Zákruty kariéry Nicolase Cage jsou téměř nekonečným zdrojem fascinace filmových fanoušků. Ústup ze slávy jedné z největších hollywoodských hvězd 90. let a braní pochybných rolí v béčkových i céčkových produkcích s cílem splatit rostoucí dluhy už byly popsané mnohokrát. Méně se však ví, že Cage neměl daleko k tomu, aby se stal tváří hned dvou milovaných franšíz z přelomu milénia.
V kinech momentálně „řádí“ bláznivá akční novinka Argylle: Tajný agent (Argylle) s tolika hvězdnými herci, že hollywoodský chodník slávy by měl blednout závistí. Režisér Matthew Vaughn stojící za sérií Kingsman, za podvratnou komiksovkou Kick-Ass nebo za neméně hravou fantasy Hvězdný prach (Stardust) se pokoušel nastartovat novou sérii, k čemuž měl v zádech spojenou distribuci Applu a Universalu nebo šťavnaté konspirace, podle nichž napsala novelizaci filmu Taylor Swift či J. K. Rowling. Ulítlá akční komedie převracející špionážní schémata ovšem za první víkend z celého světa vydělala pouze 35 milionů dolarů, přičemž podle zahraničních webů by i ke smutným úsměvům účetních bylo z kin zapotřebí vytěžit nejméně půl miliardy.
Superbowl je nepochybně největší sportovní událostí Spojených států. Ne že by se mu dařilo strhnout zájem zbytku světa. Existuje však i jiný důvod, proč dění sledovat, než samotná utkání. Reklamní prostor v pauzách mezi hrami patří k těm vůbec nejžádanějším na světě a firmy ho za astronomické sumy najímají, aby se pochlubily svými nejlepšími produkty. Týká se to i vyšperkovaných filmových trailerů, jimž se budeme na Kinoboxu věnovat, ale obecně i mnoha dalších reklam. Jednu z nich bohužel nyní ovlivní smrt milovaného Carla Weatherse.
Navzdory klesající popularitě slavnostní ceremonie a dalším kontroverzím spojených s předáváním nejslavnějších filmových cen, zisk Oscara stále zůstává pro většinu (minimálně angloamerických) tvůrců pomyslným Svatým grálem. A bojovat o toto ocenění opakovaně se podaří jen opravdu těm nejlepším.
Chcete-li kontrolovat budoucnost, pozorně sledujte seriál Simpsonovi (The Simpsons). Animovaný pořad za pětatřicet let existence nejenže štiplavě vypichuje sociální a politické pravdy o USA, ale také shromažďuje elitní našeptávače z nejrůznějších oborů, kteří se postarali o řadu fantastických předpovědí budoucích událostí či technologického vývoje. O virtuální realitě se konkrétně hovoří už dlouho a debata úzce souvisí třeba s tématem umělé inteligence. Při pohledu na osm let starou epizodu Virtuální rodina a aktuální výrobek společnosti Apple, brýle pro virtuální realitu Apple Vision Pro, se ale opět nabízí uznalé pokývnutí nad věšteckými schopnostmi tvůrců.
Hollywoodští producenti, vyděšení zřejmým krachem komiksové éry, jistě koukají po nějakém dalším trendu, po němž skočit. A nečekaný úspěch Wonky otevírá potenciál k novému propojenému filmovému vesmíru. I když jeho součástí paradoxně nebude Timothée Chalamet, zato však každý jiný výtvor z pera britského spisovatele Roalda Dahla.
Oba patří k nejoblíbenějším hercům své generace a v březnu zřejmě oba poprvé potěžkají Oscara za role dvou ideologických soupeřů v životopisném hitu Oppenheimer. Cillian Murphy v něm ztvárnil vývojáře atomové bomby J. Roberta Oppenheimera, jehož senátní kandidát Lewis Strauss v podání Roberta Downeyho Jr. předvedl před výbor zabývající se prokomunistickými aktivitami. Downey, jemuž po letech drogové závislosti nakopla kariéru úloha Tonyho Starka v Iron Manovi, nově prozradil, že roku 2005 mohl hrát záporáka Scarecrowa v komiksové adaptaci Christophera Nolana Batman začíná (Batman Begins). Ta ovšem připadla právě Murphymu, jenž se díky ní mezinárodně proslavil.
