Články o Psycho

Dvě věci jsou ve vztahu k netflixovské true crime sérii Monstrum jisté – každá řada zaprvé vyvolá humbuk přecházející k nenávistnému odsouzení. A také vcucne snad všechny předplatitele největší streamovací služby a vše ostatní odsune na druhou kolej. Svého kontroverzního portrétu se zatím dočkali Jeffrey Dahmer v první sezóně a bratři Menendezové, kteří po nedávné premiéře druhé série od producenta Ryana Murphyho z vězení prskali nad nekompetencí tvůrců a vylhaností. Na řadě je časem víc zaprášený případ wisconsinského řezníka Eda Geina, jehož roku 1957 zadrželi za dvě prokázané vraždy, vykrádání hrobů a morbidní domácí doplňky z lidské kůže. Deník Daily Mail přinesl první fotografie herce Charlieho Hunnama, jenž se role navzdory dosavadní typologii chopil.

Nástupce Mlčení jehňátek. Jeden z nejtemnějších krimi thrillerů dekády. Nejlepší marketingová kampaň poslední let i nejmrazivější role Nicolase Cage. Všechny tyto přívlastky si před několika měsíci připisoval horor Longlegs, o němž se díky tajuplnému marketingu a skvělým prvním ohlasům mluvilo jako o hororu roku. Tato bublina sice po premiéře malinko splaskla, i přesto se jedná po atmosférické stránce o jedinečný počin, který by byla škoda minout. Nyní u něho můžete otestovat své nervy konečně i na streamu.

I po všech těch letech se návštěva jisté texaské usedlosti, již obklopují automobily nešťastných návštěvníků a jejíž vnitřek zdobí ohyzdná dekorace z lidských pozůstatků, rovná nefalšované noční můře. Originální Texaský masakr motorovou pilou (The Texas Chain Saw Massacre) roku 1974 mimoděk vystihl trauma celé vietnamské generace a také vyčlenil nový směr hororového žánru pod kudlou maskovaných magorů, kteří už ale nikdy nedosáhli tak efektivního entrée na popkulturní scénu. Hromotluk Leatherface s obličejem zahaleným do kůže svých obětí, jehož částečně inspiroval proslulý vrah a vykradač hrobů Ed Gein, předvedl v legendárním hororu Tobeho Hoopera zřejmě nejpamátnější show hororových dějin.

Do nikdy nekončící a vždy subjektivní debaty o nejlepších hororových filmech historie vstoupil věhlasný magazín Variety, který vybral hned stovku pilířů oblíbeného žánru, u něhož strach, bezmoc a někdy i čiré znechucení zastupují kýžené reakce publika. V první desítce komplexního žebříčku, jenž zohledňuje různorodé žánrové odrůdy vzhledem k jejich přetrvávajícímu efektu i obecnému vlivu na vývoj média, najdeme několik notoricky známých a také poměrně překvapivých titulů. Horor není jen o krvavé hrozbě zabijáků a hysterickém úprku obětí, což tato mnohovýznamová topka dokládá.

Určitě to znáte. I tuzemské televizní stanice rády zakončují vysílání filmových či seriálových titulů formou split-screenu, kdy do finálních vteřin, většinou vyhrazených pro závěrečné titulky, vstoupí reklama nebo upoutávka na nadcházející pořady. Praxe, již razí také bezplatné rozhraní YouTube, momentálně štve předplatitele streamovací služby Apple TV+. Uživatelé a uživatelky si na sociální síti X hromadně stěžují na to, jakým způsobem promování jiného titulu naruší poslední obrazy legendárního thrilleru Psycho. Veledílo Alfreda Hitchcocka totiž na rozdíl od většiny modernějších filmů nemá závěrečné titulky a tudíž ani prostor pro takto necitlivý a komplexní divácký prožitek degradující zásah.

