Dost možná nejděsivější film pro všechny matky je ve výsledku zajímavým a poutavým dokumentem o tématu, které je všeobecně známé, ale přesto dokáže diváka nepříjemně překvapit.
Neuvěřitelné. Vím, že lidská sexualita je složitá věc, ale tohle je sviňstvo nejhrubšího zrna a na takové lidi by měla okamžitě přijet URNA a bez léčby by neměli spatřit světlo svobodného světa. Nevím, jak dopadlo vyšetřování po předání záběrů policii, ale doufám, že to ti nejhorší pánové schytali s plnou parádou. Dokument je velmi odvážný, "herečky" se snažily a asi to pro ně nebyla procházka růžovým sadem.
Hodnoceni dokumentu hodně drsny! Tohle by měl povinné vidět každý rodič, co má děti. Ty zasrany prasata doufám, že už jsou buď v base nebo vykastrovani nebo už je poznali místní a podali si je. České Filmy za posledních 20 let spíše kritizují, ale co předvedly ty holky, klobouk dolů, to samé platí i pro režiséry a celý štáb!!!
V hudební terminologii by se řeklo, že to je overproduced. Rozhodně mám rád, když dokumenty nejedou umělou a už zcela nevěrohodnou reportážní estetiku, ale nějak vypadají. Zároveň je přece jenom trochu divné v oboru, který je notoricky známý podfinancovaností, dávat tak okázale najevo "no problemo, já na to mám". I když by šlo asi vnímat pozitivně, že si Klusák, člověk v samotném středu establishmentu, s mocí, jakou pravděpodobně žádný jiný český dokumentarista nikdy neměl (plus ještě boostem z hithitu), nehraje na falešnou skromnost a nepředstírá, že je normální filmař pohybující se v rámci norem platných pro ostatní, ale že si prostě postaví v ateliéru tři byty, aby se mu hezky švenkovalo kamerou, přestože by to rozhodně nebylo potřeba. U fikčních filmů jsem fanouškem nestřídmých režijních fetiší, tak proč bych měl opovrhovat tím samým u dokumentu? I proto je mi V síti mnohem sympatičtější než většina Klusákových filmů - nezastírá to tolik, čím to je. Je to velké, je to naleštěné, chce to být středem pozornosti. Klusák je samozřejmě jako vždy "nenuceně" v obraze a diví se úžasnosti a šokujícnosti filmu, který mu vzniká pod rukama... Rocková star oboru, Marie Antoinettta sedící na vyvýšeném pódiu uprostřed nějakého dekadentního večírku. Velký filmař, velké téma, velký koncept. Velké důsledky. Tuhle aktivistickou dekadenci je asi potřeba plně přijmout, vždyť proč ne? Já říkám jen: příště víc! Jinak co se týče tématu, určitě se objevilo pár efektních momentů, kdy z té celkem těžko proniknutelné fasády toho filmu opravdu vylívá něco silného. Dá se nad tím opravdu bavit i o tématu, ne jen o Klusákovi. Jak na té základní přímočaré rovině, tak i na dalších, jako jak se tu ženy stylizují do dětské role, jak tomu samy jakoby propadají, jak jsou během toho neustále pozorovány očima štábu (líbilo se mi, jak v chatu zůstávaly odkryty oči). Některé momenty jsou opravdu hodně silné, tísnivé, nebezpečné a zneklidňující. Na scény ze setkání se mi stěží dalo dívat - takový odpor jsem cítil, aniž bych měl pocit, že to Klusák tlačí nějak uměle. Z těch 100 minut by se dalo sestříhat 60 hodně zajímavého příspěvku do diskuze + přidaná Klusákova rocková opera. PS se SPOILEREM: Moment ve filmu, který miluju. Nejdojemnější scéna, jeden z chlapů, který volal, si chtěl opravdu jen popovídat a ještě poradil holce, aby případné pedofily hlásila. Všichni