Melanie Griffith

Melanie Richards Griffith, narozená 9. srpna 1957 v New Yorku, je americká herečka, která se proslavila svými výraznými rolemi v hollywoodských filmech 80. a 90. let. Dětství a počátky kariéry Jako dcera herečky Tippi Hedren (známé z Hitchcockových filmů The Birds a Marnie) a reklamního manažera Petera Griffitha vyrůstala po rozvodu rodičů částečně v New Yorku s otcem a částečně v Kalifornii s matkou. Již v dětství se objevovala v reklamách a jako komparzistka ve filmech. Její první výraznější role přišla v sedmnácti letech ve filmu Night Moves (1975), kde ztvárnila problémovou dívku na útěku po boku Genea Hackmana. Přestože vystudovala Hollywood Professional School již v šestnácti letech, její kariéra byla v počátcích poznamenána závislostí na drogách a alkoholu. Průlom v kariéře Skutečný průlom v kariéře přišel v roce 1984, kdy ztvárnila pornoherečku ve thrilleru Body Double režiséra Briana De Palmy. Za tento výkon získala cenu Národní společnosti filmových kritiků za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon. Následovala role v kritiky oceňovaném snímku Something Wild (1986) Jonathana Demmeho, kde si zahrála po boku Jeffa Danielse. Tyto úspěchy ji připravily půdu pro její nejslavnější roli. Vrchol kariéry Největší úspěch v kariéře zaznamenala Melanie Griffith v romantické komedii Working Girl (1988) režiséra Mikea Nicholse. V roli ambiciózní sekretářky Tess McGill, která se snaží prosadit ve světě vysokých financí, předvedla výkon, který jí vynesl nominaci na Oscara za nejlepší herečku a vítězství v kategorii nejlepší herečka v komedii nebo muzikálu na Zlatých glóbech. Film, ve kterém hrála po boku Harrisona Forda a Sigourney Weaver, se stal komerčním hitem a definitivně ji zařadil mezi hollywoodské hvězdy první velikosti. Kariéra v 90. letech V 90. letech se Griffith objevila v řadě filmů s různým kritickým ohlasem. Zahrála si v thrilleru Pacific Heights (1990) Johna Schlesingera a v adaptaci románu Toma Wolfa The Bonfire of the Vanities (1990), která však byla komerčním i kritickým neúspěchem. Následovaly filmy jako A Stranger Among Us (1992), Born Yesterday (1993) a Milk Money (1994). Za svůj výkon v televizním filmu Buffalo Girls (1995) získala nominaci na Zlatý glóbus. V roce 1996 se objevila v neo-noirovém snímku Mulholland Falls a v roce 1997 ztvárnila Charlotte Haze v kontroverzní adaptaci Nabokovovy Lolity režiséra Adriana Lynea. Jedním z jejích nejlepších výkonů 90. let byla role drogově závislé kriminálnice ve filmu Another Day in Paradise (1998) po boku Jamese Woodse. Za ztvárnění Marion Davies v televizním filmu RKO 281 (1999) získala další nominaci na Zlatý glóbus. Pozdější kariéra Na počátku nového tisíciletí propůjčila svůj hlas postavě Margalo ve filmu Stuart Little 2 (2002) a zahrála si Barbaru Marx ve snímku The Night We Called It a Day (2003). V roce 2003 debutovala na Broadwayi v muzikálu Chicago, kde sklidila pozitivní kritiky. V následujících letech se objevovala především v televizních seriálech jako Nip/Tuck, Raising Hope nebo Hawaii Five-0. K filmovému plátnu se výrazněji vrátila ve sci-fi snímku Autómata (2014), kde hrála po boku svého tehdejšího manžela Antonia Banderase, a v The Disaster Artist (2017) Jamese Franca, kde ztvárnila hereckou trenérku. Osobní život Osobní život Melanie Griffith byl často předmětem zájmu médií. Byla čtyřikrát vdaná, z toho dvakrát za herce Dona Johnsona, s nímž má dceru Dakotu Johnson, která se také stala herečkou. Z manželství s hercem Stevenem Bauerem má syna Alexandra a s Antoniem Banderasem, s nímž byla vdaná od roku 1996 do roku 2015, má dceru Stellu. Během své kariéry se několikrát léčila ze závislosti na drogách a alkoholu, o čemž otevřeně hovořila. Kromě herectví se věnuje charitativní činnosti, včetně podpory útulku pro divoká zvířata Shambala, který založila její matka. Melanie Griffith zůstává jednou z nezapomenutelných hereček své generace, jejíž talent a osobitý projev jí zajistily místo v historii americké kinematografie.