V neděli proběhl na televizních obrazovkách souboj tří konkurenčních seriálů. Divácky oblíbený Smysl pro tumor našel nového vyzyvatele, po Sedmi schodech k moci z minulého týdne se totiž o slovo přihlásila také Policie Hvar, na kterou Nova velmi sázela. Jenže ani nová detektivka ze slunného Chorvatska nedokázala úspěšnou dramedii ohrozit. Jaké další tituly slavily minulý týden v televizi úspěch?
Existují dva ročníky, do nichž datujeme zrod seriálového boomu, jenž vedl k fenoménu quality TV a obecně skokovému zvednutí produkčních hodnot a prestiže televizní tvorby. Dnes mu říkáme zlatá éra televize. Tím prvním je rok 1999, kdy na HBO odpremiérovala Rodina Sopránů (The Sopranos). Mafiánská sága se stala první vlaštovkou boje o televizní éter, který naplno vypuknul před dvaceti lety, roku 2004. V důsledku toho si letos připomínáme výročí hned několika nejzlomovějších televizních show všech dob. Zmiňme dnes čtyři z nich.
Před pár týdny jsme se zabývali otázkou, proč se Oscary celé toto století vyhýbají úspěšným megafilmům. Podobných si však můžeme položit víc, a některé jsou staré takřka jako ceny samotné. Další vyvstává, když se podíváme na seznam více než tisícovky oceněných filmů a všimneme si, že počet přítomných hororů se pohybuje okolo dvacítky, často navíc v méně prestižních technických kategoriích. Přitom právě ve Spojených státech žije horor jako bohatá a populární nejen filmová subkultura, co se tedy děje?
Do kin přichází novinka chváleného režiséra Matthewa Vaughna, který se proslavil hlavně brutálními akčními komediemi plnými nespoutaného a často až do absurdity hnaného násilí. Ať už jde o nápaditou parodii na superhrdinské branky Kick-Ass či o tři filmy ze série Kingsman, Vaughnova krvavá estetika si opakovaně vyžádala distribuční rating R. Novinka Argylle: Tajný agent (Argylle) si však vysloužila pouze PG-13. Co to znamená?
Hledání nového Jamese Bonda přitahuje zájem fanoušků i médií už několik let, stále jsme se však nikam neposunuli. Jako jedna z možných variant se nabízí i angažování Lashany Lynch, která v poslední bondovce Není čas zemřít (No Time to Die) ztvárnila agentku Nomi a po Bondově odchodu do důchodu zdědila označení 007. Momentálně se však nezdá, že by tato varianta byla skutečně na stole.
Výroba pokračování se stává standardem i v případě sebeméně úspěšných titulů, avšak se silným a odlišným konceptem mohou mít sequely nepopiratelné kouzlo. U sérií aplikujících polonávazné vyprávění, kdy každá další část rozvíjí kompletně jiný příběh a klade před hrdiny nové cíle, se nezřídka jede podle rovnice „čím větší, tím lepší“. Tvůrci však čas od času vsadí na moment překvapení a na etablovanou látku naváží stylem, který zcela převrací žánrovou polohu a někdy i explicitně komentuje charakter předchozích dílů. To se týká i následujících deseti filmů, jež pokračovaly v konkrétně škatulkovaném příběhu velmi neotřele – ať už v ryze pozitivním, nebo spíš záporném smyslu.
Gandalf v podání Iana McKellena se nesmazatelně zapsal do popkultury jako jedna z nejikoničtějších fantasy postav. Ať už v šedé, či bílé verzi, charismatický čaroděj je klíčovým tahounem dění ve Středozemi a nepostradatelnou součástí Společenstva Prstenu na jeho misi za zničením Jednoho prstene. Je proto těžké si představit, že by se v této roli mohl objevit někdo jiný než britský elegán McKellen, ale překvapivě k něčemu takovému mnoho nechybělo.
Herec Carl Weathers, jenž byl po Vočkovu štamgastovi ze Simpsonových nejslavnějším afroamerickým Carlem, nás navždy opustil 1. února ve věku 76 let. O jeho úmrtí informoval web Variety hercův agent Matt Luber. Svět přišel o kultovního akčního i charismatického všestranného herce, jenž svým rolím dokázal vtisknout také komického ducha a pozvedl řadu projektů i mimo vesmír Rockyho či Predátora.