Mnoha mezinárodními cenami ověnčený snímek režiséra Akiry Kurosawy je jedním z nejznámějších japonských filmů vůbec. Příběh o vraždě a znásilnění, který je popsán z několika různých pohledů několika různými a navzájem si protiřečícími lidmi, je přímo ukázkovým příkladem nespolehlivého vyprávění.(Letní filmová škola)
Bezpochyby přelomové dílo. Dlouho před Tarantinem máme možnost sledovat velmi komplexní a inteligentní retrospektivu, která snímá z několika možných úhlů události kolem jedné záhadné vraždy. Kurosawa navíc zvládá brilantně pracovat nejen s novátorským příběhem, ale také s harmonickým obrazem a myšlenkovou mystikou, která dodává středověké atmosféře nadčasových hodnot. Ale muselo tam být skutečně tolik morálního kázání, když zřejmým a velmi jednoduchým poselstvím snímku dodnes zůstává, že největší metlou lidstva jsou ženy? :))... Jinak Toširó Mifune má opravdu charisma na rozdávání a nepřekvapuje mě, že právě s ním spojil Kurosawa vrchol své tvůrčí kariéry.
V Hollywoodu natočili v roce 1964 remake filmu - westernové drama - s názvem The Outrage s Paulem Newmanem v roli mexického bandity jménem Juan Carrasco.
Nemluvně, nalezené na konci filmu, je symbolem nezkaženosti a potřeby citu.
Natáčelo se v části lesa zaplaveného pijavicemi. Aby se před nimi štáb ochránil, byl přinucený pokrýt si tělo solí.