Když se na palubě letadla poprvé promítal film, u dinosauří klasiky šlo lidem o život

Vůbec první filmové promítání na palubě letadla se váže na němý kraťas Howdey Chicago!, který roku 1921 sledovalo jedenáct lidí během vyhlídkového letu nad inkriminovaným městem. Stominutový Ztracený svět byl o čtyři roky později přece jen jiné kafe. Pasažéři naskládaní do letounu Handley-Page O 400, bývalého bombardéru z první světové války vyrobeného ze dřeva, sledovali posádku, která na palubu skládala obrovské filmové kotouče a za kabinou napnula velké promítací plátno.

Těžko říct, zda tehdy někoho vůbec znepokojovalo, že soudobý filmový materiál se vyrábí z vysoce hořlavého nitrátu. Jak jsme mohli vidět v Hanebných panchartech, pásy s filmem tehdy snadno vzplály a dřevěná konstrukce se mohla ve vzduchu snadno vznítit. Další delikátní problém se týkal zvuku, neboť film neměl zakomponovaný hudební doprovod. Muziku tudíž živě obstarávala berlínská filharmonie, přičemž zvuk se na palubní reproduktor přenášel prostřednictvím rádia. Jelikož let se konal za bílého dne, lidé z filmu příliš neviděli. Pilot tedy při každé příležitosti prolétal mračny, aby podmínky pro bezprecedentní létající kino vylepšil.

V prvé řadě šlo pochopitelně o marketingový tah, který měl navýšit zájem o koupi letenek. Ztracený svět tehdy vyšel na 700 tisíc dolarů (dnes 12 milionů) a kinematografii obohatil o praktické stop motion efekty z dílny Willise O'Briena, na které posléze navázal King Kong (1933) či trikař Ray Harryhausen (Souboj titánů).

Film o výpravě vedené profesorem Challengerem (Wallace Beery), která prozkoumává amazonskou náhorní plošinu obývanou prehistorickými tvory včetně dinosaurů, byl prvním dinosauřím hitem a předchůdcem naší Cesty do pravěku (1955) či Jurského parku (1993), jenž jako první zapojil digitální efekty. Lety pro smetánku i v dalších rocích sázely na filmy jako na atraktivní reklamu. Společnost Pan Am roku 1948 promovala let z New Yorku do Londýna, který zahrnoval projekci westernu Johna Forda Přepadení (1939). Koňské spřežení dokonce k letadlu přitáhlo povoz s 16mm filmovou kopií.

Nejepičtější letecké plány, které se týkaly i promítání filmů, ovšem spolkl projekt s názvem Bristol Brabazon. Jediný prototyp tohoto britského letounu s pístovými motory vznikl roku 1949 a nešlo ani tak o letadlo jako spíš o vzdušný palác. Na palubu by se vešlo až 300 lidí, jenže design pro nejvyšší společenskou třídu pojmul jen 39 lidí a interiéry se skládaly ze samostatné jídelny, salónku, baru, promenády a kinosálu pro 23 osob. V září 1949 tento kolos absolvoval první let, jenže náklady na provoz byly astronomické a přeprava malého počtu lidí pro aerolinky neefektivní, Brabazon tedy putoval do šrotu.

Od roku 1961 se pasažéři setkávali s kompaktním a lehčím projektorem, který vyvinul David Flexer a debutoval filmem By Love Possessed během letu z New Yorku do Los Angeles. Lidé si však brzy začali stěžovat, že stále naráží na tentýž program, takže neváhali měnit rezervace. Evoluce se tak ustálila na sedadlových monitorech, které už se v nynější éře mobilů a notebooků rovněž jeví jako přežité. Podobně jako dinosauři, kteří o století nazpět cestující ohromovali ve válečném bombardéru ze dřeva.

zdroj: Collider