Ve 100 letech zemřel král béčkové kinematografie. Bert I. Gordon štval proti společnosti obří mravence, krysy i lidi

Gordon se narodil 24. září 1922 ve Wisconsinu. Filmy začal psát a natáčet v devíti letech, kdy mu teta darovala 16mm kameru. „Vymýšlel jsem si příběhy. Má rodina a přátelé v nich hráli a já je natáčel. Na univerzitě jsem založil filmový týdeník, točil jsem na 35mm kameru a místní kina mé filmy uváděla,“ vzpomínal režisér přezdívaný Mr. BIG roku 2011 pro Media Mikes.

Po škole natáčel reklamy a spoty pro obchodní společnosti, ale táhlo ho to do Hollywoodu, kde mohl popustit uzdu své představivosti a vášni pro vizuální efekty. Už od mládí filmoval v zoo různá zvířata a hrál si s optickými triky, díky nimž se opice či pavouci mohli jevit mnohem větší. Právě neúměrná velikost se stala základním motivem jeho celovečerní tvorby, již zahájil roku 1955 se sci-fi King Dinosaur.

Čtveřice astronautů v ní putovala prozkoumat neznámou planetu Nova, která pronikla do sluneční soustavy. Produkce zabrala sedm dní, většinu vybavení si produkující režisér, scenárista a trikař Gordon vypůjčil. Záběry útoku mamuta vykradl ze sci-fi One Million B.C. z roku 1940, pro sekvence s vojáky či atomového výbuchu posloužily skutečné archivní materiály.

Podobné podmínky charakterizovaly většinu Gordonových padesátkových titulů, které neodbočovaly od tehdy dominantního subžánru creature feature. Radioaktivní spad v nich měnil lidi či zvířata v nebezpečné mutanty. Tyto filmy byly určené především pro půlnoční projekce v autokinech, kde publikum hltalo levná exploatační díla. Jeho druhým snímkem se stala hororová sci-fi The Cyclops o radiací znetvořeném a zvětšeném muži. Toto téma rozvinul i v jednom ze svých nejslavnějších škvárů, jímž byl The Amazing Colossal Man z roku 1957.

Ten vznikl pod křídly American International Pictures (AIP) a skýtal protipól k hloubavé sci-fi The Incredible Shrinking Man od studia Universal. Gordon vyprávěl příběh vojáka Glena Manninga, jenž se po ozáření postupně zvětšuje. Nejenže se psychicky trápí, ale rovněž klesá jeho inteligence a schopnost komunikovat. Manningovu třicetimetrovou výšku simulovaly zejména zadní projekce, ale také malované pozadí či rozdělený obraz, který spojoval dva oddělené záběry. Gordon na tento kultovní počin navázal roku 1958 přímým pokračováním War of the Colossal Beast.

Proti lidstvu (respektive malému mexickému městečku) stačil poštvat také obřího pavouka ve filmu Země versus pavouk (1958). Popřípadě zmutovaná sarančata ve sci-fi Beginning of the End (1957). Přímou variaci na Incredible Shrinking Man, v němž se protagonista postupně zmenšoval a procházel existenciálním vývojem, nabídl roku 1959 v podobě Attack of the Puppet People. Opět šlo po všech stránkách o méně kvalitní a levnější zpracování.

V 60. letech Gordon zpřetrhal vazby s AIP a vrhl se na produkci ambicióznějších fantaskních dobrodružství. The Boy and the Pirates z roku 1960 představoval rodinný snímek s piráty a džinem, který ale moc lidí nevidělo. Lepší pověsti se těší následný Magický meč (1962). Fantasy vycházející ze staré legendy o svatém Jiřím a drakovi dokázalo, že Gordon s vizuálními efekty umí pracovat s rozvahou a budovat kolem nich hutnou magickou atmosféru. Film zdobí zdařilé masky a dobří herci v čele s Basilem Rathbonem a Garym Lockwoodem. Výprava připomene předchůdce Princezny nevěsty (1987), ačkoli Gordon do příběhu nevměstnává dostatek humoru, o který si přitom řada scén říká.

Svůj možná nejkultovnější snímek natočil roku 1965. Village of the Giants představuje neurvalý mix teenagerské rokenrolové komedie, monster movies a plážových muzikálů, v němž skupina rebelujících puberťáků vypije magický nápoj a proměňuje se ve spoře oděné obry. V hereckém obsazení najdeme Beaua Bridgese či tehdy jedenáctiletého Rona Howarda.

Sedmdesátá léta Gordon načal komedií How to Succeed with Sex a režíroval Orsona Wellese v hororu Necromancy. Svůj bez nadsázky nejlepší film uvedl roku 1972. Byl jím exploatační thriller Šílený terorista podle vlastního scénáře. Neotřelá detektivka pojednává o atentátníkovi, jenž pokládá časované nálože do veřejných budov a mstí se tak hříšné společnosti, která jej připravila o drogově závislou dceru. Na stopě je mu urputný detektiv, avšak jeho jedinou nadějí je svědectví sexuálního násilníka, jenž teroristu zahlédl v akci.

Gordon měl ale s mutacemi nevyřízené účty a v letech 1976 a 1977 znesvětil dvě knihy H. G. Wellse varující před ekologickými katastrofami. Pokrm Bohů postavil skupinku lidí proti přerostlým vosám a krysám, Mravenčí teror přetavil prosluněný kalifornský den ve zběsilý útěk před obřími mravenci, jejichž královna vypouští plynnou substanci měnící lidi v poslušné loutky. Gordon oprášil spolupráci s AIP i laciné zadní projekce a split screeny, u záběrů spojujících lidi s monstry je bolestně patrné, jak k sobě odlišná prostředí nepasují. Opět ale spolupracoval se známými herci jako Ida Lupino a Joan Collins.

Od 80. let už režíroval pouze sporadicky, jeho klasická díla se ale znovu vynořovala díky televizním stanicím lačnícím po levném obsahu. Roku 1988 odstartovala televizní show Mystery Science Theater 3000, která s humorem vzpomínala zejména na béčkovou tvorbu padesátek. Gordon patřil k jejím nejoblíbenějším atrakcím.

Jeho tvorba často zacházela k ambiciózním tématům a snažila se vzbudit bázeň nad hrozivými následky lidské činnosti. Jenže byla příliš levná a přímočará na to, aby navodila zamýšlené emoce či zúročila psychologická traumata, s nimiž se Gordonovi protagonisté mnohokrát potýkali. To se podepsalo hlavně na povedeném Šíleném teroristovi, za jehož prvoplánovou tematizací problikával mnohem lepší snímek.

Bert I. Gordon po sobě zanechal tři děti, vdovu Evu Marklstorfer, s níž se oženil roku 1980, a přes dva tucty béčkových filmů, na které nikdy nepřestal být pyšný. Nejraději měl Pokrm Bohů, což svědčí o jeho zálibě ve speciálních efektech. Ve zmíněném rozhovoru z roku 2011 ostatně vybral Avatara jako svůj nejoblíbenější film z poslední doby. Zemřel 8. března 2023 ve svém domě v Los Angeles.

Herec Brendan Fraser si v životě prošel těžkými krizemi. Nyní se vrací v roli o tlustém učiteli literatury, který se snaží usmířit s odcizenou dcerou. Jak jsou dnes ve filmech zobrazovaní tlustí lidé a jaká klišé se k tomu vážou?