brečí. Klusák to samozřejmě identifikuje jako možná emocionálně nejsilnější moment filmu a stejně jako u Daliborka v Osvětimi se okamžitě postaví do jeho středu, vlepí tam detail své dojaté tváře, nejbližší detail na kohokoliv, jaký v celém filmu je. Vážně jsem se rozesmál, to je prostě úžasné ego. Navíc to je jen vteřina, není to nevkusné a vytrhávající tak bezohledně agendu z rukou respondentů jako minule (a ekvivalent toho v tomhle filmu, když nakonec Klusák konfrontuje konkrétní lidi, tu tentokrát dává smysl a je zpracován líp). Pořád je tam pár věcí, co mi vadí - některé věci jsou včleněny poněkud neorganicky (monolog jakéhosi pána o tom, že poskytovatelé neregulují). Někdy je divákovi zbytečně polopaticky někým nahlas řečeno, co má cítit a co z dané scény vyplývá. Ale sedlo mi to furt víc než cokoliv od Klusáka za hodně dlouho. PS: Omlouvám se, že furt mluvím jen k jednom z režisérů - Barbora Chalupová měla zjevně na výsledek pozitivní vliv vzhledem k tomu, o kolik to je lepší než Klusákův standard, ale protože neznám její tvorbu, nemám to jak vkládat do kontextu. PPS: Docela mě fascinuje, jak se v souvislosti s tímhle filmem řeší "otevírání diskuze". Jenže otevírání diskuze o čem, za jakým cílem? Že internet je nebezpečný, že pedofilie je špatná? To jsou snad nějaká tabu témata? Co má být vlastně cílem téhle diskuze? Jediné, o čem se dá bavit, je větší aktivita rodičů, o těch ale ve filmu nepadne ani slovo a nakonec jde o celkem vágní věc. Když si to vezmu kolem a kolem, tak V síti se tváří, jako by otevíralo nějaké tabuizované téma, i když ve skutečnosti jen stvrzuje status quo, utvrzuje diváky v technofobní názorech a nenabízí žádný produktivní pohyb. Je to vlastně dost mělký film. EDIT: Klusák v rozhovorech říká, jak je třeba to vnímat jako víc než film, ale celý projekt. Tak poslechnu jeho přání a do hodnocení zahrnu Kluse, merch překračující jakoukoliv míru, existenci 18+ verze a celkovou nevkusnost projektu, kterému se podařilo z vážného tématu udělal memovatelnou a účtovatelnou značku. Rád bych připomněl, že jsem začal na třech hvězdičkách, když jsem bral ten film jako nějakou neškodnou performanci zbujelého ega, ale ten sliz, kterým se to za půl roku obalilo a který z toho udělal terč posměchu pro už prakticky všechny lidi, čímž byla znehodnocena jakákoliv alespoň iluzorní aktivistická hodnota, jde těžko ignorovat.
To vyzvánění Skype jsem nikdy neměl rád a tady ho kolikrát nechali zvonit tááák dlouho, až to bolelo. Samozřejmě je to palčivé téma dnešních rodičů, takže divácká úspěšnost zaručena. A musím řict, že i když o tom člověk ví, nepředstavoval jsem si to až v takovém extrémním rozsahu. V podstatě nedlouho po castingu, bez nějakejch velkejch zdržovaček, hned první honič!!! No kurva. Sice jsem od dokumentu čekal ještě ostřejší a nechutnější věci (podle toho, jak všichni, co to viděli, z toho byli zhnusení), ale střízlivě musím říct, že tam toho bylo až až... a pak mi někde vzadu v hlavě visí tušení, že ty ještě horší věci se dějí ve skutečnosti a ne v dokumentech. Jinak pro pedofilní diváky je to poměrně slušnej návod, jak zjistit, co nedělat, aby se nenechali chytit. Myslím, že tohle je můj první dokument v kině a zážitek docela silnej. Hlavně taky proto, že jeden z těch úchylů vypadal zamlženej jak Niki Lauda...
