Recenze filmu Tenet

Komentáře a recenze 105

Brenan88

47 170 bodů •29. 9. 2020

8.5

Nolan je inovátor každým coulem a jeho film jsou pro mne vždy velkým diváckým zážitkem. Stejně tak je to i u tohoto filmu. Tenet je špionážní film, který jste určitě ještě neviděli a i když ho možná úplně nepochopíte, tak to nevadí, protože si ho užijete stejně. Akce je natočená přehledně a je tak originální jak jen může být, příběh je zajímavý a herci výborní. tohle se musí vidět na velkém plátně.

Chrustyn

43 674 bodů •2. 9. 2020

8

Dle ohlasů možná první rozporuplný Nolan. Dost možná jediný blockbuster roku 2020, který měl uhasit diváckou žízeň, ale výsledek nebyl tak stoprocentní, jak všichni od Nolana očekávali. Nolan nám od roku 1998 přinesl celkem 11 filmů, +- každé 3 roky jeden a už od Batmana začíná se každý jeho nový film pečlivě vyhlížel a od Temného rytíře už každý čekal jen 100% podívanou. To se Nolanovi víceméně daří dodnes, jen se ne vždy trefí do vkusu každého diváka. Nolan je považován za génia, přestože v jeho překombinovaných filmech, pozorný divák vidí pomocné berličky, kterými maskuje, ne vždy úplně jasný a logický scénář. Vše vždy skryje za výborný vizuál a prakticky neustálou hlasitou hudbu. A to vše má i Tenet, jen už je vidět, že Nolan si je natolik jistý, že mu na divácích záleží čím dál tím méně. Stále přináší film, který je po technické stránce prakticky dokonalý a po celou dobu do diváka šije skoro až agresivní, extrémně hlasitou hudbou (dvorního Zimmera nahradil Zimmerem doporučený Göransson a je jedním z negativ celého projektu) ale to co vždy divákovi krásně vysvětlil aby vše dávalo logický smysl, to v Tenetu chybí. Film je ve své podstatě rozdělen napůl, ale nebudu nijak spoilerovat. Každopádně ve chvíli, kdy začne docházet k Nolanovým oblíbeným hrátkám s časem, začne se v tom divák ztrácet a většinu vysvětlivek dostává za pochodu a troufám si tvrdit, že spousta věcí ve výsledku nebude dávat smysl, ani při druhém a třetím shlédnutí. Rozhodně není Tenet špatný film, právě naopak. Jen divák musí tentokrát jít filmu více naproti, nesnažit se pochopit vše a spíše se bavit a užívat si to co vidí a slyší. Většinu diváků stejně Nolan donutí minimálně k druhé projekci a myslím, že o to mu přesně jde. Já se tomu rozhodně bránit nebudu, budu více připraven a možná mi pár věci docvakne. Škoda jen, že to tentokrát nebylo stoprocentní a mám mírnou obavu, jak bude vypadat příští Nolanovka.

Pete69

32 609 bodů •7. 2. 2021

7.5

Film o vojácích, kteří ochraňují svět pomocí cestování v čase. Lehce podobné s Počátkem, ale Počátek je pro mě přehlednější a propracovanější. U sledování Tenetu je potřeba uvařit si kávu, dobroty přichystat před sledováním filmu, protože pokud vám uteče jen minuta filmu, tak jste "ztraceni v čase". Náročný snímek plný skoků v čase a "invertních" scén spolu s těmi v reálném čase. Konec ale vše osvětlí a neodešel jsem zmatený, jak tomu chvílemi bylo při sledování filmu. Snímek si možná užiji ještě více, až se na něj podívám podruhé.

JasonCZ

23 385 bodů •28. 11. 2020

0

Kdyby to nenatocil Nolan, tak to ani nedokoukam.. Hlavní herec katastrofa, celkově špatnej vyber herců... Špatnej střih, no neskutečna slatanina.. A to přitom Nolanovy filmy mám rád, stejně tak sci-fi... Nikdy více.....

