Fatih Akin

Fatih Akin, narozen 25. srpna 1973 v Hamburku, je německo-turecký filmový režisér, scenárista a producent. Jako syn tureckých přistěhovalců vyrůstal v hamburské čtvrti Altona, která se později stala dějištěm několika jeho filmů. Vzdělání a počátky kariéry V roce 1994 začal Akin studovat vizuální komunikaci na Vysoké škole výtvarných umění v Hamburku, kde v roce 2000 úspěšně absolvoval. Jeho filmová kariéra však začala již dříve - v roce 1993 se objevoval v menších hereckých rolích v televizních a filmových produkcích. V roce 1995 natočil svůj první krátkometrážní film "Sensin - You're The One!" (Sensin - Du bist es!), který získal cenu diváků na Mezinárodním festivalu krátkých filmů v Hamburku. Jeho druhý krátký film "Weed" (Getürkt, 1996) byl oceněn několika národními i mezinárodními cenami. Průlom v celovečerní tvorbě Akinův celovečerní debut "Short Sharp Shock" (Kurz und schmerzlos, 1998) mu přinesl okamžitý úspěch a několik významných ocenění, včetně Bronzového leoparda na festivalu v Locarnu a Bavorské filmové ceny pro nejlepšího mladého režiséra. Film byl také nominován na Německou filmovou cenu. Následoval road movie "In July" (Im Juli, 2000) s Moritzem Bleibtreu a Christiane Paul v hlavních rolích, který získal několik ocenění včetně Německé filmové ceny. Dokumentární tvorba a rodinná historie V roce 2001 natočil hodinový televizní dokument "Wir haben vergessen zurückzukehren", ve kterém vypráví příběh svých rodičů, kteří přišli do Německa s první vlnou přistěhovalců z Turecka v šedesátých letech. Tímto dílem připravil půdu pro svůj další celovečerní film "Solino" (2002), který vypráví příběh dvou bratrů, dětí italských "gastarbeiterů", kteří vyrůstají v Německu a bojují o úspěch a štěstí. Mezinárodní průlom a ocenění Skutečný mezinárodní průlom přišel s filmem "Head-On" (Gegen die Wand, 2004), který získal Zlatého medvěda na Berlínském filmovém festivalu, Německou filmovou cenu a Evropskou filmovou cenu za nejlepší film roku. Tento emotivní příběh o lásce začínající v psychiatrické léčebně a končící na Bosporu, s Birol Ünelem a Sibel Kekilli v hlavních rolích, ukázal Akinův výrazný vypravěčský talent. Hudební dokumenty a pokračování úspěchů Po úspěchu filmu "Head-On" natočil Akin dokumentární film "Crossing the Bridge: The Sound of Istanbul" (2005), který zkoumá hudební scénu v turecké metropoli. Následoval melancholický, epizodický film "The Edge of Heaven" (Auf der anderen Seite, 2007), který opět získal řadu ocenění, včetně ceny za nejlepší scénář na festivalu v Cannes a čtyř Německých filmových cen. Změna tónu a osobní ztráta Po smrti svého mentora a producenta Andrease Thiela se Akin rozhodl natočit odlehčenější film "Soul Kitchen" (2009), komediální příběh o restauraci v Hamburku, který získal zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu v Benátkách. Tento film byl pro Akina způsobem, jak se vyrovnat se ztrátou a zároveň splnit přání svého zesnulého přítele. Novější tvorba a temnější témata V roce 2014 natočil Akin historické drama "The Cut", které bylo vybráno do soutěže o Zlatého lva na 71. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. V roce 2017 následoval thriller "In the Fade" (Aus dem Nichts) s Diane Kruger v hlavní roli, který získal Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film a cenu za nejlepší herečku v Cannes pro Kruger. V roce 2019 se Akin vrátil s kontroverzním filmem "The Golden Glove" (Der goldene Handschuh), temným příběhem o notoricky známém hamburském sériovém vrahovi Fritzi Honkovi, který působil v 70. letech. Film měl premiéru v soutěži na Berlinale. Nejnovější projekty V roce 2022 Akin natočil biografický film "Rheingold", který vypráví příběh německého rapera kurdsko-íránského původu Giwara Hajabiho, známého jako Xatar. Film se stal komerčně nejúspěšnějším dílem Akinovy kariéry a získal nominaci na Německou filmovou cenu v kategorii Nejlepší film. Produkční společnosti a osobní život V roce 2004 založil Akin produkční společnost corazón international, prostřednictvím které produkoval nejen své vlastní filmy, ale i další úspěšné snímky. V roce 2012 založil další produkční společnost bombero international, která se zaměřuje výhradně na produkci jeho vlastních filmů. Fatih Akin je od roku 2004 ženatý s německo-mexickou herečkou Monique Obermüller. Pár žije v Hamburku-Altoně, nedaleko místa, kde Akin vyrůstal, a má dvě děti.