Profilový obrázek

Dr.film_

Komentáře 25

Od nejnovějších
  1. Oppenheimer
    Oppenheimer (2023)
    5
    Jsem zklamán – vydržet tento tříhodinový dialogový výplach pro mě bylo místy až nesnesitelné. Nekonečné politicko-vědecké debaty a zpracování Oppenheimerova morálního dilematu ještě více ztěžuje nesrozumitelný střih. Nolan je nesporně originální vypravěč, ale tentokrát se mi do jeho světa nepodařilo proniknout. Dvě hvězdy dávám za vynikající herce a impozantní testovací výbuch.
  2. Žiji! Přežil jsem havárii letadla v Andách
    Žiji! Přežil jsem havárii letadla v Andách (2010)
    10
    Dobrá práce! Báječně to slouží jako doprovodný materiál, pokud jste viděli současný hit Netflixu Sněžné bratrstvo nebo i původní filmovou verzi Přežít. Tenhle neuvěřitelný survival příběh stále dokáže přitáhnout značně velkou pozornost a rozkroutit hlavu nad tím, za jakou hranu museli přeživší zajít, aby si svůj život zachránili. Dokument je dohledatelný na YouTube.
  3. Atalanta
    Atalanta (1934)
    6
    Vigovo pozorování objektů a neokoukaná volba úhlů kamery, si zachovávají svou kvalitu i v dnešní době a režisérovo předčasné úmrtí nás nejspíše připravilo o celou řadu výjimečných filmů (Jean Vigo osm měsíců po natáčení ve svých devětadvaceti letech zemřel na tuberkulózu). Atlanta má skvělé prvky autorského rozvíjejícího se talentu, ale její hluchá místa a občas i nelogické chování postav nakonec tento režijní debut zařazují do lepšího průměru.
  5. Dangerous Years
    Dangerous Years (1947)
    6
    Na první pohled se Pierson snaží diváky nalákat na klasickou gangsterku čtyřicátých let, ale v zápětí přesedlá na regulérní soudní drama s nečekaným rozzuzlením. Dangerous years jsou také první skutečnou rolí Marilyn Monroe. Objevuje se v kavárně a její okrajová role má takové minimum prostoru, že patrně upoutá pouze skalní fanoušky.
  6. Zkáza krásou
    Zkáza krásou (2016)
    9
    Třeštíková a Hejna propojují intimní zpověď s životopisným filmem a daří se jim. Zejména díky střihu je celé vyprávění plynulé a působí velmi emotivně. Třeštíková nabízí unikátní náhled na pomíjivost krásy. Sledujeme hvězdu prvorepublikových filmů, jak se mění ve vrásčitou a odtažitou stařenu, které až flaška becherovky dokáže rozvázat jazyk. Třeštíková strávila u Baarové dvě odpoledne a hlubší vztah s ní vybudovat nestihla, ale i to můžeme brát zavděk, jelikož i jedna návštěva u staré dámy přináší mnoho zajímavých pohledů do spletitého života této herečky.
  7. All of Us Are Dead
    All of Us Are Dead (2022)
    3
    Trailer navozuje pocit, že nás čeká strhující apokalyptická zombie série z prostředí střední školy. Realita je taková, že dostanete dvanáct hodin blábolení v uzavřených místnostech, naprosto nelogické jednání postav a spoustu děr ve scénáři. Jednu hvězdu za masky a několik slušnějších zombie scén, ale spíše nedoporučuji. Roztáhnout tuhle pitomost na dvanáct hodinových dílů považuji od tvůrců za šílenství. (season 1)
  8. Gummo
    Gummo (1997)
    6
    Čistě nezávislá filmařina a sociologická sonda do amerického maloměsta. Dominuje zde řada ujetých scén, hrubého výraziva a celkově se koncept částečně rozpadá pod vahou režisérových uměleckých ambic. Toužebná očekávání tedy naplněna nebyla, jelikož talent Harmony Korineho zde jede asi tak na půl obrátky.
