6.0

Libuše Pospíšilová: Filmy a seriály

Libuše Pospíšilová, česká herečka, se narodila 25. června 1923 v Brně. Po ukončení studia na Státní konzervatoři v Brně začala svou profesionální hereckou kariéru v divadlech, kde získala značnou pozornost. Brzy se však zaměřila na filmovou kariéru, která jí přinesla širokou popularitu.

Počátky filmové kariéry Svůj filmový debut zaznamenala v roce 1945 ve snímku "Lidé na křižovatce", kde ztvárnila roli dívky z města. Tato role jí otevřela dveře k dalším filmovým projektům, kde se etablovala jako nadějná herečka.

Významné filmové role V roce 1947 se objevila ve filmu "Mocní a bezmocní", kde ztvárnila postavu dcery. V roce 1950 hrála v komedii "Věc lásky" roli mladé dívky, která se dostává do komplikovaných vztahů. V roce 1954 byla hlavní hrdinkou filmu "Na rozcestí" jako dívka, která prochází složitým životním obdobím.

Televizní tvorba Kromě filmových rolí se Libuše Pospíšilová objevila i v několika televizních inscenacích. V roce 1965 hrála v televizním dramatu "Před zrcadlem" jako klíčová postava. V roce 1971 hrála v televizi ve filmu "Zrození mého jména" roli důležité ženy, která ovlivňuje život hlavního hrdiny.

Divadelní kariéra I když Libuše Pospíšilová více zaměřila svou pozornost na film, pokračovala ve své kariéře v divadle. Působila v několika renomovaných českých divadlech, včetně Divadla na Vinohradech a v Divadle v Celetné, kde se podílela na mnoha významných inscenacích.


