Carl Weathers
Herec
Charisma Carla Weatherse nejlépe vystihuje scéna ze čtvrtého Rockyho, kdy v pestrobarevném obleku a za znění písně Living in America energicky vstupuje do ringu, odkud si ho chladnokrevně přeměřuje sovětská mlátička v podání Dolpha Lundgrena. Čtyřminutová bizarní sekvence byla labutí písní boxera Apollo Creeda, díky němuž Weathers v polovině sedmdesátých let vystoupal ke slávě v prvním Rockym. A od té doby nikdy nepřestal být významnou součástí zámořské popkultury.
Narodil se 14. ledna 1948 v New Orleans do chudé rodiny. Sportovního talentu měl od mládí vrchovatě, vysloužil si proto atletické stipendium na soukromé střední škole, kde maturoval roku 1966. Věnoval se boxování, gymnastice, judu či wrestlingu, ale největší ambice směroval do amerického fotbalu. Po odmaturování hrál zadáka za Long Beach City College, kde utrpěl zranění kotníku. Poté přešel na veřejnou univerzitu v San Diegu a roku 1970 podepsal profesionální smlouvu s Oakland Raiders.
Příliš zápasů za ně neodehrál a už roku 1971 mířil do kanadské fotbalové ligy k BC Lions. Tehdy už však tušil, že se více uplatní v docela odlišné profesi. Když nastupoval za Raiders, jejich tehdejší kouč John Madden Weatherse přesvědčoval, ať zkusí štěstí raději s herectvím. Fotbalista se ostatně nechával už tehdy najímat do komparzů a posléze studoval drama na sanfranciské univerzitě.
Zpočátku mu pomohl kamarád a režisér Arthur Marks, jenž ho obsadil do svých blaxploitation filmů Friday Foster a Bucktown, město zločinu z roku 1975. V témže roce se objevil v jediné epizodě sitcomu Good Times nebo v seriálu Kung fu. Poté už následoval konkurz na Rockyho. Mohutně osvalený Weathers uspěl dílem proto, že se nebál kritizovat Stalloneho herecké schopnosti. Tvůrci se tudíž mohli domnívat, že také v úloze konkurenčního a slavnějšího boxera Apolla Creeda probudí zdravou a potřebnou rivalitu. Z Rockyho se vyklubal obrovský finanční i kritický úspěch, který nakopl kariéry obou titulních představitelů.
Vedle Roberta Shawa a Harrisona Forda si Weather zahrál ve válečném dramatu Oddíl 10 z Navarone, ale nadále zůstal spjatý zejména s boxerem Creedem. Ten se s Rockym nakonec spřáhl a na pláži s ním pobíhal při západu slunce, než jej definitivně poslala k zemi Dragova železná pěst. Do úspěšné série se chtěl vrátit v pokračování Rocky Balboa z roku 2006, což však Stallone odmítl a pro flashbacky z ringu použil podobného mladšího herce. Weathers se s filmovým parťákem rozkmotřil, ale pro navazující sérii Creed, v níž Michael B. Jordan ztvárnil Apollova syna, svolil k použití své vizáže.
Weathers v mezičase napínal svaly v kultovním Predátorovi, kde si poměřoval sílu třeba s budoucími guvernéry Arnoldem Schwarzeneggerem (Kalifornie) a Jessem Venturou (Minnesota). S herečkami Sharon Stone a Vanity vystupoval v komediálním akčňáku Action Jackson, který u kritiky propadl, avšak na VHS si získal popularitu. Televizní Nebezpečnou vášeň a thriller Hurricane Smith si pamatuje jen málo lidí a devadesátkové série V žáru noci a Stínové komando patří k hercovým nejhorším zářezům.
Oblibě se naopak těší Sandlerova komedie Rivalové, kde ztvárnil golfového instruktora Chubbse, jenž po rvačce s aligátorem přišel o ruku. Postava navíc zemře po nešťastném pádu z okna, když vylekaně couvá před stejným zvířetem, které mu Sandler přinesl zabitého jako dárek. Při natáčení scény si Weathers přivodil poranění páteře. Zlomil si dva obratle, což mu několik let způsobovalo chronické bolesti.
U komedií herec nějaký čas přetrvával a aktivně se věnoval dabingu. Slyšet jsme jej mohli v dokumentech, videohrách a animovaných filmech jako Osm bláznivých večerů, Balto 3 nebo Toy Story 4, kde namluvil vojáčka Carla. Důležitou roli obdržel ve Star Wars seriálu Mandalorian, kde hrál zprvu nejednoznačnou postavu Greefa Kargyho. Vysloužil si nominaci na cenu Emmy a dva díly dokonce režíroval – ve druhé sérii se ujal epizody Infiltrace a ve třetí řídil epizodu Kapitola 20: Nalezenec.
Weathers byl třikrát ženatý a zanechal po sobě dva syny. Příčinu úmrtí zatím rodina neoznámila.
zdroje: Variety. GQ
