Za velkou louží mají Oscary, ve Francii Césary, v Itálii Donatellovy Davidy, ve Španělsku Goyi, ve Velké Británii ceny BAFTA... V roce 1993 se svých výročních filmových cen dočkala i Česká republika. Český lev se stal značkou kvality a prestiže. A během svých dosavadních sedmnácti let života stačil i leccos prožít.
"Tentokrát to konečně bude klidné, bezproblémové natáčení," říkal si režisér Jiří Vejdělek před první klapkou Žen v pokušení. Nakonec svlékal mikrofonistu, hasil Jiřího Macháčka a dokonce v noci režíroval prázdný plac: je totiž šeroslepý.
Rozhovor - Každý ze čtyř dokumentů série Zapomenuté transporty popisuje jednu nacisty obsazenou zemi, kam odjely transporty s českými Židy: Lotyšsko, Bělorusko, Estonsko a Polsko. Každý film také mluví o určité skupině lidí a specifickém modelu přežití.
Nebylo by nic snadnějšího než českou komedii Doktor od Jezera hrochů takříkajíc odstřelit jedinou kovbojskou ranou od boku, po vzoru předpremiérových internetových výkřiků, které novinku Zdeňka Trošky házejí do hodnotící rubriky zvané "odpad". Bylo by to až svůdně snadné, ale nebylo by to úplně fér.
Spisovatel Michal Viewegh začne v březnu natáčet adaptaci své knihy Román pro muže. Tentokrát je sám i scénáristou.
Praha - Podle osudu na doživotí odsouzeného Jiřího Kajínka vznikl pod taktovkou debutujícího režiséra Petra Jákla stejnojmenný celovečerní film Kajínek. Do kin přijde až v srpnu, ale Aktuálně.cz vám už nyní exkluzivně přináší trailer ke snímku za 55 milionů korun.
S posledním záběrem snímku, v němž svůj dojem z filmu o vlastním drogovém pádu sděluje sama jeho hrdinka, kino zmrtvěle mlčí v šoku, bezmocně, bez dechu, beze slov. Účinkuje tak přesto, že svou četností už narkomanské příběhy zevšedněly.
České Budějovice – Když viděli, kolik žije v africkém pralese jedovatých hadů, znervózněli. Nakonec ale Zdeněk Troška a spol. při natáčení komedie Doktor od Jezera hrochů nepotkali žádného. Předpremiéru filmu na motivy knihy Miloslava Švandrlíka uvedli ve čtvrtek v budějovickém multikině, které ho začne promítat 25. února. Kniha vyšla poprvé v roce 1980 a doposud se prodalo 1,5 milionu výtisků. „Zastavovali mě lidé a říkali, že jsou moc rádi, že podle ní dělám film. Je to přímočarý příběh, v podstatě anekdotka rozepsaná na 200 stránek a mapuje čecháčkovství v nás. I když popisuje 70. léta, český člověk je pořád stejný,“ řekl Troška.
Kawasakiho růže získala na letošním Berlinale dvě ceny nezávislých porot. Podle ekumenické poroty a Mezinárodní konfederace uměleckého a esejistického filmu (CICAE) byla Hřebejkova novinka nejlepším nesoutěžním filmem. Jakou zprávu tím vyslaly do Česka?
Psal se 18. květen 1990 a já stál na pódiu hlavního zlínského kinosálu. Vrcholil 30. ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež. Největší a nejstarší svého druhu na světě. Tehdejší jubilejní ročník vyhrála žižkovská balada z 50. let režiséra Karla Kachyni Blázni a děvčátka a moje maličkost dostávala za ztvárnění titulní role „blázna Pepíčka“ cenu za nejlepší herecký výkon.
Jak vypadá čtená zkouška? Za normálních okolností se sejdou herci se scénářem a společně ho čtou. Film Ženy v pokušení ovšem nevznikaly za normálních okolností. "Cože!?" ozýval se hlas Lenky Vlasákové z mobilu. Protože se zdržela v divadle, volala nám po cestě a já ji přepnul na hlasitý odposlech... Tak zkoušel režisér Jiří Vejdělek.
Film Kawasakiho růže měl u publika i kritiků výtečný ohlas a dlouhý potlesk už při své prvním promítání v nesoutěžní Panoramě, celkem z šesti festivalových projekcí. "Samozřejmě je nesmírně příjemné, že se film na takový festival dostal a hrál se na zahájení tak prestižní sekce. Já se ale snažím nikdy moc nepodléhat euforii, spíš mám potřebu ty pocity vyrovnat," řekl Jan Hřebejk režisér Kawasakiho růže.
Výtečný film natočil a do ditribuce přinesl režisér Radim Špaček. A jako správný dirigent orchestru do něj obsadil na jednotlivé nástroje mistrné hráče: Scénář: novinář Ondřej Štindl, LN - je mi jasné, že nakonec točili verzi 10x-12x-možná 15x upravenou, ale vyplatilo se, ten film je velmi dobře napsaný a vystavěný.
Divoká kariéra původně herce a posléze režiséra Radima Špačka dostala další ostrý zvrat. Jeho novinku, thriller Pouta, velebí kritici i diváci. Předtím ovšem dvanáct let pro kina nic nenatočil a podle toho, co říká v následujícím rozhovoru, byl i velmi blízko sebevraždě…
Loňský rok přinesl 34 tuzemských celovečerních hraných filmů. Převládla kvantita nad kvalitou, což není žádným překvapením. To ale neznamená, že by se na nic jiného než na 3 sezóny v pekle, Protektora, Kawasakiho růži, potažmo Normal nebo Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny? nedalo dívat.