Články o Počátek

Oscarový režisér Christopher Nolan sice zrovna natáčí adaptaci Homérovy Odysey, ale mluví se o něm zejména v jiné souvislosti. Přiznaný milovník bondovek má být dle nejnovějšího zákulisního reportu jedinou budoucí pojistkou Amazonu, jenž nad špionážní franšízou nedávno přebral plnou kreativní kontrolu a pokusí se ji neznehodnotit, čehož se mnozí obávají. Dle jistých mocných producentů, jež vyzpovídal magazín TheWrap, společnost na nejslavnějšího režiséra své generace musí za každou cenu počkat.

Bondovská série si za éry Daniela Craiga držela vysokou úroveň a vše šlapalo i navzdory tomu, že mezi filmy Spectre a Není čas zemřít nakonec zela šestiletá pauza. Od té doby se ale děje tolik věcí, že i agent 007 by se nad nimi zapotil. Tvůrčí odmlka čerstvě vyústila v přesun kreativní kontroly ke společnosti Amazon, dosavadní rodinní producenti Barbara Broccoli a Michael G. Wilson už do dalších projektů zasahovat nebudou. A třeba to přinese i něco pozitivního – dle reportu Variety totiž velitelské duo před pár lety vyrazilo dveře také s nedotknutelným filmařem Christopherem Nolanem, jenž měl po premiéře svého snímku Tenet údajně zájem na režii další bondovky.

Internet několik měsíců dumal na tím, co dalšího si Christopher Nolan přichystá po oscarových sklizních životopisného Oppenheimera. Divoké zvěsti přisuzovaly režisérovi Dokonalého triku a Interstellaru debutový hororový příběh nebo futuristický akční film o pilotovi helikoptéry. Pravda je ale úplně někde jinde. Projekt s premiérou v roce 2026 dle Universal Pictures nese název The Odyssey a bude velkolepou adaptací Homérova starověkého eposu, točenou různě po světě s novou imaxovou technologií. V hlavních rolích se objeví Matt Damon, Anne Hathaway, Zendaya či Tom Holland.

Akční filmy existují od raných let kinematografie, velkými pionýry kaskadérských šíleností byli mistři němé grotesky. Od úsvitu širokoformátových blockbusterů v padesátých letech se filmové atrakce stříbrného plátna předháněly v tom, jaké vykutálenější popření bezrizikové inscenace nabídnou. Všichni Bondové, Jackie Chanové či Cruiseové dodávají anonymnímu řemeslu prestižní tvář, kterou ale léta bez ovací tvarují stateční kaskadéři, smělí komparzisté a samozřejmě tvůrci, chrlící ikonické momenty, s nimiž brnkají na nervy pojišťovnám. Deník The Sun zveřejnil průzkum firmy Samsung, v němž dva tisíce respondentů pátralo po dvacítce největších kaskadérských kousků kinematografie. Vítěz nepřekvapí stejně jako spousta dalších zmíněných veličin. Přece se však najde minimálně jedno neprávem zaprášené jméno, jež hlasující opomněli navzdory jeho nadčasovému a racionalitu dodnes zpochybňujícímu přínosu.

Je to sen, nebo skutečnost? Jen málokterý dvojznačný konec v posledních dekádách fascinoval (a stále fascinuje) fanoušky tak moc jako právě závěrečný záběr sci-fi Christophera Nolana Počátek (Inception). Pokud jste dílo neviděli, tak ve čtení raději nepokračujte a tento milník kinematografie 21. století z hlediska natočení akce i vyprávění vrstevnatého příběhu si doplňte. Znalejším divákům se však nedávno nabídla odpověď na otázku, jež jim nedávala spát bezmála dekádu a půl.

Sní, či bdí? Dvojznačný závěr Počátku (Inception), kvůli němuž si nemůžeme být jistí, v jaké realitě se postava Leonarda DiCapria opravdu nachází, je jistě velmi provokativní, tvoří však jen jeden dílek skládačky, proč se tohle mysteriózní sci-fi řadí k nejpopulárnějším filmům Christophera Nolana. Od vizuálně dechberoucích momentů přes strhující a originální bitky až po myšlenky o povaze našeho vědomí. To vše baví diváky i divačky bezmála dekádu a půl po premiéře, na kterou jsme si ale museli hodně počkat.

Některé nezodpovězené otázky kinematografie pálí publikum dnes stejně jako v době premiéry. Zastaví se káča na konci Počátku (Inception)? Co je v kufříku v Pulp Fiction? A v neposlední řadě: Mohl se Jack zachránit na těch pitomých dveřích, kdyby se s Rose jen trochu snažili? Odpověď různými více či méně důvěryhodnými experimenty hledal sám režisér Titaniku James Cameron, ale i řada jiných vědátorů s příliš velkým množstvím volného času. A nyní se k nim bude moct připojit kdokoliv, kdo si ikonickou rekvizitu za enormní částku koupil.

Po letech se opět schyluje k tomu, že hollywoodské herecké hvězdy přijdou o svou výsadní pozici komerčních vábniček na úkor talentovaných lidí za kamerou. Režisér a scenárista oscarového hitu Oppenheimer Christopher Nolan má za sebou výjimečnou kariéru, již aktuálně zpečetil právě oscarovým triumfem a téměř miliardovými tržbami pro papírově méně přitažlivý životopis konstruktéra jaderné zbraně. Snímek plný slavných herců přetavil konverzační i politickou látku v mainstreamový kulturní zážitek a zlaté sošky zajistil také Cillianu Murphymu a Robertu Downeymu jr. Největší hvězdou ovšem zůstal Nolan, jenž si dle zákulisních informací přišel až na sto milionů dolarů a jehož další tvůrčí kroky bedlivě monitoruje celý Hollywood.

Když se někdo zmíní o sci-fi filmech, většina fanoušků má po ruce alespoň obecný kanonický přehled. Nejdůležitější je pravděpodobně Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey), nejslavnější Star Wars, nejfilosofičtější na západě Blade Runner a na východě Stalker. Ke sci-fi se minimálně jednou přikloní snad každá velká režisérská osobnost, neboť v nesnadné charakterizaci a ohraničení tohoto žánru spatřují možnosti pro nekonečně kreativní vyjadřování, ať už vizuální nebo příběhové. Ve většině případů sci-fi filmy vychází z jiných kulturních zdrojů včetně literatury a komiksu, v dnešní době často rozvíjí či remakují klasická díla a série. V tomto článku se ovšem zaměříme na osm finančně nejúspěšnějších sci-fi historie, jejichž námět pramení přímo z myslí filmařů a neopírá se o žádné přidružené médium nebo značku.

Do kin vtrhla druhá Duna (Dune: Part Two) a jestli nějaký její klad musejí uznat i zapřisáhlí odpůrci poetiky Denise Villeneuva, je jím strhující vizuální stránka. Ne nadarmo se hovoří o tom, že tento zážitek je třeba si dopřát v kině, a to ideálně na co největším plátně a s co nejlepším zvukem – více srovnatelných příležitostí letos zřejmě nebude.