Nejen Jurský park. Filmy s dinosaury mají dlouhou tradici, zahrnují dobrodružné skvosty i příšerné škváry

„Úžasem to vždycky začíná. Ale pak to končí útěkem a řevem,“ popisuje Jeff Goldblum setkání s dinosaury v blockbusteru Ztracený svět: Jurský park. Fascinace obřími vyhynulými ještěry, kteří vládli naší planetě před více než 65 miliony lety, v popkultuře zakořenila hlavně po uvedení Jurského parku roku 1993. Šlo o první film s vyspělými digitálními efekty, který dinosaury představil jako zdroj úžasu i smrtelného nebezpečí.

Spielbergův velkofilm však završil dlouholetou tradici monster movies, která začala už v desátých letech minulého století. Prvním snímkem obsahujícím záběr na dinosaura byla roku 1914 Brute Force od Davida W. Griffitha, již tentýž rok následoval částečně animovaný Gertie the Dinosaur. Často opakovaný souboj tyranosaura s triceratopsem se poprvé objevil roku 1918 ve dvacetiminutovém dobrodružství The Ghost of Slumber Mountain.

V textu si připomeneme sedm klasických snímků s dinosaury, které zrcadlí trikový vývoj nebo variabilitu, s níž tvůrci přivádí dávné obyvatele planety zpět k životu.

Pionýr trikového dobrodružného žánru vznikl na motivy slavné stejnojmenné knihy Arthura Conana Doylea o amazonské náhorní plošině, na níž přežily jinde vyhynulé živočišné formy. Profesorové Challenger a Summerlee, lovec John Roxton a novinář Ed Malon se vydávají po stopách ztraceného dobrodruha Maple Whitea. Společnost jim dělá také Whiteova dcera Paula, která se v knize nevyskytovala.

Trikař Willis O’Brien vytvořil působivé modely masožravých i býložravých dinosaurů a jejich rozpohybování nepůsobí zdaleka tak směšně, jak dnes člověk očekává. Restaurovaná verze z roku 2016 trvá 104 minuty a obsahuje řadu záběrů, které lze považovat za krásné. Hrdinové následují sérii logických výzev a jako důkaz o existenci prehistorického života přiváží do Londýna živý exemplář brontosaura, který uteče a nadělá v ulicích paseku. Ztracený svět tím inspiroval příběh další nesmrtelné klasiky z roku 1933, King Konga.

Nejmonstróznější adaptace Krásky a zvířete, v níž skupina filmařů přijíždí na tajuplný ostrov obývaný domorodými kmeny, dinosaury a velkým opičákem s duší romantika. Hlavní atrakcí je Kong, jenž v závěru vyšplhá na Empire State Building a stává se osmým divem světa. Flóra a fauna ostrova však překypuje prehistorickým životem včetně tyranosaurů a brontosaurů, které opět oživil Willis O’Brian pomocí stop motion animace, miniatur nebo kresleného pozadí (matte painting).

King Kong představuje trikový monument 30. let a jeden z nejvlivnějších dobrodružných filmů historie. V reakci na jeho úspěch vznikl tentýž rok sequel Son of Kong, roku 1962 se opičák postavil v japonském crossoveru Godzille a první barevný remake přišel roku 1976 od Johna Guillermina. Peter Jackson vyjádřil svou lásku k dané látce velkofilmem King Kong z roku 2005, který zahrnul rovněž segment útoku obřího hmyzu v hluboké skalní průrvě. Tuto sekvenci už natočili tvůrci původního filmu, ale z důvodů, na nichž se historici neshodnou, skončila na podlaze střižny a ztratila se. Jackson ji však znovu vytvořil v podobě, jakou mohla mít roku 1933.

Mistrovské dílo režiséra, animátora a trikaře Karla Zemana inspirovalo tvůrce jako Tim Burton a Steven Spielberg a v dekádě, která se nesla ve znamení hollywoodských monster movies, představuje nejkrásnější film s dinosaury. Přímočarý děj o fantaskní klučičí výpravě do dávných časů uvádí na scénu mamuty, obří ptáky, mohutné plazy z období křídy i trilobity.

Efekty předčily hollywoodskou konkurenci mimo jiné zásluhou důmyslného snímání, souboj tyranosaura se stegosaurem při západu slunce vzbuzuje úžas i u dnešní dětské generace. Cesta do pravěku přinesla vzrušující a napínavou rodinnou podívanou, o níž děti s oblibou fantazírují. Základem kouzla Cesty do pravěku je, že se Zeman nesnažil o prvoplánové akční dobrodružství a šlo mu o druh vědeckého poznání.

Jeden z trikově nejvyspělejších Zemanových konkurentů stojí na efektech legendárního Raye Harryhausena, jehož charakteristický rukopis nesou fantaskní dobrodružství jako Souboj titánů nebo Jáson a Argonauti. Dějově jde o nelogický mix nesourodých historických etap, v němž se setkávají dinosauři či obří želvy s pravěkými lidmi oděnými do bikin. Milion let před Kristem si ostatně pamatujeme hlavně zásluhou Raquel Welch, která si zde zahrála “pravěkou topmodelku”, respektive alespoň tak byla stylizovaná. Málokdo přitom tuší, že jde o remake stejnojmenného snímku z roku 1940, jehož protagonisté rovněž vypadali, jako by s pazourky v ruce stanuli ihned po opuštění depilačního salonu.