  • Faunovo velmi pozdní odpoledne
    Faunovo velmi pozdní odpoledne (1984)
    FilmRole: šéfka
    • Oneplay
    • KVIFF TV
    • DaFilms
    Komediálně laděný film V. Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne lze označit jako groteskní moralitu. Zachycuje výjevy ze života stárnoucího elegána a svůdce mladých dívek, který se ze strachu před stářím a smrtí zoufale snaží urvat, co se ještě dá. Postupně si však uvědomuje, že jeho počínání je marné a bláhové, že ve svém životě spíše ztrácel než získával. A tak se z Fauna, na první pohled šarmantního a úspěšného muže, stává tragikomická figura zbytečného člověka. Člověka se slabošským charakterem, který po celý život chtěl jen brát a dostávat, aniž by příliš riskoval. Jeho životní styl, úzkostlivě uzavřený do soukromí, je zdánlivě přitažlivý, ale jak sám hrdina zjišťuje, ústí do samoty a prázdnoty. Autorka scénáře V. Chytilová usilovala o jakousi moderní commedii dell'arte. Vrstvením komediálních i vážných situací odkrývá hlubší jádro příběhu, jímž je právě téma stáří a zmarněného života. Snímku dominuje obrazové zachycení Prahy a vynikající herecký výkon L. Suchařípy. (CS Film)
    Žánry:KomedieSatira
    73%
    Komediálně laděný film V. Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne lze označit jako groteskní moralitu. Zachycuje výjevy ze života stárnoucího elegána a svůdce mladých dívek, který se ze strachu před stářím a smrtí zoufale snaží urvat, co se ještě dá. Postupně si však uvědomuje, že jeho počínání je marné a bláhové, že ve svém životě spíše ztrácel než získával. A tak se z Fauna, na první pohled šarmantního a úspěšného muže, stává tragikomická figura zbytečného člověka. Člověka se slabošským charakterem, který po celý život chtěl jen brát a dostávat, aniž by příliš riskoval. Jeho životní styl, úzkostlivě uzavřený do soukromí, je zdánlivě přitažlivý, ale jak sám hrdina zjišťuje, ústí do samoty a prázdnoty. Autorka scénáře V. Chytilová usilovala o jakousi moderní commedii dell'arte. Vrstvením komediálních i vážných situací odkrývá hlubší jádro příběhu, jímž je právě téma stáří a zmarněného života. Snímku dominuje obrazové zachycení Prahy a vynikající herecký výkon L. Suchařípy. (CS Film)
    Žánry:KomedieSatira
    1
  • Bakaláři
    Bakaláři (1972)
    Seriál
    • iVysílání
    Ke svému názvu přišli Bakaláři až o něco později. První pořad se jmenoval Kufr za dveřmi. O příběhy na toto téma tvůrci požádali psychiatra Miroslava Plzáka, Jaroslava Dietla a Vladimíra Menšíka. Vladimír Menšík tehdy napsal povídku o manželovi, který při banální hádce rozkopl dvířka od kredence a kufr, do něhož je jeho žena uložila, aby je odnesl opravit, považoval za vyhazov. Diváci byli nadšeni, psali a přáli si pokračování. Jaroslav Dietl svolil, že bude pro nově vznikající pořad psát scénáře, ale kde neustále brát témata? Další nápad si poradil i s tímto problémem: výzva, aby diváci psali své příběhy, vyvolala až nečekanou reakci. Dopisy, které během následujících let přišly do televize, by se daly počítat na desetitisíce. Pořad dostal název Bakaláři vědy manželské. „Bakalář byl ve středověku učitel, člověk, který předával zkušenosti. Řekli jsme si, že našimi bakaláři budou právě diváci. Ať se o své zkušenosti dělí, ať je předávají druhým,“ prohlásila Libuše Pospíšilová. Témata, která přicházela, však měla daleko širší okruh. Lidé psali i věci, které dosud nikomu nesvěřili. Jeden z dopisů dokonce začínal slovy: „To bych neřekla ani panu faráři...“ A tak nakonec zůstali jednoduše jen Bakaláři. (oficiální text distributora)
    72%
    Ke svému názvu přišli Bakaláři až o něco později. První pořad se jmenoval Kufr za dveřmi. O příběhy na toto téma tvůrci požádali psychiatra Miroslava Plzáka, Jaroslava Dietla a Vladimíra Menšíka. Vladimír Menšík tehdy napsal povídku o manželovi, který při banální hádce rozkopl dvířka od kredence a kufr, do něhož je jeho žena uložila, aby je odnesl opravit, považoval za vyhazov. Diváci byli nadšeni, psali a přáli si pokračování. Jaroslav Dietl svolil, že bude pro nově vznikající pořad psát scénáře, ale kde neustále brát témata? Další nápad si poradil i s tímto problémem: výzva, aby diváci psali své příběhy, vyvolala až nečekanou reakci. Dopisy, které během následujících let přišly do televize, by se daly počítat na desetitisíce. Pořad dostal název Bakaláři vědy manželské. „Bakalář byl ve středověku učitel, člověk, který předával zkušenosti. Řekli jsme si, že našimi bakaláři budou právě diváci. Ať se o své zkušenosti dělí, ať je předávají druhým,“ prohlásila Libuše Pospíšilová. Témata, která přicházela, však měla daleko širší okruh. Lidé psali i věci, které dosud nikomu nesvěřili. Jeden z dopisů dokonce začínal slovy: „To bych neřekla ani panu faráři...“ A tak nakonec zůstali jednoduše jen Bakaláři. (oficiální text distributora)
    2
  • Sny na neděli
    Sny na neděli (1959)
    FilmRole: zdravotní sestra
    66%
    3
  • Volná noha
    Volná noha (1989)
    FilmRole: předsedkyně komise Luňáková
    • Oneplay
    V muzikantském prostředí se odehrává zpola směšný, zpola nahořklý příběh promarněných šancí, jak to prožívají jazzový trumpetista, původem Slovák, usazený v Praze, a jeho kamarád saxofonista. Oba mají rádi bláznivou legraci, čímž své okolí často šokují. Jsou to bohémové, kteří pohrdají posluchačskými úlitbami a se střídavými úspěchy čelí všelijakým nástrahám. Atraktivita filmu však tkví především v izolovaných recesistických výstupech, které jsou poskládány jako korálky na niti. Obsažnějšího satiristického průhledu do jedné umělecké oblasti se však nedočkáme.
    Žánry:Komedie
    64%