xxmartinxx

22 532 bodů •24. 8. 2020

6

Z Teneta jsem zmatený. Ne teda z jeho neusledovatelného děje, ale třeba z toho, jak jde tolik prostředků a nesporných kvalit tolika lidí vlepit do něčeho tak absurdního. Do filmu, který vyžaduje, abyste si vzali tužku a papír k popsání vztahu všech se všemi, ale zároveň spoléhá na naivní důvěřivost v těch nejbanálnějších interakcích, které budují drama logikou cimrmanovské divadelní hry. Když je boj za záchranu světa proti HORŠÍMU NEBEZPEČÍ NEŽ NUKLEÁRNÍ HOLOKAUST rváno na lidskou rovinu tím, že jediná ženská postava je emocionálně i fyzicky paralyzována, aby si ji mohli chlapi poponášet a mohla podléhat svým emocím a učit lidi (tedy muže) o síle tentokrát mateřské lásky - není to legrační jen při nějakém feministickém čtení, ale čistě svou nemotorností a deklamativností. V tom filmu je scéna, kdy muži dramaticky pronáší věty o tom, jak hrozící riziko zlikviduje všechny a všechno na planetě, aby se hrdinka připojila s dotazem "I mého syna?", která je všemi promptně ignorována, ale dramaticky během té věty zabručí pseudo-Zimmerova hudba. Což je úžasná ukázka (ne)schopnosti Christophera Nolana vložit do svého filmu lidské emoce, o což se bohužel nepřestává pokoušet. Nolanova neschopnost vyvolat pro mě jakýkoliv zájem o postavy je problematická primárně proto, že neustále vkládá scény, které tento zájem předpokládají. Já nepotřebuju film založený na empatii vůči postavám, ale Nolan chce, aby jeho filmy i takové byly. Každopádně nejsem ani tak zmatený ze zmatků v tom filmu, které považuju za záměrnou vrstvu a nevyvádí mě tedy z míry, že něčemu nerozumím. Jsem zmatený tím, že nevím, co by mě mělo pozvat ke vstupu a z čeho by měla pramenit moje potěcha z toho filmu. Přirovnal jsem to, uznávám, že s trochou jízlivosti,k sporťáku, co si muži v krizi středního věku hýčkají v garáži. Arbitrárně mu přikládají velkou váhu a jeho existence je pro ně naplňující a uklidňující, je do důkaz jejich statutu, vkusu a nadřazenosti. Ale kdo nesdílí náhodné přiřazení kvalit, ten se tomu směje - a to je můj případ. Já mám docela rád absurdní režijní exhibice a prvních pár minut mi ten film byl sympatický tím, jak v něm je všechno přes čáru a elementární logika je obětována zábavně nesmyslným, ale okázalým pitomostem, a tak to bylo fajn. Líbila se mi drzost filmu, který vyžaduje maximální soustředění a jeho fanoušci budou na každou výtku reagovat nesnesitelným "to je proto, žes to nepochopil", ale zároveň je započat větou "nesnaž se to pochopit, musíš to cítit", kterou zakrývá všechny lapsy ve funkčnosti toho, co se děje. Měl jsem dojem, že ten film dává sebereflektivně najevo, že ví, že estetika chytrosti je tu jenom ornamentální vrstva bez jakékoliv další hodnoty. Což by byl dobrý začátek. Jenže to nevydrželo. Asi i díky předvídatelnosti. Je to možná paradoxní výtka, ale po bitce v úložně je jasné, jaká bude pointa filmu, takže začíná být iritující, proč k tomu musí být tak doklopýtáno. A při nutnosti se tak maximálně soustředit a přitom neustále omlouvat pitomosti jak z béčkového akčňáku (žádný z heistů by nemohl vyjít, ignorována jsou základní bezpečnostní opatření - jeden z důvodů, proč je ten film tak nepřehledný, je ten, že když o něm přemýšlíte a snažíte se v tom udělat jasno, jak se film tváří, že vyžaduje, musíte zároveň počítat s tím, že v něm náhodné věci nemusí dávat ten nejjednodušší smysl a jakákoliv snaha tvořit si v hlavě mentální mapu je nemožná, když nemůžete vědět, jestli si najednou Nolan neřekl, že tahle zjevná samozřejmost se ho netýká) se to rychle omrzí. U Nolana se bere jaksi samozřejmě, že jeho filmy jsou chytřejší než divák a člověk má sklonit hlavu, pokud neviděl film pětkrát, a nestěžovat si. Já nechápu, proč by mělo být v tomhle konkrétním případě nejasné, kde hrdinové jsou a kdo jsou vlastně ti lidi, kteří na ně střílí, a nechápu, proč bych si měl pouštět film víckrát, abych to pochopil. A považuju za celkem drzý požadavek ze strany tohohle produktu, že bych za něj měl platit víckrát, a až pak směl říct, jestli se mi líbí nebo ne. Nevidím jediný důvod vygenerovaný dílem, proč by některé informace, které jsou nejasné, nejasné být měly. Tenet je prostě mix banality a překombinovanosti, k jehož ocenění nad rámec nepopiratelné technické opulence necítím žádnou potřebu. Můj komentář se asi bude vyvíjet, až se mi to trochu roztříbí. PS: Zimmerův fanoušek jsem nebyl nikdy, ale teda zlatý on - tohle fakt zní jako parodie na hudbu Hanse Zimmera z před deseti lety. Jediné horší než Zimmer je někdo, kdo je víc Zimmer než on. PPS: Kenneth Branagh slaps! Ale Nolanovi neodpustím, že nás ochudil o nejvíc awkward cestu z rodiného plachtění v historii.

