Filmová noční můra je na světě. Žádný snímek nepřipomene peklo v jeho bezmoci a brutalitě jako Šílený bůh

Díla některých vizionářských tvůrců mohou být v kinematografii velmi nevděčná. Rick Baker, jenž vytvářel speciální efekty a masky k filmům jako Americký vlkodlak v Londýně, Grinch, King Kong nebo Vlkodlak, je i vaším oblíbeným maskérem, aniž byste znali jeho jméno. V oblasti výroby vizuálních efektů pak tímto velikánem dozajista bude Phil Tippett, jenž pomohl vzkřísit úchvatná stvoření či světy ve snímcích Jurský park, Hvězdná pěchota, RoboCop či Star Wars.

Tippett se proslavil roku 1977, kdy prostřednictvím stop motion animace představil světu ikonické hologramové šachy ve Star Wars: Nová naděje. Stop motion je časově náročná technika animace, při níž je reálný, většinou miniaturní objekt ručně posouvaný či různě manipulovaný mezi jednotlivými digitálními či skutečnými snímky. Dalším slavným pionýrem této tvorby byl Tippettův předchůdce Ray Harryhausen, jenž stojí za filmy jako Jáson a Argonauti či Souboj titánů.

Při výrobě Impérium vrací úder už Tippett velel trikové divizi Industrial Light & Magic a v průběhu osmdesátých let se stal čelním trikařem Hollywoodu. Steven Spielberg jej najal také pro Jurský park, který sice jako první snímek rozsáhleji zakomponoval počítačem generované efekty, ale Tippett se dokázal přizpůsobit a spojit principy stop motion s nově vyvinutým CGI.

Byl to také právě Jurský park, který Tippetta zaměstnal natolik a navrch ho přesvědčil o zastaralosti čisté stop motion animace, že vizionářský tvůrce tehdy odložil svůj vysněný projekt, na němž začal pracovat už roku 1992. A který se dočkal uvedení až letos v červnu, po dlouhých třiceti letech.

Šílený bůh byl čerstvě uvedený na hororové streamovací službě Shudder, která v posledních letech láká stále kvalitnější a známější umělce z řad režisérů, herců i trikařů. Jde o pomyslný tvůrčí epilog sedmdesátiletého Tippetta, který vznikl kombinací stop-motion a tzv. živé animace, jež využívá pohyby skutečných herců. A již z pohledu na trailer na vás dýchne specifické kouzlo a v tomto případě hlavně znepokojivost takové techniky.

Snímek nabízí třiaosmdesátiminutový příběh s minimem dialogů, který více než na lineární narativ spoléhá na vykreslení bezútěšného světa po apokalypse, v němž vládne bezpředmětná válka, chaos a brutalita. Oficiální popis filmu zní takto:

„Šílený bůh je experimentální animovaný film zasazený do světa plného monster, šílených vědců a válečných obětí. Zrezlý potápěčský zvon dopadne do ruin města na hrozivou pevnost hlídanou zombifikovanými strážemi. Asasín přichází prozkoumat labyrint bizarní a dezolátní krajiny, obývané nestvůrami. Série neočekávaných zvratů se vyvíjí způsobem, jaký přesahuje jeho nejdivočejší představy. Třicet let ve výrobě, Šílený bůh kombinuje live action a stop motion, miniaturní scény a další inovativní techniky, aby oživil Tippettovu unikátní a groteskně nádhernou vizi.“

Slavná věta z videohry Fallout praví, že válka se nikdy nemění. A to podle raných ohlasů platí také pro Šíleného boha, který v prvé řadě pojednává o zkáze a neštěstí přivolaných válkou. Násilné a devastující výjevy, odehrávající se bez dialogů a často bez detailního kontextu, odkazují k pekelným kruhům Danteho Inferna a mají evokovat chvíle po probuzení, kdy si snažíme spojit stále prchavější záblesky právě skončeného snu.

