martin-mickey-stusak
36 767 bodů •
5
V 60 letech, tedy v období nové vlny, vzniklo několik málo dobrodružných snímků odehrávající se někde v orientu, ale tu správnou náladu vždy kazila nutná stranická ideologie, bez které to prostě nikdy nešlo. Režisér Jiří Sequens se režijním umění, hlavně v použití širokoúhlého formátu, a hlavně politicky nesmírně hodil, takže není překvapením, že s takovýmto dobrodružným žánrem v podstatě začal on. Nepřekvapující tak není ani téma celé této dobrodružné etudy a tím jsou českoslovenští emigranti a špionáž. Celé se to odehrává na jednom místě, což je nějaký ponurý hotel s lecjakou sebrankou. Dnes nad tím kroutíme očima, ale ve své době se to bralo hodně vážně. Hlavním cílem takového příběhu je prozření a touha se vrátit do Československa. O nic jiného tu v podstatě nejde. Zahrála si v tom plejáda známých tehdejších herců, z nichž asi nejvíce překvapí František Smolík. Za pozornost, obzvlášť v době současné s platným rasovým kodexem ve filmu, stojí Rudolf Hrušínský, který ve své skromné roli, který v ději spíše vypadá jako postava do počtu, hraje přímo černocha. Scénář je zpracován plně dle stranických stanov, takže co se týče charakterů československých migrantů a některých zahraničních postav v rámci svého poblouznění a něco o kontrarozvědce, žádné překvapení se nekoná. Výjimkou je pouze žena, která je myšlenkově centrem moralizačního dění, což vlivem jejího dějového vývoje je cílené. Svým způsobem se jedná o snímek v pojetí východního stranického bloku, takže plně ideologicky propagandistický ve zneužití ve své době populárních rodokapsových dobrodružných příběhů. Pro zajímavost stojí, že stejnou dějovou šablonu Sequens použil pro dějství pod názvem ´Rukojmí z Bella Vista´ (1979), což je sestřih do podoby filmu dvou dílů ze seriálu ´30 případů majora Zemana´ (1974-79). Proto třeba ten závěrečný útěk se střelbou pronásledovatele je po obsahové stránce totožný. Jen dějově jiný.
Smrt na cukrovém ostrově
Halál a Cukor-szigeten
Totentanz im Pazifik