Články o Indiana Jones a chrám zkázy

Pro děti osmdesátých a devadesátých let to bylo možná nejočekávanější filmové pokračování všech dob. Ale současně i nejobávanější. Indiana Jones a nástroj osudu (Indiana Jones and the Dial of Destiny) loni odvyprávěl dovětek k letitým filmovým dobrodružstvím archeologa Harrisona Forda, které roku 1981 rozjeli Dobyvatelé ztracené archy. Vitální osmdesátník bojující s nacisty na pozadí vesmírných závodů 60. let to dle režiséra Jamese Mangolda neměl jednoduché, neboť lidé příliš milují původní trilogii a nemají pochopení pro přestárlé akční hrdiny. Přesto si za svým příspěvkem stojí a mrzí jej, že publikum odmítlo to, co on sám ve vztahu k legendární postavě považuje za správné rozhodnutí.

Proč vlastně na jediném receptu šetřit, když se alespoň jednou osvědčí? Kinematografií dnes hýbou letité filmové franšízy, jež v mnoha případech startovaly takzvaně od píky, po americku lze patrioticky říct s velkým snem a skromným zázemím podněcovanou kreativitou. Vezměte si Star Wars, jež George Lucas roku 1977 málem nedokončil a zadlužil se tak, že mu hrozil osud mrakodrapových skokanů po krachu newyorské burzy. Nová naděje ale obrovsky uspěla a následný úder Impéria stál třikrát tolik – nemluvě o moderních Disneyho článcích, jež i se započtením inflace své rozpočty trvale znásobují. Tento text vám představí několik zásadních filmových pokračování, jejichž rozpočty závratně vylétly buď nárazově oproti přímému předchůdci, nebo i postupně v průběhu let v rámci dlouhodobé série.

Pokud nejste zarytí fanoušci experimentální kinematografie a dáváte přednost snáze stravitelné hollywoodské zábavě, nejspíš jste zaregistrovali, že dialogy v populárních filmech se často opakují. Postavy v podobných situacích prostě reagují podobným způsobem a komentují to podobnými hláškami. Které z hojně slýchaných větiček můžeme slýchat přece jen častěji než jiné?

Letí to. Druhé, z časové chronologie příběhu však úvodní dobrodružství Indiana Jonese propuklo před čtyřiceti lety. Chrám zkázy (Temple of Doom) dějově předskočil Dobyvatele ztracené archy (Raiders of the Lost Ark), neboť autor námětu George Lucas nechtěl archeologa v podání Harrisona Forda znovu zaměstnat fackováním nacistů. Publikum tentokrát nahlédlo do jihovýchodní Asie roku 1935 a vedle spektakulární zábavné akce v ní spatřilo také problematické rasové či náboženské stereotypy a samozřejmě vyostřené násilí, jímž režisér Steven Spielberg vymezil zcela nový rating přístupnosti. K temnotě jej přitom spolu s Lucasem táhlo komplikované životní období ve znamení krachujících vztahů.

Dobyvatelé ztracené archy (Indiana Jones and the Raiders of the Lost Ark), retrospektivně známí jako první Indiana Jones, se kromě Poslední křížové výpravy (Indiana Jones and the Last Crusade) nedočkali jednoznačně přijatého pokračování. Chrám zkázy (Indiana Jones and the Temple of Doom) byl v době premiéry považován za nejslabšího Spielberga (a na co proboha myslel ohledně toho agresivního orientalismu?), Království křišťálové lebky (Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull) nešlo přijít na jméno kvůli syslům, atomové ledničce a ošklivým trikům a Nástroj osudu (Indiana Jones and the Dial of Destiny)… ten v první řadě nikdo neviděl.

Některé nezodpovězené otázky kinematografie pálí publikum dnes stejně jako v době premiéry. Zastaví se káča na konci Počátku (Inception)? Co je v kufříku v Pulp Fiction? A v neposlední řadě: Mohl se Jack zachránit na těch pitomých dveřích, kdyby se s Rose jen trochu snažili? Odpověď různými více či méně důvěryhodnými experimenty hledal sám režisér Titaniku James Cameron, ale i řada jiných vědátorů s příliš velkým množstvím volného času. A nyní se k nim bude moct připojit kdokoliv, kdo si ikonickou rekvizitu za enormní částku koupil.

Přestože je druhý díl série o Indianu Jonesovi považován z původní trilogie za nejslabší, stále má spoustu fanoušků – a vzhledem k vlažnějšímu přijetí čtvrtého a pátého dílu jsou kvality Indiany Jonese a Chrámu zkázy (Indiana Jones And The Temple Of Doom) ještě výraznější. V závěru snímku se však odehraje něco, co sice napomáhá dramatičnosti okamžiku, avšak jde o extrémní faktickou nepřesnost.

Indiana Jones má bohatou kulturní historii. Nejenže jsme se dočkali řady filmů, knih a komiksů, ale také videoher. A ta nejnovější, která vzniká exkluzivně pro Xbox, slibuje opravdu velkolepou jízdu.

Steven Spielberg změnil tvář filmového průmysl a dosáhl všeho, co si jen zamanul. Tedy až na jednu věc – nikdy nedostal příležitost režírovat filmovou bondovku, přestože se o ni v průběhu sedmdesátých let několikrát hlásil. Tehdejší hlavní producent a držitel práv na Flemingova knižní díla Albert R. Broccoli však sotva třicetiletého filmaře z různých důvodů třikrát odmítl. Co by se asi stalo, kdyby šestasedmdesátiletý Spielberg zažádal o svůj vysněný projekt dnes, kdy šestadvacátá bondovka čeká na příštího herce i režiséra?

Indiana Jones patří k nejmilovanějším fiktivním postavám kinematografie. Ať už s ním studio Lucasfilm do budoucna naloží jakkoli, role zarputilého archeologa zůstane spjatá s nyní jednaosmdesátiletým Harrisonem Fordem, jenž hrdinu s bičem a koženou brašnou ztvárnil v pěti celovečerních filmech v rozmezí dvaačtyřiceti let. Dokumentární snímek Timeless Heroes: Indiana Jones and Harrison Ford, který zatím vyšel na Disney+ pouze v zahraničí, přibližuje kariéru a odkaz slavného herce. Forda možná známe také jako Hana Sola, Ricka Deckarda nebo Richarda Kimbla, avšak on sám si nejvíc váží retro dobrodruha zhmotněného Georgem Lucasem a Stevenem Spielbergem.