Pořád nevím. Jako dokument mě to moc nebavilo. Hlavně ta očividná snaha šokovat v každé scéně se u mě nakonec míjela spíš učinkem. Jinak to poselství filmu beru. Ten problém tu je - kdo je víc kovaný na internetu tak o něm už roky ví, takhle se to dostane ale hlavně k těm, ke kterým má. K rodičum. 6/10
Mám nutkání obdivovat tvůrce, kteří se pustili do natolik ambiciózního projektu za nesporně chvályhodným účelem. Zde probíraná témata skutečně nejsou jen problémem, ale relativně žalostným průserem dnešní společnosti, na nějž by se mělo poukazovat. Otázkou je, jestli zrovna takhle násilnou diváckou formou - osobně jsem se celou dobu nemohl zbavit pocitu, že sleduji nahrané divadlo, přestože nepochybuji o tom, že jednak to takhle opravdu chodí a jednak jsem na plátně sledoval skutečné zavrženíhodné lidské kreatury. Problém je v tom, že dokument zůstává přes všechnu deklamovanou autenticitu hrozně manipulativní a tlačí diváka k jednostranné interpretaci každé myšlenky či dialogu v podstatě ještě dříve, než k nim vůbec dojde. Nejdojemnějším výjevem tak má být hovor se slušným dvacetiletým klučinou, který sice nechce nahotinky, ale stejně se baví komunikací s dvanáctiletými dětmi (což mi pořád přijde divné). Ony ty jednotlivé scény i celkové schéma fungují, ale především proto, jak to tvůrci všemi formálními prostředky hrají na diváka, od něhož se automaticky očekává empatie a emocionální účast - a ano, párkrát mě to skoro zvedlo ze židle, ale mnohdy jsem se musel rovněž hlasitě smát nad hlody postav (respektive herců, přičemž zkrátka nevím, u čeho herectví končilo), jelikož ta forma "reaction shots" to po mně přímo vyžadovala. Je to určitě zajímavá a snad i záslužná práce a je dobře, že česká kina plní také někdo jiný než sexuálně rozervaný Langmajer, ale navzdory tomu, že zdejší poselství uznávám, to tvůrcům bohužel tolik nežeru. Velký palec nahoru každopádně za trojici hereček, které to zvládly až neskutečně.
O dokumentu Svět jménem Daliborka se radši moc vypisovat nebudu, protože jsem se kdysi dávno s jistým nejmenovaným známým nad rozborem tohoto filmu pohádal a došlo to tak daleko, že jsme si dali na nějakou dobu v kamarádství pauzu. Shrnul bych to v kostce asi tak, že proti ryzí filmařské stránce toho dokumentu bych vlastně ani nic neměl, fakt, že je ale Svět podle Daliborka strašně teatrální a jeho protagonistou je exot, kterému bych nejradši rozbil držku kdybych neriskoval, že mi jí rozbije spíše on. Pravdou nicméně je, že zbytek tvorby režiséra Víta Klusáka nakoukaný nemám a po zhlédnutí V síti je to dost možná i škoda. I když je faktem, že tento dokument je Klusákův jen z části a spolupracovala na něm Barbora Chalupová a je otázka do jaké míry zde fungoval vliv Klusáka a do jaké míry vliv Chalupové. Vzhledem k Světu podle Daliborka bych si možná dokázal tipnout, to ale dost možná necháme až na potom. Hned ze začátku začnu chválou a to faktem, že jde o velmi zajímavý projekt a cením veškeré zúčastněné, především 3 hlavní aktérky dokumentu Terezu Těžkou, Anežku Pithartovou a Sabinu Dlouhou. Tyhle 3 dámy byly vybrány především kvůli svému mladistvému vzhledu a byli vybrány aby účinkovali jako tři dvanáctileté dívky, které následně s tvůrčím štábem zmapovali konání sexuálních predátorů na internetu. Silná myšlenka, silný projekt a 390 hodin natočeného materiálu při kterém sexuální predátoři ,, holčičky´´ lákají ke svlékání, mají sexuální řeči a lákají k osobnímu setkání. I přes fakt, že je vám ve skutečnosti zhruba 20 let něco