„Vždy se nacházíme na hraně totální apatie vůči vlastnímu stvoření, která nás zavádí do temnoty,“ píší o filmu na webu Collider. V tomto případě jde jednak o symboliku, jež můžeme spatřit v některých impozantních a děsivých pohlcujících záběrech, kdy se osamělý protagonista plouží krajinou bez života s vybuchujícími hřiby v pozadí. Jde o mocné stanovisko k válkami a napětím zmítané lidské společnosti, které bylo podobně relevantní před třiceti lety stejně jako dnes.

Alchymista se v příběhu pokouší vytvořit novou realitu bolesti za pomoci jím kontrolované armády monster. Nevinná stvoření jsou zde posílána do světa podobného továrně, v němž se z nich stávají pohonné hmoty pro válečné stroje. Generálové sedí v pohodlí, zatímco životy obyčejných jedinců jsou postradatelné, když slouží jako nástroj k udržování neustálého strachu a tyranie. V Šíleném bohovi je každý loutkou někoho jiného a záblesky naděje či lidskosti se ztrácí pod přívalem nočních můr, které si lidstvo samo přivolává a jež mohou vést pouze k jeho zkáze.

91 % kritiků na stránce Rotten Tomatoes obrací palec nahoru a vřele doporučuje tuto absolutní a nekompromisní Tippettovu vizi, která dle webu RogerEbert.com vypadá, jako by „mnoho lidí zemřelo, aby ji mohlo převést do této formy“.

Toto morbidní prohlášení navíc není ojedinělé a Darren Franich z Entertainment Weekly bez obalu uvádí, že „pokud jste stejně zvrhlí jako já, tohle pro vás bude absolutní léčba“. Navazuje na něj Cory Woodroof z 615 Film, jenž Šíleného boha přirovnává ke „smyslovému prožitku, který nás trestá a zatahuje do hlubin Tippetova inferna. V téhle pekelné díře bych nevydržel ani pět minut, a o to tady, myslím, šlo“. K podobnému závěru jistě sami dospějete už po zhlédnutí osmdesátivteřinového klipu, který představuje titulního hrdinu Asasína, skrývajícího se před ozubenou příšerou se sekáčkem.

Streamovací služba Shudder bohužel v České republice zatím dostupná není, na území USA si ji lidé mohou pořídit za 5,99 dolarů (141 korun) měsíčně.

Minulý rok byl ale Šílený bůh uváděný na Festivalu otrlého diváka, na jehož webových stránkách film charakterizoval následující popis: „Tippett je známý hlavně jako člen slavného trikového studia ILM a tvůrce efektů pro Hvězdné války, Indiana Jonese a Chrám zkázy, RoboCopa, Jurský park a další filmové klasiky. Ve svém srdcovém projektu se ale vydal na vyloženě otrlý terén. Šílený bůh vznikal s přestávkami třicet let a dokončený byl v covidovém lockdownu. Výsledkem je řádně vymazlená i mazlavá procházka krajinou nočních můr.

Film nemá žádné dialogy ani vysvětlující komentáře, ale klidně se bez nich obejde. Bohatě nám postačí, že sledujeme cestu hlavního hrdiny krajinou stojící na hraně postapokalypsy a pekelné říše monster, kterou sám Tippett popsal jako kombinaci Hieronyma Bosche a Bustera Keatona. Osmdesátiminutová erupce chorobných fantazií je zároveň milostným vyznáním analogovým speciálním efektům a animaci. Ostatně animačních a trikových technik Tippettův film vystřídá úctyhodné množství. Abyste se mohli dostat do bodu, kdy budete na Tippetovu noční můru vzpomínat, musíte ji nejdříve vidět.“

Byli jste již obeznámeni s prací Phila Tippetta a chystáte se Šíleného boha zhlédnout?

Nová česká komedie Kdyby radši hořelo vypráví o malé vesnici a místních hasičích, které pálí konspirační teorie a strach z uprchlíků. Na FAMU debut dobré, ale bude z toho klasika jak od Formana?