Legendární Coppola se konečně dočkal. Pro jeho vysněný projekt vznikla tato jedinečná technologie
O chystaném projektu Megalopolis jsme psali už několikrát – většinou v souvislosti s megalomanstvím Francise Forda Coppoly, který ve svých 83 letech touží vytvořit vysněný opus magnum. Rozmáchlou sci-fi zřejmě napsal už během 80. let, ale kvůli technické náročnosti dostaly opakovaně přednost jiné projekty. Nějaké zmínky o přípravách tohoto filmu občas probublaly na povrch, těsně před útokem na WTC v roce 2001 vznikly i první záběry, následně ale došlo k přerušení natáčení. Výrazněji se věci daly do pohybu až roku 2019, tedy osm let od neúspěšného uvedení posledního Coppolova snímku Twixt.
Hledání peněz i hvězd
V posledních letech je kolem projektu natolik rušno, že se jeho realizace možná skutečně blíží. Loni na podzim Coppola prohlásil, že když to bude nutné, zafinancuje film 100 miliony dolarů ze své kapsy. Ne že by se mu do toho chtělo, ale svému snu zjevně velmi věří, přestože šance na komerční úspěch takového projektu není velká. Vyhlášený megaloman Coppola se však už v minulosti před podobnými výzvami nesklonil, a tak existuje naděje, že když režiséra nezradí jeho chatrné zdraví, může se podařit projekt dotáhnout do konce. Potenciálním investorům totiž dal najevo, že svému vysněnému dítku věří, a tak letos prodal značnou část svých velmi dobře vydělávajících vinařství.
A jak by měl film vlastně vypadat? Překvapivě půjde o variaci na historické velkofilmy, jež Hollywoodu dominovaly hlavně na přelomu 50. a 60. let. Sci-fi varianta New Yorku se má jmenovat Nový Řím a v antickém duchu půjde i o rozbroje mezi patricii a plebejci. Snímek by však měl být především utopií, pozitivní a nadějnou vizí postapokalyptické budoucnosti, což je další z mnoha Coppolových kroků proti trendům současné kinematografie.
Čekání na techniku
Čekání na sponzory či příhodnou společenskou situaci však nejsou zdaleka jediné důvody, proč se realizace Coppolova projektu tak protahuje. Podobně jako v případě druhého Avatara od Jamese Camerona i Coppola dlouho čekal, než vznikne technologie naplňující jeho jistě velmi specifické požadavky. A to se nyní zřejmě stalo.
V americké Atlantě totiž v rámci slavných Trilith Studios došlo k otevření zbrusu nového studia, jež je ze všech stran obehnané LED panely. Tento prostor patří mezi tzv. Prysm Stages, umožňující libovolnou práci s digitálním natáčením a patřící mezi nejvybavenější natáčecí prostory v Severní Americe. Nejmodernější studio počítá s osvětlením, kamerami a všemi proprietami, jež jsou pro běžné natáčení potřeba, zároveň však na ploše více než 700 m2 počítá i s vytvořením libovolného virtuálního prostoru. Dosavadní zázemí Trilith Studios (dříve známých pod názvem Pinewood) přitom umožnilo vznik většiny snímků MCU od roku 2015, o kvalitě jejich vybavení tedy nemůže být sporu; pro věčného perfekcionistu Coppolu to však až dosud bylo málo.
A není se čemu divit. Podobná technologie s názvem StarCraft totiž byla použitá i v posledním dílu Thora s podtitulem Láska jako hrom, a přestože se jednalo o vylepšenou verzi LED panelů využitých pro seriál Mandalorian, výsledek uspokojivý rozhodně nebyl. Řada diváků si stěžovala na zřetelně viditelné a rušivě působící efekty. Doufejme tedy, že nejmodernější americké studio bude mít technologické novinky o poznání vychytanější.
Obě strany si blížící se spolupráci samozřejmě pochvalují. Coppola se těší na to, že bude moct být „jednou nohou v minulosti a druhou v budoucnosti“, jelikož rozsáhlé studio uzpůsobené digitálnímu natáčení umožňuje kombinaci tradiční filmařiny ze staré školy i využití nejnovějších počítačových triků. Prezidentka Prysm Stages Barbara Ford Grant je zase poctěná, že prvním snímkem vznikajícím v novém studiu bude právě dílo legendárního režiséra.
Natáčení by mělo začít už v listopadu letošního roku a bude pokračovat až do března. Držme tedy Coppolovi v jeho osobitém boji pěsti a doufejme, že s dostatečným financováním, hereckou kvalitou a nyní i technickým zázemím skutečně dá vzniknout skvělé podívané i na sklonku své kariéry.
Kinolog: Jak moc musel Adam Mišík fetovat, aby mohl hrát dealera?
Snímek BANGER. je spíš komedie, která se až ke konci překlopí v drama. Možná nejlepší český film roku je natolik propojený s hudbou, že i celá recenze je tentokrát hlavně hudební.