    V muzikantském prostředí se odehrává zpola směšný, zpola nahořklý příběh promarněných šancí, jak to prožívají jazzový trumpetista, původem Slovák, usazený v Praze, a jeho kamarád saxofonista. Oba mají rádi bláznivou legraci, čímž své okolí často šokují. Jsou to bohémové, kteří pohrdají posluchačskými úlitbami a se střídavými úspěchy čelí všelijakým nástrahám. Atraktivita filmu však tkví především v izolovaných recesistických výstupech, které jsou poskládány jako korálky na niti. Obsažnějšího satiristického průhledu do jedné umělecké oblasti se však nedočkáme.
    Žánry:Komedie
    4
  • Ta naše písnička česká II.
    Ta naše písnička česká II. (1990)
    FilmRole: členka rekvalifikační komise
    62%
    5
  • Ze života pubescentky
    Ze života pubescentky (2000)
    Film
    V éře socialismu osmdesátých let minulého století se odehrává příběh patnáctileté Renaty, která žije v malém bytě se svými rozvedenými rodiči. Nejenže má vlastní problémy přiměřené ke svému věku, navíc ji znechucují věčné hádky rodičů, kteří ji ochotně zatahují do všech svých intimností. Mstí se jim za to tím, že dělá čím dál tím větší průšvihy. Opije se, poslouchá Svobodnou Evropu a trochu neuměle revoltuje proti politické situaci. Když je ale nejhůř, nechá se se směsí obdivu i pohrdání zachraňovat otcem „vnitrákem“. Odkojena tímto zmateným světem dospělých se staví neobratně na vlastní nohy. Teprve když se do ní v tanečních zamiluje kluk, kterého nechce, panenství ztratí s klukem, kterého vlastně nezná, a po různých citových eskapádách najde pro své věčně rozhádané rodiče jistou shovívavost… (Česká televize)
    Žánry:Drama
    57%
    V éře socialismu osmdesátých let minulého století se odehrává příběh patnáctileté Renaty, která žije v malém bytě se svými rozvedenými rodiči. Nejenže má vlastní problémy přiměřené ke svému věku, navíc ji znechucují věčné hádky rodičů, kteří ji ochotně zatahují do všech svých intimností. Mstí se jim za to tím, že dělá čím dál tím větší průšvihy. Opije se, poslouchá Svobodnou Evropu a trochu neuměle revoltuje proti politické situaci. Když je ale nejhůř, nechá se se směsí obdivu i pohrdání zachraňovat otcem „vnitrákem“. Odkojena tímto zmateným světem dospělých se staví neobratně na vlastní nohy. Teprve když se do ní v tanečních zamiluje kluk, kterého nechce, panenství ztratí s klukem, kterého vlastně nezná, a po různých citových eskapádách najde pro své věčně rozhádané rodiče jistou shovívavost… (Česká televize)
    Žánry:Drama
    6
  • Případ dr. Kováře
    Případ dr. Kováře (1950)
    FilmRole: zdravotní sestra Helena
    39%
    7
  • Anna proletářka
    Anna proletářka (1952)
    FilmRole: Dadla
    Film se odehrává na rozhraní desátých a dvacátých let minulého století. Venkovská dívka Anna přijíždí sloužit do Prahy do rodiny bohatého stavitele Rubeše. Seznámí se zde mimo jiné se svým budoucím manželem, slévačem Toníkem, pod jehož vedením postupně nabývá „sociálního vědomí“. Jejich milostný vztah a samotný psychologický vývoj Anny je však poněkud upozaděn na úkor politické roviny vyprávění, týkající se rozkolu v sociální demokracii (ve filmu vystupují postavy jako Vlastimil Tusar, Karel Kramář, Alois Rašín a další). Demokratické období První republiky je vykresleno nelichotivě chaoticky s uplatňováním schematického vyobrazování příslušníků jednotlivých tříd. Závěrečná mohutná pouliční demonstrace dělníků v čele s Annou a Toníkem přitom signalizuje budoucí vítězství pracujících.
    Žánry:Drama
    37%
    Film se odehrává na rozhraní desátých a dvacátých let minulého století. Venkovská dívka Anna přijíždí sloužit do Prahy do rodiny bohatého stavitele Rubeše. Seznámí se zde mimo jiné se svým budoucím manželem, slévačem Toníkem, pod jehož vedením postupně nabývá „sociálního vědomí“. Jejich milostný vztah a samotný psychologický vývoj Anny je však poněkud upozaděn na úkor politické roviny vyprávění, týkající se rozkolu v sociální demokracii (ve filmu vystupují postavy jako Vlastimil Tusar, Karel Kramář, Alois Rašín a další). Demokratické období První republiky je vykresleno nelichotivě chaoticky s uplatňováním schematického vyobrazování příslušníků jednotlivých tříd. Závěrečná mohutná pouliční demonstrace dělníků v čele s Annou a Toníkem přitom signalizuje budoucí vítězství pracujících.
    Žánry:Drama
    8
  • Ještě větší blbec, než jsme doufali
    Ještě větší blbec, než jsme doufali (1994)
    Film
    Česká bláznivá komedie připomínající pohádku o hloupém Honzovi, který všechny zlé přechytračil a získal všechno, co takovým hrdinům přináleží. Honza se tu ovšem jmenuje Vít Dolejší, všeobecně přezdívaný Vitoušek. V podzemí Národního divadla hlídá stav spodních vod a když dostane padáka, protože divadlo připadne jeptiškám, nezbývá hrdinovi než zdědit po dědečkovi z Ameriky karlovarský hotel Richmond a pět milionů dolarů, vázaných na jeho rychlou rekonstrukci. V tom okamžiku se ovšem hrdina ocitá v síti intrik zbohatlého veksláka zvaného Boss, ředitele hotelu a bývalého estébáka Křiváčka a vychytralého advokáta Wágnera. Ve hře jsou však nejen velké peníze, ale také půvab notorické hráčky Alice, do níž se Vitoušek zamiluje a pak všem ukáže, že vůbec není takový blbec, jak si všichni mysleli.
    Žánry:Komedie
    Režie:Vít Olmer
    22%
    Česká bláznivá komedie připomínající pohádku o hloupém Honzovi, který všechny zlé přechytračil a získal všechno, co takovým hrdinům přináleží. Honza se tu ovšem jmenuje Vít Dolejší, všeobecně přezdívaný Vitoušek. V podzemí Národního divadla hlídá stav spodních vod a když dostane padáka, protože divadlo připadne jeptiškám, nezbývá hrdinovi než zdědit po dědečkovi z Ameriky karlovarský hotel Richmond a pět milionů dolarů, vázaných na jeho rychlou rekonstrukci. V tom okamžiku se ovšem hrdina ocitá v síti intrik zbohatlého veksláka zvaného Boss, ředitele hotelu a bývalého estébáka Křiváčka a vychytralého advokáta Wágnera. Ve hře jsou však nejen velké peníze, ale také půvab notorické hráčky Alice, do níž se Vitoušek zamiluje a pak všem ukáže, že vůbec není takový blbec, jak si všichni mysleli.
    Žánry:Komedie
    Režie:Vít Olmer
    9