  9. Saulův syn
    Saulův syn (2015)
    10
    Saulův syn se rozhodně neřadí mezi ty snímky, které by po svém uvedení lehce splynuli s ostatním evropským filmovým artem. Je milé pozorovat, jak budapešťský rodák László Nemes na plátna nepřináší další „patos z lágru“, ale dílo s ohromující dynamikou a velkou dávkou pravdivosti. Jeho tvůrčí cesta zpodobňuje jedno z nejrealističtějších ztvárnění nacistického masakru a divákovi přináší koncentrovanou hrůzu na stříbrném podnosu. Aby šlo dosáhnout takového efektu, vsadil štáb na pečlivost scén a vybudování precizní tíživé atmosféry, která ale není záměrně zcela doslovná. Záběry mají totiž dlouhé délky, jsou rámovány čtvercovým výřezem a skoro vše se snímá za zády žida Auslandera. Výsledek nejvíce připomíná pohled „skrze prsty“ a větší část hrůzy tak diváka nemlátí přímo do očí, ale odehrává se kousek vedle nebo na rozostřeném pozadí. Na celou scénu se tedy díváme pohledem Auslandera – očima člověka, který již nic vidět nechce – pouze mechanicky dělat svoji příšernou práci. Může se zdát, že tu nezbylo místo pro velký dějový rozmach, ale dramatická linka se váže na hrdinovu téměř vyprázdněnou osobnost, kde se ještě kousek lidství najde a Auslander se tedy alespoň pokusí svého syna pohřbít v souladu s židovskou tradicí. Ale jak jsem již psal – zcela fascinující je ona „sevřenost“ právě ta, činí tento snímek zcela výjimečným a posouvá hranice holocaustového žánru do nové úrovně.
  10. Bábovky
    Bábovky (2020)
    2
    Muži zde ve větším případě představují podivná promiskuitní stvoření a ženy naivní „husičky“, které jsou schopny odpustit zcela vše. Poslední scéna, kde se veškeré osudy protnou, působí nakonec jako absolutní nonsens. Další z řady českých filmů, nad kterými zůstává rozum stát.
  11. Iveta
    Iveta (2022)
    7
    Popravdě jsem čekal mnohem větší tragédii. Bartošovou jsem v jejich posledních letech života vnímal jako nevyrovnanou osobu s řadou problémů, jejíž osobní život se pohybuje v zajetí prapodivných a silně toxických parterů (manželů). Tvůrci naštěstí mapují život Ivety na jejím profesním startu a na samotnou zpěvačku má trojdílná série spíše rehabilitační vliv. Překvapivě působí postava Petra Sepéšiho, která zdánlivě prorokuje, že Iveta to s chlapy mít jednoduché nebude. Role Vojtěcha Vodochodského se nese v duchu zakomplexovaného spratka s ctižádostivými choutky, který se chce po nesporném talentu zpěvačky rychle vyvézt nahoru. Postavy obou interpretů nejdou příliš do hloubky, ale celkově děj funguje a scéna, kdy Ladislav Štaidl „školí“ Sepéšiho je vlastně docela dobře napsaná, ale zároveň má Samirova režie spíše naivní vyznění, které ale může reflektovat její tehdejší pohled na svět showbyznysu. Vzhledem k tragickému konci Bartošové je spíše dobře, že podobné věci vznikají – moc možností, jak restaurovat její pověst tu nebylo. (season 1)
  12. Pleasure
    Pleasure (2021)
    5
    Předvídatelné a nudné. Pozorovat sto minut ctižádostivost mladé herečky, která začne narážet na vrtochy producentů je brzy nezajímavé a záchranu nepřináší ani pomyslný vrchol kariéry prostřednictvím dvojitého análu. Film je spíše neodvážný a banální jednání postav přivádí diváka až k hranici otupělosti. Mám pocit, že experimentátor Gaspar Noé, by podobné téma posunul na zcela jiný level.
