Články o Forrest Gump

Nikdo americkou historii od 50. let neochutnával rozmanitěji než knižní a filmový hrdina Forrest Gump, jehož režisér Robert Zemeckis roku 1994 protáhl emotivní bonboniérou posmutnělých i nádherných lidských vztahů na pozadí trochu přizpůsobených faktických událostí. Zbožňovaný snímek s Tomem Hanksem a Robin Wright sklidil hlavní Oscary a ten rok v tržbách zaostal pouze za ještě víc „family friendly“ Lvím králem, přičemž autor předlohy Winstom Groom už další rok vydával knižní pokračování Gump and Co. Další a dost bláznivé osudy alabamského prosťáčka s obrovským srdcem, jenž prorazil ve sportech, v armádní službě či jako prodejce krevet, se ale na stříbrná plátna nikdy nedostanou.

Osmdesát pět. Tolik filmových a televizních děl od roku 1976 vzniklo na motivy fantazie Stephena Kinga, jenž své morbidní, fantaskní i nostalgické vize otiskuje do desítek tisíc knižních stránek. Nejprodávanější autor své doby si v podstatě vyčlenil samostatné zábavní impérium a vedle hororů stojí také za oceňovanými dramaty s mnoha oscarovými nominacemi. Věřte tomu, nebo ne, zlatou sošku však libovolný snímek podle Stephena Kinga získal jednou jedinkrát.

Streamovací domovina nejdražšího seriálu všech dob, Prstenů moci ze světa Pána prstenů, ještě ve světě nemá takový apel jako Netflix nebo HBO. Na Amazon Prime Video přesto nalezneme několik více či méně zaprášených klasik, které s moderním publikem artikulují způsoby rozmanitými, nadčasovými a místy vyloženě rozkošnými. Problém nicméně v České republice a v mnoha dalších zahraničních trzích nastává s ohledem na jazykovou bariéru, neboť většina nejatraktivnějších klasických děl postrádá vedle dabingu i české titulky. Podívejme se na patnáct přehlížených filmů z tamní nabídky, které mohou z různých perspektiv uspokojit především nostalgiky. A současně nakrknout uživatele vyžadující český překlad, jemuž Amazon zatím moc nepřeje. A to je v případě následných perel velká škoda. Pro příznivce české lokalizace ale Amazon naštěstí také nabízí bohatou nabídku titulů (v našem filtru si nastavte dabing a nebo titulky).

Takhle nějak by si mnozí představovali příští bondovku. Cary Fukunaga, režisér labutí písně agenta 007 Daniela Craiga Není čas zemřít (No Time to Die), natočí filmovou adaptaci románu Krev na sněhu od krále severských kriminálek Jo Nesba. V hlavních rolích se dle webu Deadline objeví Tom Hardy a Aaron Taylor-Johnson, kteří dlouhodobě patří k favoritům na převzetí úlohy agenta ve službách Jeho Veličenstva. Johnson byl dokonce jeden čas spojovaný s oficiální nabídkou, z čehož nicméně záhy sešlo.

Libovolné debaty o nejlepším filmu všech dob se většinou musí alespoň pozastavit u vězeňské klasiky z roku 1994, která skrývá tolik nakažlivé lidskosti, že světlem naděje projasní i dva doživotní tresty. Vykoupení z věznice Shawshank (Shawshank Redemption) vypráví dvacetiletý příběh bankéře Andyho Dufresna (Tim Robbins), jenž se nehodlal smířit s tím, že bude nadosmrti neprávem institucionalizovaný a zbavený veškeré životní svobody. Přestože dnes film Franka Darabonta obývá přední pozice v různých žebříčcích nejlepších děl kinematografie, do kina na něj v září 1994 skoro nikdo nepřišel. Autor knižní předlohy Stephen King tuší, že na vině byl především neatraktivní název, když už ne přímo konkurence v podobě Forresta Gumpa.