kunafix

20 062 bodů •20. 5. 2021

4

No, jak bych to kulantně vyjádřil... byl to úplnej nesmysl zabalenej do drahého a efektního kabátku. Prostě - byla to docela šajze šit sračka. Cestování v čase byla pro mě vždy největší pitomost, co kdy scénárista vymyslel a tady ještě ten čas běží pozpátku, takže někdy i lidé běží pozpátku a všechno je pozpátku. Velmi divné, velmi hloupé a pokud se nemýlím, tak velmi nelogické. Ale s tou kritikou logiky trochu přibrzdím, protože možná mi to jenom celé nedošlo. Myslím, že ani kdybych to viděl podruhé, potřetí, by mi to nedošlo. Na to aby byl potřeba sbor odborníků, aby tomu na kloub přišli. Předpokládám, že internet bude plný diskuzí, kde se budou lidi hádat, co a proč je/není možné a budou se předhánět v chytrostech. Mě to ale jen podpoří v tom, abych tomu filmu moc nefandil. Nevěřil jsem tomu, ani co by se za tenet vešlo. A co to vlastně je ten tenet? Druhý pokus: opravdu jsem chtěl, aby se mi to líbilo a abych to trochu víc pochopil. Nepovedlo se. Myslím, že nemá cenu to někdy příště zkoušet znovu. Bez manuálu a nějakých vysvětlujících komentářů to pro mě zůstane nepochopitelný film. Jediné, co si zaslouží nějaký kredit, je ten vizuální feel a řemeslná zručnost, s jakou je to natočeno.

hanys_

18 781 bodů •23. 1. 2021

6

Audiovizuálně zase laskomina, dějová linka zdánlivě jednoduchá, Pattinson skvělý..., ale to časové přetáčení pro mě bylo až moc těžce travitelné. Chce to rozhodně další projekce, ale nevím jestli na ně ještě někdy budu mít chuť. 6.5/10

lamps

15 320 bodů •27. 8. 2020

9.5

Tenet je film, o kterém bych toho chtěl napsat neskutečně mnoho, ale v momentálním časovém vytížení se zmůžu jen na strohé: Běžte na to do kina a nehledejte v tom pseudointelektuální metafyzické pozétství - nechte se vtáhnout do světa, jehož prezentace a vývoj v rámci narativního filmového díla už dlouho nebyly takhle působivé a uspokojivé v jejich samotném procesu. Více snad po dalších povinných projekcích.

