Mona Skager: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Mona Skager: Filmy a seriály

  • Kmotr II
    Kmotr II (1974)
    Film
    • SkyShowtime
    • Google Play
    • iTunes
    • +2
    Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
    90%
    Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
    1
  • Apokalypsa
    Apokalypsa (1979)
    Film
    Kapitán Willard si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze, který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. Willard, obklopený zmarem a zneklidněný zprávami o Kurtzově počínání, má dost času na přemýšlení o sobě i o člověku, v němž válka obnažuje jeho sklon k ničení a zlu. Prožité peklo, objevení Kurtzovy říše zla a rozhovory s šíleným plukovníkem, který před Willardem rozvíjí své filozofické vize lidstva a války - to všechno způsobí, že pro kapitána je rozhodování o Kurtzově zabití něčím víc, než jen prostým vykonáním rozkazu ... Kultovní dílo Francise Forda Coppoly patří mezi nejlepší filmy o americkém traumatu vietnamské války. Mistrovské, myšlenkově i formálně velmi ambiciózní drama, označované za jedno z klíčových děl americké kinematografie 70. let, vzniklo na motivy povídky Josepha Conrada (1857 - 1924) "Srdce temnoty" (1902). Z osmi nominací na Oscara získal prestižní zlatou sošku Vittorio Storago za kameru a Walter Murch, Mark Berger, Richard Beggs a Nat Boxer za nejlepší zvuk. Film získal Zlatou palmu na XXXII. MFF v Cannes.
    84%
    Kapitán Willard si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze, který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. Willard, obklopený zmarem a zneklidněný zprávami o Kurtzově počínání, má dost času na přemýšlení o sobě i o člověku, v němž válka obnažuje jeho sklon k ničení a zlu. Prožité peklo, objevení Kurtzovy říše zla a rozhovory s šíleným plukovníkem, který před Willardem rozvíjí své filozofické vize lidstva a války - to všechno způsobí, že pro kapitána je rozhodování o Kurtzově zabití něčím víc, než jen prostým vykonáním rozkazu ... Kultovní dílo Francise Forda Coppoly patří mezi nejlepší filmy o americkém traumatu vietnamské války. Mistrovské, myšlenkově i formálně velmi ambiciózní drama, označované za jedno z klíčových děl americké kinematografie 70. let, vzniklo na motivy povídky Josepha Conrada (1857 - 1924) "Srdce temnoty" (1902). Z osmi nominací na Oscara získal prestižní zlatou sošku Vittorio Storago za kameru a Walter Murch, Mark Berger, Richard Beggs a Nat Boxer za nejlepší zvuk. Film získal Zlatou palmu na XXXII. MFF v Cannes.
    2
  • Rozhovor
    Rozhovor (1974)
    Film
    • iTunes
    Rozhovor je americký thriller z roku 1974, režírovaný a napsaný Francisem Fordem Coppolou. Film sleduje příběh Harryho Caula, osamělého a uzavřeného specialisty na odposlechy. Harry je najat, aby nahrál rozhovor mezi mladým párem na rušném náměstí v San Franciscu. Jakmile začne analyzovat nahrávku, uvědomí si, že by jejich rozhovor mohl naznačovat bezprostřední nebezpečí. Harry je posedlý odhalením pravdy, ale jeho touha chránit pár ho vtáhne do stále komplikovanějšího a nebezpečnějšího spiknutí, které ohrožuje nejen jeho práci, ale i jeho život.
    72%
    Rozhovor je americký thriller z roku 1974, režírovaný a napsaný Francisem Fordem Coppolou. Film sleduje příběh Harryho Caula, osamělého a uzavřeného specialisty na odposlechy. Harry je najat, aby nahrál rozhovor mezi mladým párem na rušném náměstí v San Franciscu. Jakmile začne analyzovat nahrávku, uvědomí si, že by jejich rozhovor mohl naznačovat bezprostřední nebezpečí. Harry je posedlý odhalením pravdy, ale jeho touha chránit pár ho vtáhne do stále komplikovanějšího a nebezpečnějšího spiknutí, které ohrožuje nejen jeho práci, ale i jeho život.
    3
  • Lidé deště
    Lidé deště (1969)
    Film