  13. Pam a Tommy
    Pam a Tommy (2022)
    8
    První díly naznačují, že půjde o komediální seriál o zoufalém řemeslníkovy, který shodou okolností odcizí kazetu s domácím pornem TOP celebrit. Postupující děj nicméně začne měnit perspektivu a po rozjuchaném seznámení Tommyho a Pam nastává pomalé odhalování rozrůstajícího se traumatu, který únik sex tape v Pamele podnítí. Citlivě a dobře odvyprávěný příběh o tom, že únik hanbaté videonahrávky, vám zákonitě způsobí nejvíce problémů, pokud jste nositelem něžnějšího pohlaví.
  14. Otec
    Otec (2020)
    10
    Zellerův pohled ukazuje spletitost situace, pokud rodič i přes svou fyzicky dobrou kondici, vykazuje masivní výpadky paměti a silně tím komplikuje život jak sobě, tak svým nejbližším. Zdánlivou jednoduchost tématu, žene vpřed promyšlená režie (vtáhnout diváka spolu s hlavní postavou do zmatených časoprostorových souvislostí funguje naprosto výborně) a soustředěné hraní asi šesti postav. Nejvýznamnější část na plátně si bere Anthony Hopkins - jeho výkon je bezpochyby strhující. Po celou dobu, se filmem táhne taková přirozená jímavost a posledních patnáct minut filmu působí díky Athonymu naprosto drtivě. Za mě všechny palce nahoru.
  16. Blondýnka
    Blondýnka (2022)
    8
    Tísnivá deprese. Andrew Dominik přehodnocuje pohled na zbožňovaný ideál a ukazuje bolestné nitro mladé a traumatizované ženy. Je to těžký film, ale je překrásně nasnímán a Ana de Armas s absolutní jistotou utáhne bezmála tříhodinovou stopáž. Není to bez chyb, ale dotkne se vás to.
  17. Páni mají radši blondýnky
    Páni mají radši blondýnky (1953)
    7
    Jednoduchý příběh o tom, že není moudré považovat každou blondýnu za hloupou husu. Pravdou je, že zkostnatělá režie Howarda Hawkse to na úroveň muzikálu neposouvá ani za mák a spíše to připomíná písničkový film, ale není to na škodu. Tvůrci nic nepředstírají a od začátku vsází na atraktivní vizuál, kostýmy a neškodnou naivitu.
  18. Extáze
    Extáze (1933)
    7
    Kuráž Gustavu Machatému nechyběla. Do zajímavě komponovaných obrazů vnesl na třicátá léta troufalou zápletku ženy, která opouští svého manžela a divák má přitom možnost sledovat její vnitřní i vnější odhalenost. Kompletní nahota pobíhající dívky nebo nasnímání tváře dosahujícího orgasmu muselo být pro tehdy osmnáctiletou Hedu Lamarrovou nesmírně odvážné a tato provokace ji nadobro zajistila status jedné z nejkrásnějších hereček všech dob. Snímek má bohužel i své limity. Vypravěčský styl je chvílemi komický a obskurní zakončení postrádá jakoukoli logiku.
  19. Kid
    Kid (1921)
    9
    Kritika sociálních poměrů a skvěle načasované tragikomické situace. Chaplinovi oblíbené záležitosti, ze kterých posléze čerpal i v následujících filmech. Možná ten Tulákův sen v podobě andělského nebe, bych na tomto jinak stále dobře fungujícím díle klidně oželel.
  20. Alexander Něvský
    Alexander Něvský (1938)
    7
    Díky svému historickému a kulturnímu významu i umělecké hodnotě působí Alexandr Něvský dodnes jako průkopnické dílo sovětské kinematografie. Bohužel zevrubnější pohled odhaluje skrytou ideologii sovětského režimu, kdy se hrdinská postava zasazuje o práva a svobodu ruského lidu a křižáky představuje jako nelítostné útočníky, kteří usilují o dobytí a nadvládu velkého Ruska. Ejzenštejn měl nezpochybnitelný filmařský talent, ale výsledný produkt je nakonec pouhým odrazem tehdejšího vykreslení zastánců dělnické třídy. Což znamená zůstat navždy neporazitelným ochráncem před cizí agresí.