filmfanouch6

12 644 bodů •26. 8. 2020

10

Christopher Nolan je bezpochyby (minimálně) jedním z nejlepších filmových tvůrců současnosti, který sice začínal u menších filmů jako Memento či Insomnia, svým šikovným talentem se ale dostal k Batmanovi začíná a krom toho, že dokázal ze svého Batmana udělat celou trilogii mu Warneři začali důvěřovat i u jiných velkých projektů a Nolan se tak prakticky stal v Hollywoodu jedním z mála filmařů, který si už víceméně mohl dělat co chce když z megahitů udělal originální sci-fi Počátek a Interstellar či válečné drama Dunkerk. Především po kvalitativní stránce jsou ale Nolanovy blockbustery jasným vrcholem a Nolan se už u většiny filmových diváků stál víceméně takovou sázkou na jistotu u které se divák začne těšit na každý nový film i přesto, že o něm zpočátku neví nic. Jeho nejnovější film Tenet poté konečně po škatulatech s vydáním kvůli COVID-19 doráží do kin a už informace o tom, že Nolan film dával dohromady přes 20 let nebo fakt, že jsme dostali kampaň, která byla sice naprosto parádní ale neprozradila téměř nic vytvořila další napjatě očekávanou filmovou událost u které se jen muselo čekat na to zda to Nolan opravdu opět zvládl.... a za mně rozhodně doráží pozitivní odpověď! Až Tenet mi dal vlastně odpověď na otázku co mě na Christopheru Nolanovi fascinuje nejmíň- Nolan je totiž speciální kombinaci blockbusterového, uměleckého a experimentálního režiséra, který si většinou ukousává velká sousta a naštěstí je většinou dokáže více než výborně strávit. Trilogie o Temném rytíři patří mezi nejvýraznější komiksové adaptace a Nolan jí celou pojmul jako vnitřní souboj hlavního hrdiny se strachem, chaosem a bolestí, v Počátku představil naprosto bravurní koncept a do detailů promyšlený svět snů, Interstellar je poté nejlepším zástupcem sci-fi žánru posledních let a i když je Dunkerk v porovnání s ostatními velkými Nolanovými filmy méně revoluční a především nedodá tak perfektní završení, které většinou skrývá velmi silný zvrat tak jde pořád o výborné filmařské řemeslo, které je navíc unikátní díky svému střihu. Ze všech těchto zmíněných filmů má Tenet nejblíž právě k Počátku, zároveň je ale vlastně velmi zvláštní tyto filmy srovnávat, protože to Nolan opět natočil tak trochu jinak. A opět to prostě stojí za to! Christopher Nolan je velký fanoušek Jamese Bonda a vždy si toužil vlastní bondovku natočit. A u filmařů se tak stává, že když mají nějaký oblíbený film tak se u něj velmi výrazně inspirují. Už u Počátku se v rámci celé jedné sekvence inspiroval Bondem, tady jde Nolan ale ještě o kus dál a jednoduše si vlastně natočil vlastní Bondovku. Ovšem Bondovku na drogách. Takovou tu Bondovku jako kdyby si někdo po roce 1977 a Moonrakeru (ve kterém se Bond dostal do vesmíru) řekl, že zajdou ještě dál a vzniklo by něco jako Tenet. Tenet je špionážní film, zároveň ale Nolan servíruje další naprosto bravurně vymyšlený námět a s ním spojený scénář, který dohromady dává nejen jasný povinný kinozážitek ale především rozhodně zásadní filmový milník, kterým se Nolan vydává zase o kus dál. Tenet je vrcholná vysoká filmařina, která je dokonalá v téměř každém aspektu. Kameraman Hoyte van Hoytema si snad nikdy nezasloužil Oscara za kameru víc, protože téměř každý libovolný záběr Tenetu bych si za sebe pověsil do rámečku. Záběry ze vzduchu nebo na různé filmové lokace jsou radost jedna báseň a Hoytema se u mně asi oficiálně stává lepším kameramanem než Nolanův předchozí dvorní kameraman Wally Pfister. Nolan se tentokrát musel obejít bez Hanse Zimmera, místo něho se ale soundtracku ujmul Ludwig Göransson a po Black Pantherovi dodal další pamětihodný soundtrack. Zároveň velmi silně nesouhlasím s názory, že se Göransson pokouší imitovat Zimmera nebo názory, že se hudba k filmu nehodí. A především si u Tenetu dal někdo (konkrétně zvukaři Richard King a Gary A. Rizzo) vyloženě sakra těžkou práci se zvukem, protože každej výstřel z pistole, každej automobilovej náraz nebo hudba z Göranssonova soundtracku zní nejlépe jak může. Čím lepší plátno a čím lepší zvukové kinovybavení tak tím větší diváka čeká zážitek, za sebe ale musím potvrdit, že v IMAXU je možná někdy u tohoto filmu skutečně na ohluchnutí. Ale za ten zážitek to rozhodně stojí. Tenet si diváka zamiluje podle toho jak pozorný bude- Tohle totiž není Počátek, kde se v nějakých pasážích vysvětlovalo jak vlastně stroj na sny funguje a víceméně se všechna pravidla v rámci filmu vysvětlili. U Tenetu je tomu přesně naopak- vše se vysvětluje za pochodu a rozhodně se zároveň nevysvětlí vše. Člověk, který u Tenetu chvilku vypne mozek se tak možná bude ztrácet v trochu tom jak funguje tohle a jak