    Mladá žena Natalie jednoho dne brzy ráno nasedne do auta a tajně odjede od svého manžela. Teprve v telefonu mu zkouší vysvětlit, co ji k útěku vedlo. Je těhotná, ale není si jistá, zda je v manželství šťastná, ani zda vůbec chce mít dítě. Nechce se pořád o někoho starat, chce být aspoň na krátkou dobu jen sama sebou. Po cestě zastaví Natalie osamělému stopaři Jimmymu, přezdívanému Killer. Mladík je bývalým hráčem amerického fotbalu a utrpěl zranění hlavy. Navzdory zabijácké přezdívce je to dobrák od kosti, avšak kvůli poranění mozku není soběstačný. Natalie se mu pokusí pomoct s hledáním práce, avšak jejich pokus ztroskotá. Ani na útěku od rodinných povinností tedy Natalie nenachází vytouženou chvíli volnosti. A tak ji zkusí najít v náruči chlapáckého policisty Gordona... V jednom ze svých raných filmů se Francis Ford Coppola zaměřil na pocity vnitřně osamělé hrdinky ze středních vrstev. Na rozdíl od předchozí generace žen se Natalie snaží nalézt vlastní cestu životem. Jelikož se však nenaučila rozpoznat, co sama chce, zoufale ve svém hledání selhává. Ve skutečnosti není schopná unést tíhu zodpovědnosti a pokouší se od ní utéct. Dnes můžeme tento Coppolův snímek zařadit mezi road-movie, avšak je zajímavé, že jej autor natáčel v době, kdy ještě neměl premiéru průlomový film tohoto žánru Bezstarostná jízda.

    68%

    Mladá žena Natalie jednoho dne brzy ráno nasedne do auta a tajně odjede od svého manžela. Teprve v telefonu mu zkouší vysvětlit, co ji k útěku vedlo. Je těhotná, ale není si jistá, zda je v manželství šťastná, ani zda vůbec chce mít dítě. Nechce se pořád o někoho starat, chce být aspoň na krátkou dobu jen sama sebou. Po cestě zastaví Natalie osamělému stopaři Jimmymu, přezdívanému Killer. Mladík je bývalým hráčem amerického fotbalu a utrpěl zranění hlavy. Navzdory zabijácké přezdívce je to dobrák od kosti, avšak kvůli poranění mozku není soběstačný. Natalie se mu pokusí pomoct s hledáním práce, avšak jejich pokus ztroskotá. Ani na útěku od rodinných povinností tedy Natalie nenachází vytouženou chvíli volnosti. A tak ji zkusí najít v náruči chlapáckého policisty Gordona... V jednom ze svých raných filmů se Francis Ford Coppola zaměřil na pocity vnitřně osamělé hrdinky ze středních vrstev. Na rozdíl od předchozí generace žen se Natalie snaží nalézt vlastní cestu životem. Jelikož se však nenaučila rozpoznat, co sama chce, zoufale ve svém hledání selhává. Ve skutečnosti není schopná unést tíhu zodpovědnosti a pokouší se od ní utéct. Dnes můžeme tento Coppolův snímek zařadit mezi road-movie, avšak je zajímavé, že jej autor natáčel v době, kdy ještě neměl premiéru průlomový film tohoto žánru Bezstarostná jízda.

    4
  • Hammett
    Hammett (1982)
    Film

    Hammett byl natočen jako symbolická pocta stylu pulp fiction a noir filmů v produkci Francis Forda Coppoly a režii Wima Wenderse. Jde o stejnojmenný biografický příběh spisovatele Dashiella Hammetta, založený na stejnojmenném románu Joe Gores. Film byl uveden na filmovém festivalu v Cannes roku 1982. Film se odehrává v roce 1928; Hammett, u souseda Kita a dalších lidí známý jako "Sam", je zalezlý v levném bytě, tvrdě pracuje na svém psacím stroji každý den. Hodně pije, kouří příliš mnoho a trpí záchvaty kašle. Jednoho dne se na něj jeho přítel a rádce z dob působení u Pinkertonů Jimmy Ryan, obrátí se s žádostí, aby mu Hammett pomohl vypátrat čínskou prostitutku Crystal Ling v Čínské čtvrti v San Francisku - tedy tam, kde se Hammett vyzná mnohem lépe než Ryan.Hammett je brzy vtažen do vícevrstvého spiknutí, ztrácí jedinou kopii jeho rukopisu, pak zmizí Ryan. A nakonec promluví zbraně ...

    62%

    Hammett byl natočen jako symbolická pocta stylu pulp fiction a noir filmů v produkci Francis Forda Coppoly a režii Wima Wenderse. Jde o stejnojmenný biografický příběh spisovatele Dashiella Hammetta, založený na stejnojmenném románu Joe Gores. Film byl uveden na filmovém festivalu v Cannes roku 1982. Film se odehrává v roce 1928; Hammett, u souseda Kita a dalších lidí známý jako "Sam", je zalezlý v levném bytě, tvrdě pracuje na svém psacím stroji každý den. Hodně pije, kouří příliš mnoho a trpí záchvaty kašle. Jednoho dne se na něj jeho přítel a rádce z dob působení u Pinkertonů Jimmy Ryan, obrátí se s žádostí, aby mu Hammett pomohl vypátrat čínskou prostitutku Crystal Ling v Čínské čtvrti v San Francisku - tedy tam, kde se Hammett vyzná mnohem lépe než Ryan.Hammett je brzy vtažen do vícevrstvého spiknutí, ztrácí jedinou kopii jeho rukopisu, pak zmizí Ryan. A nakonec promluví zbraně ...

    5
  • 6