V listopadu roku 1959 se dva recidivisti Richard Hickock a Perry Smith vloupali do domu rodiny Clutterových s vidinou deseti tisíců dolarů, které na ně čekají v sejfu. Kýžený lup nenašli, a navíc byli přistiženi jedním z členů rodiny. Odhodláni nezanechat žádné svědky svého činu, brutálně zavraždili manžele Clutterovi i jejich dvě dospívající děti a vydali se na útěk do Mexika. Notoricky známý případ čtyřnásobné vraždy popsal Truman Capote v bestselleru Chladnokrevně (In Cold Blood), který byl poprvé zfilmován o rok později pod totožným názvem.
Před tím, než jsem si film pustil, jsem si nepřečetl obsah a netušil jsem, že to je podle pravdy. V polovině filmu mi to začalo být povědomé a dosti realistické a hle.. je to podle skutečné události. Krásně syrově natočené, oduševnělé i mrazivé zároveň. Chvílemi má divák tendenci fandit dvěma hajzlům, kteří jsou vykresleni dosti pozitivně, ale třeba mít na mysli, co spáchali. Trošku kriminálka, trošku roadmovie s neskutečně závažnou záležitostí, která hraje prim až v druhé polovině příběhu. Zajímavé a i po technické stránce vydařený snímek.
Křišťálově čisté drama strhující především hloubkou postav a nejednoznačností v přístupu k nim. Hollywoodské zjednodušení je minimální, pokud vůbec nějaké a chladná a přitom emocemi nabytá dynamika vyprávění si mě naprosto získala.
V červnu 2008 umístil Americky filmový institut Chladnokrevně na osmé místo v žebříčku deseti nejlepších soudních dramat.
První americký mainstreamový film, ve kterém zazní výraz "bullshit".
Během scény, v níž Perry Smith hledí v myšlenkách nazpět na celý svůj život, se déšť zvenku tekoucí po okně odráží na hercově tváři tak, že to vypadá, jako kdyby byla pokrytá slzami. Tento efekt vyzdvihovalo mnoho kritiků ve svých recenzích. Ve skutečnosti ale vznikl omylem, déšť za oknem byl umělý a jinak bylo velké teplo. Někdo v blízkosti se osvěžoval větrákem a ten způsobil, že kapky vody narážely na okno a odrážely se v hercově tváři.