  21. Drazí soudruzi!
    Drazí soudruzi! (2020)
    9
    S citlivostí a klidem Andrej Končalovskij rekonstruuje tragické selhání sovětského politbyra při potlačení demonstrace a následného masakru dělníků v jihoruském městě Novočerkassk. Hlavní linka příběhu nejprve navozuje pocit, že idealistka Lyudmila v sobě pomalu nachází vystřízlivění z propagandy vrcholného stalinismu, ale na diváka mnohem hlouběji zapůsobí její opětovné navázání vztahu s dcerou. Intimitu v rodině vykreslují minimalisticky nasnímané pohledy z bytu a postupné hroucení zoufalé matky donucené urážlivým způsobem hledat pohřešovanou dceru jen podtrhuje ohavnost systému. Prorůstající deziluze nakonec Lyudmilu utvrdí v tom, že láska k vlastní dceři je to nejcennější. Dorogije tovarišči není zcela bezchybná výpověď. Davové scény občas nepůsobí přirozeně nebo se jen můžeme dohadovat o tom, zda byli pánové od KGB až takto laskavé bytosti, ale na důležitosti Končalovskijho sdělení to nic nemění.
  22. Ty
    Ty (2018)
    6
    V porovnání s knižní předlohou má TV zpracování obroušenější hrany. Joe je psychopatický stalker, ale jeho myšlenkové pochody jsou méně vulgární, zobrazování sexu není tak explicitní jako v knize a na devianta vykazuje Joe i jisté náznaky empatického chování. Finální pocity mám podobné jako u předlohy – celkově fajn, ale k charakterům se mi vztah navázat nepodařilo. Další řadu stejně jako druhý díl knihy již absolvovat nebudu.
  23. Pamela: Příběh lásky
    Pamela: Příběh lásky (2023)
    7
    Bez make-upu a v decentním župánku podává Pamela otevřenou životní výpověď, a tak trochu bilancuje po padesátce svůj dosavadní život. Tvůrci kladou velký důraz na civilní koncept a divák tak dostává možnost tuto kanadskou „Brigitte Bardot“ zpomaleně pozorovat při procházkách po statku nebo jak s péčí řádného hospodáře řídí traktor. Pamela působí velmi otevřeně a bez úhybných manévrů vypráví o svém životě a nebojí se přitom rozvinout řadu intimních témat. Je to střídmé s otevřenou tváří, ale očekávejte spíše standartní dokumentární počin od Netflixu, který svou oslavností chvílemi působí až mechanicky a neskrývavě dává najevo, že byl Pamele ušit přímo na míru.
  24. Cirkus Maximum
    Cirkus Maximum (2022)
    1
    Po filmové stránce je z pohledu diváka prakticky nemožné se něčeho chytit. Veškeré kinematografické atributy, které mají za následek, že film je pro diváka pozorovatelný a něčím zajímavý, se pod Kaiserovou režijní taktovkou a Šíškovým scénářem mění v naprosté tvůrčí diletantství a zoufalou beznaděj. Hledat alternativy není složité; Filipův Cirkus Humberto stále představuje báječnou literární adaptaci a pokud bychom chtěli život cirkusáků zmapovat zcela detailně, tak jednoznačně doporučím prvotřídní dokument The Circus - American Experience. Tam je totiž úplně všechno.
  25. Makanai: Jak se vaří pro Maiko
    Makanai: Jak se vaří pro Maiko (2023)
    8
    Sumire má od začátku jasné předpoklady být dokonalou gejšou, zatímco druhá dívka Kiyo velmi rychle pochopí, že její předností nebude status perfektní společnice, ale nadčasové vaření tradičních jídel v mimořádné kvalitě. Minimalistické vyprávění se soustřeďuje na centrální místnost v domě, kde dívčina příprava pokrmů působí jako stmelující prvek pro všechny obyvatele skromného domku. Vyprávění je velmi pomalé a chvílemi až nesnesitelně klidné, ale spojitost obou dívek, které se navzájem podporují a mají otevřený vztah na sourozenecké úrovni působí povzbudivě až očistně. Makanai má řadu kvalit a chválím Netflix za odbočení do artového teritoria, ale zároveň věřím, že klidné – částečně až existenciální tempo, dokáže vyčerpat mainstreamového diváka asi velmi brzy.