Články o Dr. No

Povolení zabíjet, nebo zůstat v důchodu? James Bond se velmi názorně rozloučil se stříbrnými plátny před třemi lety filmem Není čas zemřít, kde svou labutí píseň zapěl herec Daniel Craig. Jeho nástupce je ve hvězdách, scénář pro započetí nové éry neexistuje a producentka Barbara Broccoli, jejíž otec třímal filmová práva na Flemingovy knihy od roku 1960 a stvořil kinematografický milník ve spolupráci s MGM, v obavách hledí na diktaturu současné distribuční stáje Amazon. Bond pro ni zřejmě představuje jen další mediální obsah, který je zralý ke ždímání v podobě přidružených streamovacích projektů.

Když byl v říjnu roku 1962 uveden do kin snímek o britském agentovi Jamesi Bondovi s názvem Dr. No, patrně nikdo v tu chvíli nemohl tušit, že se právě pokládají základy k jedné z historicky nejdelších a nejúspěšnějších filmových sérií. Ta za jednašedesát let své existence čítá pětadvacet celovečerních filmů s celkem šesti představiteli slavného agenta. Není proto divu, že vyznat se v ní může být pro nejednoho diváka poněkud problematické.

Proč vlastně na jediném receptu šetřit, když se alespoň jednou osvědčí? Kinematografií dnes hýbou letité filmové franšízy, jež v mnoha případech startovaly takzvaně od píky, po americku lze patrioticky říct s velkým snem a skromným zázemím podněcovanou kreativitou. Vezměte si Star Wars, jež George Lucas roku 1977 málem nedokončil a zadlužil se tak, že mu hrozil osud mrakodrapových skokanů po krachu newyorské burzy. Nová naděje ale obrovsky uspěla a následný úder Impéria stál třikrát tolik – nemluvě o moderních Disneyho článcích, jež i se započtením inflace své rozpočty trvale znásobují. Tento text vám představí několik zásadních filmových pokračování, jejichž rozpočty závratně vylétly buď nárazově oproti přímému předchůdci, nebo i postupně v průběhu let v rámci dlouhodobé série.

James Bond má za sebou už sedmdesát let v televizi a na stříbrných plátnech, kde se inscenují románové špionážní zápletky Iana Fleminga s dosud sedmi hereckými představiteli. Zřejmě nejslavnějším z nich je Sean Connery, jenž agenta 007 ztvárnil v debutové kino misi Dr. No z roku 1962, a zatím posledním hercem ve službách Jejího, nyní už Jeho Veličenstva je Daniel Craig, který se před třemi lety rozloučil pětadvacátou bondovkou Není čas zemřít (No Time To Die). Od té doby internet zavalují pochybně zdrojované zkazky o prvním afroamerickém představiteli či ženské protagonistce, potažmo o jistém angažmá Aarona Taylora-Johnsona, které krátce po první informační vlně vzalo za své. Producenti Barbara Broccoli a Michael G. Wilson pro The Independent trochu upřesnili, jak má budoucí hlavní tvář špionážní franšízy vypadat.

James Bond je bezpochyby nejvýznamnějším špionážním produktem kinematografie s kořeny v 60. letech, kdy se hlavně v Evropě (a posléze i v zámoří) etablovala spousta nových formálních směrů. Ale co francouzský elegantní padouch Fantomas? Původně drastického maskovaného zabijáka, jehož knižní činy jakoby soupeřily i s legendárním řáděním Jacka Rozparovače, režisér André Hunebelle roku 1964 přetvaroval do stylového zloděje, kterého ve vzrušujícím, o poznání komičtějším žánrovém mixu Fantomas nahání novinář Fandor (Jean Marais) a cholerický komisař Juve (Louis de Funès). Byla z toho trilogie s přetrvávajícím mezinárodním ohlasem, která k tetralogii údajně nedospěla kvůli rozmíškám mezi soupeřícími herci a jejíž provedení ikonického zloducha prorostlo i tuzemskou kulturou či sportovní scénou.

Kódem 007 se v poslední bondovce pyšnila poprvé žena, konkrétně britská herečka Lashana Lynch. Málokdo to ale vůbec zaznamenal, protože ve snímku pořád figuroval i starý dobrý James Bond. Daniel Craig však zřejmě necítil žádný respekt k titulu Není čas zemřít (No Time To Die) a svému Bondovi dal s konečnou platností sbohem (a tentokrát to myslel vážně), svět tedy čeká na novou tvář. Opět se rozhořely debaty o tom, jestli by nestálo za to dosavadní recept trochu opepřit ohledně toho, kdo Bonda ztvární.

V poslední době se opět obnovil zájem o téma, které se periodicky vrací… v podstatě pořád. Jak bude vypadat nový James Bond? Kolik bude další ztělesnění agenta 007 měřit a vážit, jakou bude mít barvu pleti a samozřejmě (a především) zdali náhodou nebude ženou. Třiatřicetiletý Angličan Aaron Taylor-Johnson by snad neurazil ani nejkonzervativnější fanoušky špionské série, navzdory spekulacím se však toto obsazení prozatím odložilo. Můžeme si proto připomenout, že ideálního Bonda jsme už kdysi poznali – i když pouze jednorázově.

Začátkem týdne se v zahraničních médiích objevily zprávy, podle nichž má k úloze Jamese Bonda s hereckým pořadovým číslem sedm velmi blízko třiatřicetiletý Aaron Taylor-Johnson. Magazín The Sun uvedl, že padla konkrétní nabídka, kterou má hvězda Godzilly či akčňáku Bullet Train každým dnem přijmout. Johnson ale v rozhovoru pro Rolling Stone tyto spekulace nepotvrdil a stejně jako loni odmítl stavět vlastní kariéru podle náčrtků veřejnosti a médií.

Bylo to jeho první filmové dobrodružství v kůži Jamese Bonda. Šlo o roli ve filmu Dr. No (1962), která ho katapultovala mezi největší hvězdy své generace. Stačilo však málo a první mise s povolením zabíjet mohla mít pro Seana Conneryho fatální dohru.

Steven Spielberg změnil tvář filmového průmysl a dosáhl všeho, co si jen zamanul. Tedy až na jednu věc – nikdy nedostal příležitost režírovat filmovou bondovku, přestože se o ni v průběhu sedmdesátých let několikrát hlásil. Tehdejší hlavní producent a držitel práv na Flemingova knižní díla Albert R. Broccoli však sotva třicetiletého filmaře z různých důvodů třikrát odmítl. Co by se asi stalo, kdyby šestasedmdesátiletý Spielberg zažádal o svůj vysněný projekt dnes, kdy šestadvacátá bondovka čeká na příštího herce i režiséra?