martin-mickey-stusak
36 609 bodů •
8
Už jen skuteční pamětníci si dokážou připomenout krásnou melodickou písničku pocházející z tohoto snímku pod názvem ´U nás jaro nekončí´, která patří ke směti budovatelských písní k dobré náladě a pracovní ušlechtilosti. Takový je samozřejmě i tento veseloherní snímek o hledání nové nejlepší písničky československým rozhlasem. Námět již dnes není ojedinělý, což znamená, že takováto dějová šablona se používala hodně často. Autor krásných písniček se skutečně najde, jenomže se kvůli obavám z neúspěchu a následné ostudy prezentuje pod pseudonymem a tak nikdo neví, kdo to vlastně je. Začne po něm urputné pátrání a jen divák po chvíli zjistí, že je blíže, než si kdo myslí. Jak to celé dopadne už musí být každému jasné. Moralizační aspekt příběhu je totožný s tzv. výrobními agitačními snímky, což je - věřit si. To, že si někdo myslí, že něco nedokáže ještě neznamená, že tomu tak i skutečně je. Důležité je to alespoň zkusit, což znají i mnozí dnešní autoři či zpěváci vystupující v různých televizních soutěžích. Veselohra je skutečně veselá, plná života a úsměvů a co se týče té politiky, zase až tak hrozné to není, i když prezentace společné práce tu samozřejmě nechybí. Obyvatelé domu začnou společně s plnou vervou, energií a samozřejmě s patřičným úsměvem vyklízet dvorek, aby si tam udělali záhonky. Snímek z počátku padesátých let je svou agitační atmosférou na dnešní dobu značně kontraproduktivní, ale na druhou stranu zcela neškodný.
Písnička za groš