Můžu to vysvětlit, vypadněme odsud, já to věděl. Jaká klišé se ve filmech donekonečna opakují?

Datový analytik Stephen Follows na svém blogu před časem zveřejnil studii zaměřenou na nejohranější věty v oblíbených filmech. Využil k tomu databázi čítající více než 72 tisíc filmů vzniklých mezi lety 1940 a 2023; konkrétně si vystačil s jejich titulky. Společně s novinářem Jackem Malvernem dal dohromady seznam 138 dialogových klišé, jejichž výskyt následně počítal napříč danými filmy.

Na prvních čtyřech místech takto vytvořeného žebříčku se nacházejí otázky: What the hell? (Co to sakra…?), What are you doing here? (Co tady děláš?), Honey, is that you? (Zlato, to jsi ty?) a What the fuck? (Co to proboha…? – přičemž toto slůvko bychom samozřejmě mohli přeložit i výrazně peprněji). První dvě fráze se objevily ve zhruba 35 % filmů, čili v každém třetím snímku ze zkoumaného vzorku zazněly minimálně jednou.

Dalšími často užívanými slovními spojeními jsou I knew it (Já to věděl) a I’m going in (Jdu dovnitř), oba se vyskytující zhruba v 15 % filmů. V první desítce se nacházejí ještě fráze Let’s get out of here (Vypadněme odsud), Well well well (No tedy…), I can explain (Můžu to vysvětlit) a Did you hear something? (Slyšel jsi něco?), jež můžeme slyšet asi v 8 % filmů.

Četnost užití těchto mnohokrát omílaných frází se samozřejmě v průběhu času mění. Postupem dekád se výrazně zvýšila popularita větiček Why are you doing this to me? (Proč mi to děláš?), zmíněného What the fuck, dále This is not happening (To snad není možné), You go girl (Pojď, holka), I’m just doing my job (Dělám jen svoji práci) a How hard can it be? (Jak těžké to jen může být?). Naopak stále méně slyšíme věty Follow that car (Sleduj to auto), Is that clear? (Je to jasné?), We meet again (Opět se setkáváme), It’s no use (Je to k ničemu), What’s the meaning of this (Jaký to má smysl?) a You’d better come in (Raději si nastup).

Malvern ve svém článku pro web The Times doplnil, že fráze „Proč mi to děláš?“ zazněla během 40. let v necelých 2 % snímků, zatímco v této dekádě se objevuje u celých 9 %. Zato věta „Jak těžké to jen může být?“ zazněla poprvé roku 1984 v hudebním dramatu Footloose a krátce poté ji pronesl Indiana Jones v Chrámu zkázy – a od té doby její popularita jen roste.

Harrison Ford se mimochodem zasloužil i o rozmach další hlášky díky své druhé nejoblíbenější roli. V prvních Hvězdných válkách z roku 1977 jeho Han Solo pronesl: „I have a bad feeling about this“ (Nemám z toho dobrý pocit), větičku jsme následně slyšeli v každém Star Wars filmu a nyní se vyskytuje zhruba v 1 % všech snímků.

Těmto ohraným frázím se však nemusíme smát, leckdy je jejich použití smysluplné a ospravedlnitelné. „Klišé nemusí vždy vznikat jen z lenosti. Pomocí pouhých pár slov totiž autor může zaujmout diváka odkazem na známý kulturní prvek. Když scenárista použije krátkou frázi, jež pro diváka znamená hodně, jde o velmi efektivní užití řemesla. Samozřejmě ale také může jít jen o projev zahálčivosti a nenápaditosti,“ cituje Malvern ve svém článku Followsův poznatek. Jaké často slyšené fráze a dialogové klišé tahají za uši vás?

Podívejte se na náš žebříček nejlepších blockbusterů.

Zdroje: Stephen Follows, The Times