Články o Hobit: Neočekávaná cesta

Jen pár herců a hereček srostlo se svou fiktivní postavou tak jako Ian McKellen s čarodějem Gandalfem, jehož si v průběhu minulých dvou dekád zahrál v šesti celovečerních filmech z trilogií Petera Jacksona Pán prstenů a Hobit. Studio Warner Bros. deset let po premiéře poslední části Hobit: Bitva pěti armád oznámilo vývoj nových celovečeráků ze Středozemě, přičemž ten první s názvem The Hunt for Gollum v režii Andyho Serkise dorazí už za dva roky. Pětaosmdesátiletý McKellen, jenž se zotavuje z ošklivého pádu na londýnském jevišti, prý dostal nabídku k další spolupráci, již nehodlá zahodit.

Jedno se Prstenům moci (The Lord of the Rings: The Rings of Power) nedá upřít – jde vpravdě o neuvěřitelný produkt. Mnoho let se mluví o tom, že se tvorba pro obrazovky a monitory přibližuje co do technického ošetření té filmové, a je to nepochybně pravda. Zkušenější divák přesto i u vlajkových projektů jako Hra o trůny a Stranger Things pozná, že produkce mimo klíčové scény stále hledá způsoby, jak trochu snížit měřítko a ušetřit. Prsteny moci jsou v tomto ohledu zcela výjimečné, Jeff Bezos otevřel svojí bezednou kapsu a tvůrci z ní bez ostychu berou plnými hrstmi. Bez přehánění jde říct, že v tomto jednom ohledu výsledek stále nemá konkurenci. Jenže stačí to?

S Pánem prstenů nám to filmoví tvůrci zamotali podobě jako u Star Wars. Jako první vznikla prostřední část, úplně poslední byla první, přibyl seriál i animovaný film... takže v tom může být zmatek. Nyní má premiéru druhá řada seriálu Prsteny moci a v prosinci vtrhnou do kin animovaní Rohirové, tak si v tom pojďme udělat pořádek.

Andy Serkis, nejslavnější herec s nejméně proslavenou tváří, slaví 60. narozeniny. Všichni jej známe zásluhou obdivuhodných výkonů ve fantaskních a sci-fi velkofilmech Pán prstenů, King Kong, Zrození planety opic nebo Star Wars: Poslední z Jediů, v nichž zpopularizoval a také zdokonalil metodu motion capture kombinující počítačem generované postavy s animací a hlavně fyzickým expresivním herectvím. Podle Serkisovy filosofie může hrát kdokoli kohokoli bez ohledu na barvu kůže a další „maličkosti“ související s castingovými pravidly woke kultury, již herec s britskými, arménskými a iráckými kořeny považuje spíš za omezování tvůrčí svobody. Jakožto mistr charakterní rozmanitosti si to může dovolit.

Každý jistě zná filmové logo s řvoucím lvem, možná ne každý si ale stihne všimnout tří latinských slov vepsaných na stuhu, která šelmu obklopuje. „Ars Gratia Artis“, tedy „Umění pro umění“. Studio Metro-Goldwyn-Mayer si je jako svůj cíl vytyčilo přesně před 100 lety, během nichž je jak vrchovatě naplnilo, tak se proti nim zpronevěřilo tak moc, jak si jde představit. Vítejte v Hollywoodu. Značka dnes žije hlavně ze svého historického katalogu, kvůli němuž si ji větší konglomeráty přehazují jako vařící brambor první jakosti. Každý ví, že MGM je poklad, i když nikdo neví, co si s ním počít. Přesto tento projekt ani po 100 letech neskončil, což není samozřejmostí.

Jen týden po uvedení za oceánem vstupuje do českých kin Premiantka (Miller’s Girl). Plakát vypadá jako vytvořený umělou inteligencí, trailer zase vyzrazuje několik důležitých příběhových zákrut. Hlavním lákadlem zůstává herecké obsazení, jemuž vévodí jedna z nejzářivějších mladých hvězd Jenna Ortega, známá především díky seriálové Wednesday. Sekunduje jí zkušený Martin Freeman neboli Bilbo z hobití trilogie. Ale ačkoli se oba evidentně snaží, rozklížený scénář jim neustále podkopává nohy.

Nemusí se to zdát, ale od premiéry Pána prstenů, pro mnohé nejlepší filmové trilogie všech dob, letos uběhlo neskutečných 20 let. Tvůrci z Weta Workshopu, díky jejichž umu se povedlo Středozemí oživit na velkém plátně, proto k výročí vydali speciální video s dosud neviděnými záběry ze zákulisí.

Ať už k Pánovi prstenů Petera Jacksona cítíte osobní napojení, nebo ne; ať už pro vás představuje vaše dětství či dospívání, nebo jste se s ním generačně minuli; ať už jste mu propadli, nebo se vůči němu vymezili; i když ho třeba nesnášíte, jedno se vám popřít nepovede. Čistě logisticky a marketingově jde o jeden z nejúspěšnějších projektů kinematografie, který jde srovnat snad jen s Titanikem Jamese Camerona a Jihem proti Severu Victora Fleminga. Nyní můžete v kinech sítě Cinestar vyrazit na rozšířené verze. Rozhodně to stojí za zvážení.

Kyberšikana herců a hereček jiné než bílé barvy pleti je posledních pět let ve virtuálním prostoru všudypřítomná a bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo brzy změnit. Jistě, rasistické výlevy na internetu nereprezentují většinový názor společnosti, nicméně to je jen malá útěcha pro umělce vystavené záplavě urážek i výhrůžek násilím. Ismael Cruz Córdova, jenž ztvárňuje hlavního elfského hrdinu v Prstenech moci, přiznal, že studio muselo najmout terapeutku, která štábu pomáhá vypořádat se s vlnou rasistické nenávisti.

Ve filmografii britského animátora Johna Stevensona (65) najdeme vždy na prvním místě veleúspěšnou Kung Fu Pandu, kterou režíroval v roce 2008 spolu s Markem Osbornem. Pracoval však i v uměleckém týmu prvních tří dílů Shreka a dál v minulosti na kultovních Muppetech, Labyrintu a Malém krámku hrůz. Jeho úkolem na těchto produkcích bylo většinou pracovat na designu postav či scén a hledat výtvarná řešení podle pokynů režisérů. Je fanouškem Karla Zemana a jak zjistíte v rozhovoru z Anifilmu, také velkým zastáncem praktických efektů a ruční animace.