Robert Vrchota

Robert Vrchota, vlastním jménem Josef Vrchota, se narodil 13. ledna 1920 v Břilicích u Třeboně do rodiny truhlářského mistra. Své dětství prožil v Českých Velenicích a později v Českých Budějovicích, kde nastoupil na gymnázium. Po obsazení pohraničí v roce 1938 byla jeho rodina nucena se přestěhovat do středních Čech. Studium na gymnáziu však nedokončil a v roce 1939 se připojil ke kočovné herecké společnosti, čímž započal svou hereckou kariéru.

Divadelní kariéra

V roce 1941 získal angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde působil až do roku 1948. Následně se přesunul do Prahy, kde hrál v Divadle československého státního filmu (1948–1952) a poté v Hudebním divadle v Karlíně (1952–1956). V roce 1956 přijal nabídku Městského divadla v Kolíně, kde setrval až do svého odchodu do důchodu v roce 1980. Během své divadelní kariéry ztvárnil širokou škálu rolí, od milovníků po komediální i dramatické postavy.

Filmová tvorba

Robert Vrchota debutoval na filmovém plátně v roce 1949 ve filmu "Divá Bára", kde ztvárnil roli myslivce. V průběhu své kariéry se objevil v řadě filmů, například "Rodinné trampoty oficiála Tříšky" (1949), "Nikdo nic neví" (1947) či "Pěsti ve tmě" (1986). Jeho filmografie zahrnuje jak hlavní, tak vedlejší role, ve kterých prokazoval svůj herecký talent a všestrannost.

Televizní a rozhlasová činnost

Kromě divadla a filmu se Vrchota věnoval také televizní a rozhlasové tvorbě. Objevil se v populárních seriálech, jako jsou "Hříšní lidé města pražského" či "Cirkus Humberto". Jeho hlas byl často slyšet v rozhlasových hrách a pořadech, kde uplatnil svůj charakteristický projev.

Osobní život

Robert Vrchota byl ženatý s Valinou Rašínovou, která byla jazykovou lektorkou a ovládala několik světových jazyků. Jeho manželka vyučovala například herečku Evu Hruškovou. I přes náročnou hereckou kariéru si Vrchota udržoval pevné rodinné zázemí.

Charakteristika a herecký styl

Vrchota byl známý svým charismatem, elegantním vystupováním a schopností ztvárnit širokou škálu postav. Jeho kolegové oceňovali jeho profesionalitu a všestrannost, díky nimž dokázal přesvědčivě zahrát jak komické, tak tragické role.