Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.
Články 6
Bědování nad nekonečným přívalem nepůvodních děl, pokračování a remaků je ve filmovém průmyslu možná oprávněné, ale rozhodně existují pozitivní výjimky. Některá pokračování milovaných hitů lidé zkrátka chtějí vidět, nové kabáty opatřené moderními efekty či aktuálními společenskými tématy mnohým látkám sluší. A proč by nešlo pomocí moderních technologií a současných autorů a autorek znovuoživit třeba následující díla, na nichž se zub času z různých důvodů podepsal a jejichž sdělení si zaslouží připomínat?
Americká kinematografie procházela po druhé světové válce obdobím, které přálo nezávislým nadšeneckým filmařům. Paramountský výnos zrušil roku 1948 systém vertikální integrace a filmová studia přišla o své řetězce kin. Kultovní režiséři jako Roger Corman nebo Edward Wood jr. zaplavili svobodný trh lacinými produkcemi, jimž scházely finance, ale entuziasmu měly na rozdávání. Jedním z nejproslulejších tvůrců béčkových braků byl Bert I. Gordon, jenž zemřel minulý týden ve sto letech a který po sobě zanechal pozoruhodné dílo.
Před devadesáti lety se publiku představil kultovní snímek režiséra Toda Browninga, který dodnes nepřestává děsit, fascinovat i budit kontroverze. Nazvaný přímočaře Zrůdy, příběh o lidských karnevalových atrakcích přeměnil přežitý fenomén freak-show v lidský portrét fyzicky handicapovaných osob, které jsou pod atypickou slupkou stejné jako všichni ostatní. Diváci a divačky v době převládající eugeniky a předsudků odvážné dílo odmítli, leč dnes patří do zlatého fondu kinematografie.
Preferujete-li sledování filmů jako formu zábavy a odreagování, pak jistě najdete zalíbení v následujícím seznamu amerických monster-filmů z padesátých let, kdy vznikala nenapodobitelná béčková díla s opravdu specifickým duchem doby.
Pro ty z vás, kteří si v takzvané zlaté éře hollywoodské science fiction dlouhodobě libují, nebude zmiňované dílo jistě žádnou neznámou. I tak mám ale neodbytný pocit, že The Incredible Shrinking Man stojí až daleko ve stínu řady známějších žánrových titulů let padesátých, ačkoli většinu z nich, minimálně v mých očích, jasně překonává.