Martin Svoboda

Občanská válka (Civil War) je pro mnohé jeden z nejočekávanějších filmů roku. Nejen, že jde o práci milovaného a svérázného Brita Alexe Garlanda, navíc přichází ve chvíli, kdy je americká společnost extrémně polarizovaná a představa fyzického konfliktu nadcházejícího blížícím se prezidentským volbám není zcela smetena ze stolu. Podle prvních reakcí amerických recenzentů nás přesně za měsíc 18. dubna čeká v kinech strhující a znepokojivá podívaná.

Zack Snyder je... Zack Snyder. To jediné je nezpochybnitelné. Svérázný režisér ne vždy točí filmy, které ocení většina publika, vždy ale točí tak, že to jde od jeho srdce. To si musíme připomínat, když usínáme u Rebel Moon (Rebel Moon - Part One: A Child of Fire). „Myslí to fakt dobře. Tak moc se snaží!“ Taky to je filmař, kterému někdy padají z pusy pořádné perly. Nedávno byl v podcastu Joe Rogana, kde přirovnával svůj aktuální počin k cinefily i širokou veřejností milované druhé Duně, což vyvolalo pořádné haló ohledně toho, v jakém sebeklamu Snyder žije, když si myslí, že jeho vysmívaný projekt pro Netflix má stejnou váhu jako návštěva Arrakisu.

Po dvou projektech Adama Sedláka, Bangeru a Adikts, jež se potýkaly s problémem drog nejprve z pohledu dealera, pak konzumenta, tu máme slovenský projekt Fentasy. Tým debutujících režisérů Samuela Vičana a Anastasie Hoppanové vypráví příběh nezvedeného páru drogových dealerů, kteří se pustili do výroby toho největšího svinstva, jako jde najít – fentanylu. Záslužný záměr se ale bohužel nedaří důstojně realizovat.

Americká fikce (American Fiction), kterou si můžete nyní pustit na Amazon Prime, právě vyhrála Oscara za scénář. Satira zkušenosti afroamerického spisovatele s liberálním pokrytectvím a vlastními komplexy přesně zapadá do dnešní doby. Nejde o univerzálně sdílný film – na jeho plné docenění je třeba poměrně detailně znát každodenní realitu amerického života. I proto se snímek příliš neprosadil mimo Spojené státy. Přesto stojí za to mu dát šanci. Jak pro věci, co dělají tvůrci dobře, tak pro ty, o nichž se dá pochybovat.

The Batman z roku 2022 byl jednoznačným úspěchem, jenž spravil chuť veřejnosti po krachujícím snyderversu. Tržby dosahující 800 milionů dolarů i přes probíhající pandemii značí nezpochybnitelný komerční úspěch. A mnohým tahle nová inkarnace sedla přímo královsky. Dvojka (a nejen ona) byla tedy oznámena prakticky okamžitě, nicméně jsme se jí stále nedočkali. A ještě chvíli nedočkáme.

Kontroverzní… Co okolo Star Wars dnes není kontroverzní, že? Na každý pád oznámený chystaný projekt Star Wars, který by rozšířil příběh Rey Skywalker, mnohé zaskočil. Tak trochu se mělo za to, že Disney přizná porážku a udělá za svou novou trilogií tlustou čáru. Přesto měla Daisy Ridley dostat další šanci pod záštitou režisérky Sharmeen Obaid-Chinoy. Od oznámení New Jedi Order tak trochu čekáme na jeho zrušení. Přesto se zdálo, že ve studiu zůstává vzdorná vůle pokračovat.

Máme za sebou nejvíce nevzrušivý ročník Oscarů za dlouhé roky, na tom se shodli víceméně všichni. Sošku dostali povětšinou „ti správní“ z nominovaných, nikdo nic nespletl, nikdo se příliš neztrapnil. Přesto byl v celém večeru jeden vysoce kontroverzní okamžik, jehož důsledky dalece přesahují slavnostní večer. Britský židovský režisér Jonathan Glazer nahlas vyslovil názor, za jaký jste ve Spojených státech ještě před pár měsíci mohli přijít o práci nebo si odnést školní důtku. A Akademie se rozhodla dělat, že si toho slona v místnosti vůbec nevšimla.

Timothée Chalamet patří už skoro dekádu k největším hvězdám své generace. Jeho o tři roky staršího vrstevníka Austina Butlera oproti němu bereme jako nováčka, protože se opravdu zapsal do povědomí až vloni díky Luhrmannově opulentním Elvisovi, za nějž byl nominován na Oscara. Pánové se nyní setkali na natáčení druhé Duny (Dune: Part Two) a nejspíš si padli do noty, protože nyní Timothée vymýšlí, jak Austina dostat do svého dalšího filmu. A to rovnou v jeho doposud nejikoničtější inkarnaci.