V minulé dekádě jsme měli možnost vidět souboj kovbojů s mimozemskými vetřelci, na sklonku 60. let dostaly westernové tradice na frak od dinosaurů. Ray Harryhausen ozdobil svými miniaturami a stop motion animací příběh o zapadlém mexickém údolí, kde navzdory veškeré logice žijí alosauři a pterodaktylové nespatření civilizovaným člověkem. Pokud jste chtěli vidět dinosaura chyceného do lasa a místo býčího rodea v aréně sledovat souboj vyhynulého masožravce se slonem, jste na správné adrese. Triky jsou svým způsobem půvabné a příběh opět vrcholí ve městě, kde dinosaurus nahání obyvatele až do vznešené katedrály. Je zjevné, že scénami z tohoto filmu se inspiroval Jurský svět 3.

Adaptace knihy Edgara Rice Burroughse, jenž vymyslel Tarzana nebo Johna Cartera, začíná jako klaustrofobický válečný akčňák odehrávající se roku 1916 v německé ponorce. Tu obsadí posádka zničené britské lodi a nedopatřením dopluje do ledovcových vod, které ukrývají krajinu vzdorující okolnímu evolučnímu řetězci. Na jedné hromadě tu opět žijí dinosauři i domorodci a příjezd civilizovaných lidí znamená tvrdý zásah do tamního ekosystému.

Film zaujme netradičním žánrovým podhoubím i rolí protagonistů, kteří objevitelské pohnutky rázem vyměňují za dobyvatelské. Ve snaze uniknout a vytěžit do ponorky přírodní palivo bezhlavě zabíjí a ničí, což se jim po zásluze vymstí. Snímek bohužel sráží nedostatečné až směšné triky, které jsou navzdory osmnáctileté výhodě podobně „kvalitní“ jako u dějově podobné Země neznámé (1957).

Dokumentární cyklus Putování s dinosaury má v srdcích mnoha devadesátkových dětí zvláštní postavení. Kenneth Branagh (v češtině Alfred Strejček) provází publikum obdobím dinosauří nadvlády od triasu až po pozdní křídu, přičemž každou epizodu tvoří dramaticky sevřené příběhy v úchvatných autentických prostředích. Balada o alosaurovi představuje hodinový speciál od BBC, který vypráví život obávaného masožravce se všemi nástrahami, jimž musel v nelítostném prostředí čelit.

Ačkoli se nejedná o fikční mainstreamový snímek po vzoru ostatních, za zmínku stojí díky skvělému technickému provedení a příběhu, který alosaura staví do úlohy sympatického protagonisty. Jeho osud dokonce vyvolává hluboké emoce, jimž se vyrovnává snad jen shakespearovské finále King Konga.

Ukázali jsme si, že ztvárnění dinosaurů závisí na vyspělosti efektů a rovněž na ambicích tvůrců, kteří je mohou zneužít pro jakýkoli žánr. Sci-fi s netvory zašlapávajícími lidi a ničícími města se rozmohla hlavně v 50. letech, předními zástupci byla americká Obluda z 20,000 sáhů (1953) a japonský Godzilla (1954). Nešlo sice o dinosaury, ale design titulních monster jim víceméně odpovídal. Lavina napodobenin jako Obří Behemot (1959) nebo Gorgo (1961) nabídla unylá schémata o probuzených příšerách a často reagovala na tehdejší obavy z jaderné války, která by mohla vyústit v mutaci některých tvorů a narušení přírodní rovnováhy.

Opravdové škváry ale začaly vznikat až po premiéře Jurského parku, kdy byli dinosauři v kurzu. Nejde ani tak o přímou parodii Kuřecí park (1994), ani o vysokorozpočtový propadák Lovci dinosaurů (2005), který doplatil na zákulisní problémy a změny scénáře. Denise Richards a Paul Walker začínali s herectvím v komedii Tyranosaurus junior (1994) o experimentu, který přenese ducha zemřelého muže do uměle vytvořeného dinosaura.

O mnoho lepší zápletky nenabízí ani Poseidon Rex (2013), v němž se tyranosaurus vynořuje z mořských hlubin a požírá návštěvníky letoviska, nebo KillerSaurus (2015), kde vědec vytváří smrtonosnou prehistorickou zbraň. Na dobrodružství s Raquel Welch pro změnu navázal videofilm Bikini Girls on Dinosaur Planet (2005) a cenu za nejrozkošnější název získává VelociPastor z roku 2017, po jehož zhlédnutí měl Vatikán jistě neklidné spaní. Důstojněji a nápaditěji přistoupily k dinosaurům Jurské hry (2018), které nabídly mix Běžícího muže a Ready Player One. Nebezpeční zločinci se v budoucnosti účastní hry na život a na smrt ve virtuálním prostředí, kde je mohou sežrat CGI dinosauři.

Ročně vznikají desítky béčkových výplachů s dinosaury a novinka 65, v níž se krvelačným tvorům postaví Adam Driver, dle prvních kritických ohlasů nepřináší kdovíjaké zlepšení - server Rottentomatoes eviduje jenom 37 % kladných recenzí. I série Jurský svět loni skončila s ostudou a je možné, že nové nápady už leží pouze v neurvalých béčkových schématech. Popřípadě v dokumentárních sériích jako Prehistorická planeta od Apple TV+, která využívá špičkové efekty i nejmodernější vědecké poznatky. Ve stínu mainstreamové kinematografie ostatně často zapomínáme, že dinosauři skutečně žili.

Po 13 letech přichází pokračování 3D sci-fi Avatar. Je podobně technicky revoluční jako jednička, ale rozdílů si všimne jen trénované oko. Nadšení brzdí, že i druhý díl vychází z podobně problematických dějových konceptů.