Články o Proces

Technologický vývoj je především v posledních dvou stoletích úžasný, úroveň života na Zemi se v obecném měřítku stále zlepšuje a od druhé světové války jsme neměli válečný konflikt, který by vojensky rozmetal regionální meze a připravoval o život miliony lidí (přestože strašlivé genocidy v Africe se nesmí přehlížet a některé vnitrostátní diktatury nepolevují). Budoucnost civilizace přesto nevypadá zcela růžově. Ve vybledlých barvách ji často vykreslují také filmová díla, ať už ta původní, nebo odvozená z obvykle mnohem komplexnějších literárních zdrojů. Představme si šťastnou třináctku dystopických snímků, jež během necelých sta let nejvýrazněji utvářely přemýšlení o tomto subžánru, který se nemusí omezovat pouze na ryze futuristické science fiction.

Letošní ročník Karlových Varů je velmi štědrý co do kafkovského obsahu. A tím není míněn jen boj o získání vybraných vstupenek. Pokud máme vypíchnout jeden z archivních filmů inspirovaných slavným spisovatelem, nestojí to ale za dlouhé váhání. Proces (The Trial) z roku 1962 Orsona Wellese v kině je totiž lahůdka.

Máme ikonickým filmům propadat, nebo bychom měli spíš hledat nové kvality a (pop)kulturní kanonizaci nepodléhat? To je otázka, se kterou se pere každý cinefil. Karlovy Vary navíc nejdou natáhnout do nekonečna, člověk tedy i čistě prakticky stojí před otázkou, jestli upřednostnit osvědčenou klasiku, jež je takřka zárukou podnětného zážitku, ale hypoteticky ji lze zhléhnout kdykoliv, nebo píchnout prstem do programu a vyrazit na neznámé lotyšské drama, které po skončení festivalu navěky zmizí z našeho dosahu. Ideální je asi jít v tomhle případě zlatou střední cestou a náhodná setkání namíchat s těmi osvědčenými. I letos na nás z programu KVIFF vyskakuje hned několik ikonických filmů, podívejme se na ty hlavní.

Turisté rádi zjišťují, jestli v uličkách staré Prahy stále přežívá duch Franze Kafky, jejího nejspíš nejslavnějšího rodáka. Nyní se ale otevírá unikátní okno, kdy mohou slavného židovského spisovatele skutečně potkat. V centru se totiž od pátku 12. dubna začal natáčet film oceňované polské režisérky Agniezsky Holland o krátkém životě tohoto literárního velikána.

Snad už příští rok se vydáme tajemstvím opředenými uličkami pražského Starého Města, kde se budeme snažit porozumět složité osobnosti jednoho z našich nejznámějších spisovatelů. Režisérka Agnieszka Holland prý ke zfilmování osudu Franze Kafky přistoupí velmi originálně.

Filmový průmysl dokáže být krutý. Tvůrci mohou mít uměleckou představu, hotový scénář a dokonce natočený materiál, ale jejich pracovní úsilí přesto uvízne na mělčině, odkud nikdy nenajde cestu až k tomu nejdůležitějšímu – k publiku. Historie nedokončených či zcela nerealizovaných projektů je dlouhá jako kinematografie sama a nyní se ve světle některých čerstvých událostí ohlédneme za několika filmy, které nikdy nespatřily světlo světa, ačkoli byla jejich produkce z podstatné části kompletní.

Včera jsme si v televizi mohli připomenout historické drama Sissi - osudová léta císařovny (1957), třetí díl filmové série pojednávající o císařovně Alžbětě Bavorské (známé též jako Sissi) s Romy Schneider v titulní roli mladičké panovnice. Životní příběh slavné herečky v mnohém kopíruje nelehký osud rakouskouherské vladařky, která zemřela rukou mladého italského atentátníka Luigiho Lucheniho. Pojďme si milníky herečky Romy Schneider připomenout.

Jedna z nejpopulárnějších filmových hvězd 20. století zemřela dnes 31. července ve věku 89 let ve svém pařížském bytě. Zprávu potvrdil její agent. Za svou 65 letou kariéru ztvárnila 120 rolí. Jeanne Moreau se kromě divadelního a filmového herectví věnovala též zpěvu a režii. O její nebývalé popularitě svědčí i fakt, že byla jako jediná herečka dvakrát předsedkyní poroty filmového festivalu v Cannes.