Standardní allenovka se vším, co k tomu patří, a bez ničeho navíc. Vlastně mě mrzí, že mě to mile překvapuje a nejsem z toho zklamaný, jako bych byl o pár filmů dozadu. Woody je každopádně velmi za zenitem, což mě mrzí. I ty lepší filmy z poslední doby (Půlnoc v Paříži) těží z banální vtíravosti, Tall Dark Stranger nemá ani ji.
Další vztahová pohodovka z Allenovy dílničky s opět parádním obsazením. Brolin po hromadě záporných rolí v téhle romantické komedii dost potěšil a jeho slabost pro Freidu Pinto jsem naprosto chápal....7/10
Film obsahuje celou řadu skvělých momentů i neuvěřitelných hlášek. Pobaví můj oblíbenec Anthony Hopkins, jehož stárnoucí seladon jednoduše nemá chybu. Scéna z klubu nebo večeře z jeho nastávající vyvolá v kině jistě bouřlivý smích. Hopkinsova sebeironie jen potvrzuje, že sir Anthony ze sebe rozhodně nic nedělá a umí se shodit, když však dojde na vážnější úroveň role je tradičně skvělý. Na romantickou linku zahraje spolehlivě Antonio Banderas, který sice ve filmu nemá příliš prostoru, ale je naprosto přirozený a scéna návštěvy opery dokazuje, že ve filmu dostal po hříchu málo prostoru.
Pochvalu si opět zaslouží Josh Brolin, který už by si konečně měl získat uznání za to, že se dovedl vypracovat ve velkého (bez)charakterního herce. Naomi Watts už dlouho nemusí nic dokazovat a dovedu si představit, že právě její postava obsazená někým jiným by mohla film docela stáhnout dolů. Pro mě prakticky neznámá Gemma Jones (sérii o Harry Potterovi skutečně nesleduji) však ve filmu hraje noblesní alkoholičku a její průpovídky a předstíraný staropanenský úžas má obrovský komický potenciál.
Woody Allen již poněkud vyčpělý a stále se opakující. Herci jsou sice fajn a jejich dějové linie jsou zajímavé, ovšem Woody si s nimi tentokrát nepohrál tolik, jak jsme zvyklí a celé mi to přišlo kapánek nedotažené až odfláklé. Dialogy mě po většinu času už moc nebavili a nějak jsem celou dobu už věděl, co od Woodyho čekat. Zkrátka jsem se na Allena až nezvykle nudil. Aspoň, že na Naomi Watts a Freidu Pinto se tady moc hezky kouká.
Woody Allen opět potvrdil, že nepatří do starého železa a má filmovému světu stále co říct. Svojí lehkostí nahlíží na svět stereotypu a chtění se vymanit ze všedního (manželského) života. Jeho hořký humor je postupně více utlačován a na konci zjistíte, že je to docela smutné životní poznání. Řada situací je dle mého názoru velice dobře odkoukána z reálného života (přerod zpočátku úsměvného věštění z karet u Heleny v zásadní dialog v závěru se svojí dcerou Sally je v tomto ohledu nejsilnějším okamžikem). Přestože snímek nedosahuje kvalit posledních Allenových filmů (stále mám na prvním místě "Vicky Cristina Barcelona"), je dobré mu věnovat svůj čas a možná budete překvapeni, že vám některý příběh bude tak blízký. 70%
Woody natáčí stále neúnavně… jen už trošku unavuje. Vysoký tmavý cizinec je o něco vážnější než ostatní allenovské vztahovky, s označením komedie bych byl opatrnější. Budiž Allenovi přičteno jako plus upozadění sebelásky – jeho jasně čitelné alter ego v podobě neurotické postavy chybí. Mám však nedobré tušení, že se nejvíce zhlédnul v postavě Heleny, která celý film otevírá. Je to přitom postava přecitlivělá, hysterická, sebestředná a bez smyslu pro humor. Snad Woody příštím filmem dokáže, že sám takový ještě není.