funguje tamto a jak se stalo toto. Za sebe musím upřímně říct, že jsem víceméně všechno pochytil, rozhodně i mně ale druhé zhlédnutí prospěje i proto, že opět jako je u Nolanovek zvykem dorazí zvrat, který celou věc obrátí vzhůru nohama. A u žádné Nolanovky to snad neplatí tak moc jako právě u Tenetu. Opět se najdou lidé, kteří budou prskat na to, že se Nolan snaží šokovat za každou cenu a někdo bude zase říkat, že se Nolan vlastně točí v kruhu. Právě tato poslední věta je ale totální hloupost, protože Tenet je opět něčím úplně jiným a ze samotného nápadu následným konceptem, expozicí a bravurním provedením vzniká další blockbusterová trefa do černého, protože jde prostě o nejdokonalejší ukázku jak blockbustery dělat- Má silnou autorskou vizí a s ní také maximálně dokonalé provedení. Protagonista (to je jediné jméno které v celém filmu má) v podání Johna Davida Washingtona možná v rámci Nolanovek není tak parádním hrdinou jako Bruce Wayne, Dominic Cobb nebo Joseph Cooper, Washington je ale sympaťák co má neskutečný charizma (což pravděpodobně zdědil po tatíkovi Denzelovi), kterému jde akční poloha uvěřit a především následně mezi ním a postavou Neila v podání Roberta Pattinsona vzniká postupně budované a uvěřitelné přátelství. Pattinson je jinak výborný a jeho postavu je velmi snadné si oblíbit. Stejně tak je tu velmi fajn femme fatale (ale vlastně ne úplně) Elizabeth Debicki, která má ve filmu své opodstatnění a především strašně dobrý záporák ruský oligarcha Sator v podání Kennetha Branagha. Branaghův záporák je sice jasně čistě zlý, zároveň má ale vlastně víceméně pochopitelnou motivaci a především skutečně funguje jako protivník. Často jsem ve spojitosti s Tenetem narazil na názor, že Branagh přehrává a nemůžu více než kroutit hlavou. Branagh totiž pořád za mně patří mezi nejlepší britské herce a tohohle ruského padoucha ztvárnil velmi dobře. Michael Caine jinak nesmí klasicky u Nolanova filmu chybět a v jeho cameu se velmi výrazně předvede a potěší, že tu šanci předvést se dostanou i Aaron Taylor-Johnson nebo Himish Patel. Především jde ale skutečně o vrchol audiovizuálních filmových orgií, která předvádí několik naprosto dokonalých akčních sekvencí a bravurní prolog, jenž se již před pár měsíci objevil v IMAXU a naprosto skvěle vykreslí charakter hlavního hrdiny už na začátku není rozhodně předčasným vrcholem. Jakmile poté ale nastoupí zvrat uprostřed a celé vyprávění otočí vzhůru nohami tak už bezpochyby je jasné, že je Tenet zásadním vypravěčským filmovým milníkem, které se díkybohu Nolanovi nerozpadlo a funguje jako ta nejlepší možná skládačka puzzle. Christopher Nolan měl pravdu- Tento film byl skutečně stvořen pro velké plátno a vám jenom padne čelist nad tím jak to do sebe vše ve finále skvěle zapadne. Jak je u Nolana zvykem tak se dá o jeho filmech říct, že se mu mohli snadno rozpadnout pod rukami. Platilo to o Počátku i o Interstellaru a platí to dost možná ještě víc o Tenetu. Ten možná není vrcholem Nolanovy filmografie a nenabízí tak silné finále jako poslední dva díly Trilogie o Temném rytíři, Počátek či Interstellar, pořád jde ale o výborné završení velké filmové jízdy, kterou je velmi snadné odsoudit kvůli tomu, že nedává smysl. Jenomže ve skutečnosti je v téhle variantě velmi pravděpodobně spíše nepochopená, protože tady ten film opravdu vyžaduje pozornost. I proto dost možná budou mít někteří diváci s novým Nolanem problém, nutno ale dodat, že to prostě opět je vrcholná filmařina a velmi pravděpodobně už teď jeden z největších (ne-li vůbec největší) filmových zážitků současného roku. Zároveň je vlastně jedno, že byla tahle letní filmová sezóna velmi hubená. Jeden Tenet totiž bohatě vystačí! Viděno v kině: 3x

avenis

11 266 bodů •8. 10. 2023

6

Zajímavý, pro mě nový motiv paralelně probíhajících dějů, jeden jde kupředu, druhý se současně vrací zpětným chodem. A to vše při pouhém průchodu přes otočnou bránu. Ale hrozně moc mi toho uniká, například jak se "trefuje" do vhodného okamžiku, kdy se osoba z budoucnosti začne vracet. Jak je možné, že červený tým současnosti koexistuje s modrým týmem, který se právě vrací z minulosti, aby zabezpečil akci červeného týmu, přičemž oba týmy uhýbají obráceně probíhajícím výbuchům... No mozková gymnastika.
Přestože jsem se totálně ztrácela, svým způsobem mě děj zaujal. Ale nenadchnul. Brutální začátek v Kyjevské opeře, zmatená instruktáž o obracení entropie, pavoučí návštěva v Bombaji, celá nesmyslná linka Kat a falešného Goyi, to všechno by ještě šlo (i když nic nového). Ale jakmile se začne procházet turniketem, začíná velký chaos...
Nejvíc mě mrzí, že Robert Pattinson ztrácí své pověstné charisma.