Myslet na život, nebo na umírání? Stephen King zasadil svou nenápadnou povídku Rita Hayworth a vykoupení z věznice Shawshank do chladného institučního sevření vězeňských zdí, kde si doživotní trest odpykává také nevinný mladý bankéř Andy Dufresne (Tim Robbins). Díky nezlomné vůli a přesvědčení o vlastním právu na život se vysmekne z pařátů zkorumpovaného ředitele Nortona (Bob Gunton) a jeho strhující lidskou odyseu v závěru emotivně zpečetí propuštěný kamarád Red (Morgan Freeman), „jedinej vinnej chlápek ze Shawshanku.“ Legendární konec třicet let staré klasiky Vykoupení z věznice Shawshank (Shawshank Redemption) měl přitom vypadat trochu jinak, scénářem nadšený Freeman se naštěstí ozval a režiséra Franka Darabonta vyvedl z omylu.

Život je jako bonboniéra a nikdy nevíte, co zrovna ochutnáte. Forrest Gump od režiséra Roberta Zemeckise a scenáristy Erica Rotha, kteří před třiceti lety adaptovali stejnojmenný román Winstona Grooma, skýtá dosud nejširší škálu emočních chutí a pocitových příměsí v americké kinematografii. Příběh nepříliš bystrého prosťáčka z Alabamy, jenž se stal díky bezelstné moralitě i netušeným talentům velikánem a symbolem unikavého pacifismu, nemusíme číst jen coby epickou dějinnou skládačku. O mnohém vypovídá hořkosladká linie s Jenny (Robin Wright), Forrestovým věčným objektem lásky, která nás bere do duše osamělého hrdiny zmítaného událostmi, jimž v širším kontextu nerozumí. A vyjevuje nejhlubší lidský cit v jeho tematicky bohaté bezpodmínečnosti.

Trvalo to. Po třiceti letech od premiéry legendárního Forresta Gumpa se jeho hlavní herci, režisér i scenárista podílejí na nové mozaice z americké historie s názvem Here, která však nenásleduje nahodilé manévry věčně sprintujícího protagonisty. 104 minut dlouhý snímek, jehož zámořská premiéra proběhne 15. listopadu, pokrývá stoletou epochu z pohledu jediné kamery, která se v jediné místnosti vůbec nepohybuje. Vše kolem se ovšem rapidně mění. Tom Hanks a Robin Wright tudíž na prvních uvolněných fotografiích a v traileru vidíme nejen v jejich skutečném či pozdním věku, nýbrž i digitálně omlazené pomocí technologie, která slibuje přinést v tomto „maskérském“ oboru revoluci.

Forrest Gump měl život jako bonboniéra a zaručeně nevěděl, co ochutná příště. Režisér Robert Zemeckis a scenárista Eric Roth jej v adaptaci stejnojmenného knihy Winstona Grooma protáhli některými milníky americké historie od 50. do 70. let, v nichž bodrý malomyslný hrdina chaoticky i stoicky skládal možná nejemotivnější charakterní zkoušku kinematografie. Forrest, vynálezce Elvisova jevištního vystupování, nejrychlejší magor v okrsku, pingpongový šampión, veterán vietnamské války či zakladatel úspěšné krevetové společnosti, toho v podání Toma Hankse zažil mnohé. Na vysněnou dívku Jenny (Robin Wright) přitom mohl myslet také ve vesmíru a v ohrožení domorodých kmenů Nové Guiney, což by však film už příliš vzdálilo od reality.

Když si tehdy sedmadvacetiletý Elvis Presley ve filmu Stalo se na světové výstavě (It Happened at the World's Fair) usmyslel udělat na letišti dojem na zdravotní sestřičku Diane (Joan O'Brian), jeho postava Mikea k tomu potřebovala malého komplice. Místní klučina jej měl nakopnout do holeně, což si vyžádalo několik pokusů, během nichž dvanáctiletý herec opakovaně kopal do krále rokenrolu. Tím hercem nebyl nikdo jiný než Kurt Russell, jenž na Elvise vzpomíná jen v dobrém a později si jej zahrál v televizní minisérii Elvis a k překvapení mnohých také ve Forrestu Gumpovi.