Otce střelili šestkrát, matku bratři Erik a Lyle Menendezovi roku 1989 vyprovodili z tohoto světa deseti přesnými výstřely. U soudu se hájili tím, že pod rodičovskou výchovou si protrpěli léta ponižování, násilí i sexuálního zneužívání. Hitmaker Netflixu Ryan Murphy o nich nedávno uvedl druhou řadu své true crime série Monstrum, která dle očekávání vévodí sledovanosti a iniciuje rozsáhlé internetové diskuze. Rozpačitě přijímaný Příběh bratrů Menendezových (Monsters: The Lyle and Erik Menendez Story) nicméně dle doživotně odsouzeného Erika pošpiňuje pravdu a předkládá „naivní a nepřesnou“ interpretaci tehdejších událostí.

Na tomhle seznamu zlobivců vážně figurovat nechcete. A nejste-li filmovými fanoušky přivyklými nechutně krvavým splatterům 80. let, možná byste si měli rozmyslet, jestli si při sledování hororu Terrifier 3 chcete zaplácat žaludek jakýmkoli občerstvením. První reakce z texaského festivalu Fantastic Fest na třetí a vánoční část brutální série Damiena Leoneho, v níž mystický klaun Art (David Howard Thornton) pod stromeček nadělí prý nejdrsnější jatka, opěvují dosud nejlepší a dějově nejzajímavější díl. Extrémně zlobivý Leone rozpoutává skoro (ne)svatou válku a už chystá čtyřku, která bude mít na co navazovat.

Jen pár dní před premiérou druhé řady netflixovské série Monstrum, která se od 19. září ponoří do Příběhu Lylea a Erika Menendezových, si hlavní tvůrce Ryan Murphy připravil pikantní odhalení. Třetí řada úspěšného pořadu, který roku 2022 za hlasitého mediálního humbuku odstartoval Příběhem Jeffreyho Dahmera, se bude věnovat jednomu z nejnotoričtějších aktérů západní kriminální scény Edu Geinovi. Usvědčený vrah nejméně dvou žen a domnělý kanibal, jenž vykrádal hroby, z kostí si vytvářel morbidní domácí výzdobu a po smrti své matky se sám převtěloval do ženské osoby, částečně inspiroval mimo jiné Psycho, Deranged, Texaský masakr motorovou pilou či Mlčení jehňátek. V seriálovém životopisu si jej zahraje proslulý Charlie Hunnam (Ztracené město Z).

Jaké je nejubožejší období americké kinematografie a kultury obecně? Padesátá léta se hlásí jakožto současně blockbusterový i brakový odboj proti snadno dostupné televizní zábavě, a pak je tady ještě osmá dekáda minulého století. Hollywood tehdy opustil progresivní formální snahy sedmdesátkové generace a pornograficky zaostřené horory vyplňovaly police videoobchodů, mezi nimiž vyrostli nynější žánroví matadoři včetně režiséra Ti Westa. Mistr napínavé a krvavé nostalgie v Karlových Varech představil snímek MaXXXine, s nímž zakončuje novodobou kultovní sérii, jejíž estetika úzce souvisí s dobovými společenskými změnami a vysněnou institucí herecké hvězdy. Osobnost hanbatých filmů Maxine (Mia Goth) hodlá prorazit na hollywoodské scéně, kterou ovšem vedle bestiálních amorálních nároků svírá ještě strach z rituálního sériového vraha.

Filmy si řada z nás zamilovala pro jejich umění pohltit svými světy a emočně se napojit na postavy, jejichž příběhy mohou být pro leckoho motivačním budíčkem či dokonce základem pro obnovovaný světonázor. Jenže kinematografii utváří také znepokojivé portréty sériových vrahů, jejichž nepodchytitelná mentalita společnost děsí i fascinuje v současné éře true crime žánru víc než kdy jindy. Mnoho děl s touto tematikou se opírá o hledisko kladných postav, jež po zabijákovi pátrají, potažmo jsou mu (nebo jim) vydané napospas. V tomto článku ovšem naleznete vybrané filmové příběhy, jež nás do nevypočitatelné mysli člověka schopného připravit někoho jiného o život bez logické motivace noří vůbec nejsilněji a z nebezpečného subjektu dělají hlavního antihrdinu.