Brigitte Anne-Marie Bardot opustila plátna v roce 1973 a na rozdíl od většiny srovnatelných hvězd dodržuje svůj herecký důchod velmi důsledně. Během devatenácti let své kariéry ale hrála v takřka padesáti filmech, během jejichž vlády pokladnám kin se stala věčným ztělesněním sexuální revoluce a posunů společnosti k větší osobní svobodě. Ale také ke ztrátě jasných hodnot a ctností. Sama svůj volný čas věnuje velmi ctnostnému boji za práva zvířat, kterému v tuto chvíli oddala větší část svého života než herectví a snad jí pomáhá vypořádávat se s jejími osobními démony a kontroverzemi. Dnes Bardotka, nebo B. B., kdybychom chtěli použít přezdívku, kterou by poznala, slaví devadesáté narozeniny.
Články 7
Málokdo by neznal jméno francouzské herečky a aktivistky za práva zvířat Brigitte Bardot. Od roku 1952 do roku 1973 ztvárnila desítky rolí, velmi často po boku dalších slavných hereckých kolegů a kolegyň. Čtyřikrát se vdala, má jednoho syna, několikrát se pokusila o sebevraždu, byla obviněná z rasismu a prodělala rakovinu prsu. Značnou část svého života zasvětila aktivnímu boji za práva zvířat po celém světě.
Čtyřicet filmů z letošního programu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary pro vás letos zrecenzovali redaktoři Kinoboxu. Řada z nich půjde do české distribuce, podívejte se proto, o kterých snímcích je už teď rozhodnuté, že je budete moci zhlédnout. Filmy řadíme abecedně, u některých se můžete podívat na trailer či ukázku, případně si přečíst recenzi.
Každý rok je potřeba napít se z varských filmových pramenů a nasát do nozder trochu historického sirovodíku. Jinými slovy jít na filmy, které vznikly v době, kdy jsme ještě nebyli na světě, a které jsme většinou neviděli na plátně. A pokud viděli, technická kvalita nestála zanic. Letos nám ve 4K digitálním remastru přinesli Pohrdání od Godarda, a tím věru nepohrdneme.
Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech neznamená pouze přehlídku současného filmu. V bohatém programu si můžete připomenout i několik desetiletí staré filmy a objevit zaprášené poklady kinematografie.
Vlivný britský magazín Sight & Sound na začátku prosince zveřejnil výsledky své věhlasné ankety, kterou pořádá každých deset let. I díky této periodicitě, již se daří držet už od roku 1952, působí výběr nejlepších filmů všech dob seriózně a důležitě, což kdysi zmínil i slavný kritik Roger Ebert, podle něhož je tato anketa tou jedinou důležitou.
Během nekrologů se počítá s trochou uctivého zveličování, proto se dá bez většího zaváhání napsat, že právě zemřel vůbec největší světový dosud žijící režisér. Vliv Jeana-Luca Godarda na kinematografii skutečně nejde změřit. Neovlivnil jen podobu filmů, které vznikají, ale vůbec představu o tom, jak vypadá filmový režisér, jak se chová a jaké hodnoty on a jeho práce zastávají.