Rodiče Antona Viktoroviche Yelchina udělali vše pro to, aby měl jejich syn lepší život než oni. A skutečně se jim podařilo ho vyslat na skvělou cestu. Stal se jedním z největších mladých talentů Hollywoodu, než se přidal k nechvalnému klubu 27 a podlehl tragicky zbytečné nehodě. Dnes by Anton oslavil 35. narozeniny, připomeňme si tedy jeho nadějnou kariéru.

Cillian Murphy má za sebou dle očekávání první oscarovou děkovačku. Sedmačtyřicetiletý irský herec ale zdaleka není nováčkem, jedná se o jednoho z nejspolehlivějších umělců s dobrým čuchem na projekty, jenž si vybírá častěji podle osobního zájmu než mainstreamového kalkulu. Jeho ocenění je větší poctou pro samotnou Akademii, která dává najevo, že jeho nesporný talent dokáže ocenit. Jedná se však o nejlepší Murphyho výkon? Dost lidí si to jistě myslí. Pár hlasů ale namítne, že ve skutečnosti nejde ani o jeho nejlepší výkon ve filmu, v němž se jeho postava pokouší odpálit atomovku. Využijme tuhle příležitost a připomeňme si kultovní sci-fi Sunshine, které můžete mimo jiné zhlédnout na Disney+.

Olivia Wilde slaví čtyřicítku. Populární herečka a aspirující režisérka vždy čelila vnějšímu dilematu, zda se během své kariéry spolehnout víc na svůj vzhled, nebo inteligenci. Tento konflikt, který odmítla jako binární volbu, se následně projevuje i v její autorské tvorbě. Její druhý režijní počin To nic, drahá (Don't Worry, Darling) ale provázelo tolik skandálů, že je nyní její dlouho a poctivě budovaná pozice v ohrožení.

Slovensko-kanadský snímek A máme, co jsme chtěli s pořádnou plejádou českých herců si u našich sousedů odbyl premiéru už v říjnu, k nám se dostává nyní. Je to trochu zvláštní, protože obě data míjejí vánoční čas, kdy se odehrává příběh. Ten se vrací do Silvestra roku 1992, kdy se Češi a Slováci prostřednictvím svých politiků po necelém třičtvrtě století rozhodli ukončit Masarykův experiment a v dobrém se rozejít. Jedná se o dějinný okamžik, který zůstává česko-slovenskou popkulturou relativně nepokrytý. Jak se s ním tvůrci vypořádali?

Kirsten Dunst se nejšířeji zapsala asi jako Mary Jane Watson ve třech Spider-Manech Sama Raimiho, kde prvotřídně využila své charisma. Nemá ale problém i s náročnějšími rolemi, jíž je například nevyzpytatelná „zlá sestra“ vyhlížející konec světa ve von Trierově Melancholii či v opulenci ztracená Marie Antoinetta Sofie Coppoly. Proč jsme tuto talentovanou herečku poslední dvě sezóny nikde neviděli? Prý jí přestaly chodit pořádné role.

Protivný sprostý holky alias Mean Girls jsou v domácích Spojených státech kult. Snímek z roku 2004 parodoval školní teen dramedie a zároveň dokonale naplnil jejich formát. Zrodilo se v něm i několik nesmrtelných hlášek, které okamžitě identifikuje každý mileniál. Není divu, že se filmu chopila Broadway a uvedla vlastní muzikálovou verzi. No a jak to v Hollywoodu chodí, nyní jsme se dočkali filmové adaptace muzikálové adaptace původního filmu.

Čtvrtý Spider-Man Sama Raimiho je jedním z těch mýtických nerealizovaných filmů, o nichž se fanoušci a fanynky zas a znova ptají: Co kdyby? Bohužel jsme se ho nedočkali i v důsledku toho, jak třeskutě se Raimimu pod rukama rozpadla trojka. Studio mu tehdy začalo kecat do práce a cpát příběhové prvky, s nimiž nechtěl pracovat. Vznikl šílený mišmaš, který má určité kouzlo, ale rozhodně nedrží pohromadě. Přesto tehdy Raimi začal usilovně pracovat na čtyřce, která se málem začala natáčet, než studio dalo projektu stopku a celou sérii raději restartovalo. Od té doby uplynulo přes patnáct let a setkali jsme se s dvěma novými hranými inkarnacemi pavoučího muže. Zdá se tedy bláhové očekávat, že by tu šlo ještě nabrat zpátečku. Možná ale, že naděje ještě nezemřela.