strašného a na psychiku náročného. Už proto by se mělo třem hlavním herečkám zatleskat, protože tohle je prostě něco co každý rozchodit nemusí i přes fakt, že jste během natáčení v kontaktu s psychology. Právě co se týče účasti psychologů, sexuologů a právníku mám problém s faktem, že oni samotní nemají V síti zase tolik prostoru. Na jednu stranu to dává smysl, na druhou stranu tím ale podle mně film vyhazuje hodně potenciálně edukativní stránky, která by u podobného tématu jako sexuální obtěžování dětí na internetu měla být důležitá. Je mi jasné, že na takovémto principu pravděpodobně funguje právě verze V síti: Za školou, která je ostříhaná o všechny záběry na rozmazané stopořené penisy a místo toho tři hlavní dívky dávají rady mladým dětem na internetu, ve finále bych se ale možná bez stopořených šroubováků ve filmu V síti obešel. Nebo bych jich tam rozhodně nedával dvacet. I dvě věty je ale větší počet vět než bych chtěl o (cizích) pérech psát. Klíčová je pro mně scéna kdy je řečeno, že všichni sexuální predátoři na internetu nutně nejsou pedofily ale pouhými sexuálními násilníky. Konkrétně mi utkvěla v hlavě věta, že je pedofilů jen málo procent a není přesně zmapováno co je ten zbytek. A právě řešení toho co jsou tyhle neznámá individua zač by byli možná zajímavější, Klusák a Chalupová se ale tímhle příliš nezatěžují a drží se jasně zadaného tématu. Nedá se na to vyloženě nadávat, trochu to ale přeci jen zamrzí. Během 100 minut jsme s hlavními hrdinkami svědky několika způsobů sexuálního obtěžování, vydírání, agresivního vyhrožování či jiných velmi špatných věcí. Funguje to a je z toho člověku patřičně zle. S dívkami často komunikují i lidé, kteří mají doma děti či dokonce vnoučata. Zde bych si dovolil malou odbočku k divákům v sále, kteří se podle mně smáli ve chvílích kdy by se opravdu smát neměli. Neříkám, že se nedá dělat sranda z pedofilie a sám jsem člověk, který sem tam vystrkuje vtipy o farářích a ministrantech, momentů, které bych v tomto filmu označil za reálně vtipné a dávalo by tak smysl, že se diváci smějí ale není mnoho. Svým způsobem demotivující je ta část, kdy se diváci kina smějí koláži stopořených kulek sexuálních internetových úchyláků, byla to ta chvíle kdy jsem si řekl, že je ten film sice dobrý ale reálně jsem uvažoval o opuštění sálu a dokoukání filmu později doma. Vydržel jsem, k odchodu jsem ale skutečně neměl daleko. V síti ve finále vlastně jen řekne, že problém sexuálních predátorů na internetu existuje. Komunikují s nimi, vylákají je ve finále k osobní schůzce a policie ČR si nakonec vyžádá filmařský materiál aby začal stíhání. Nějaké rozebírání původu situace zde ale chybí a mě to přijde trochu škoda. Herečky podstoupili opravdové peklo, projekt byl pečlivě připraven a snaží se svým způsobem o dobrou věc a tedy ukázat mladé generaci, že je něco špatně (a verze Za školou jim pravděpodobně bude vysvětlovat co je špatně ještě o trochu víc), ve finále ale z toho není nic. Jedna konfrontace jednoho úchyláka z Ústí, který komunikoval se všemi třemi herečkami, pracuje na dětských táborech a právě tato konfrontace mi silně připomněla scénu ze Světa podle Daliborka kde Klusák seřval Daliborka za chování v Osvětimi. S finálem dokumentu mám trochu problém, protože to co přišlo přesně před ním by mi jako konec vlastně vyhovovalo víc. V síti prodalo svoje téma, reflektuje problémy, které se na internetu ve spojitosti s dětskými predátory objevuje a zvládá říct co zhruba chtělo. Mám ale pořád problém trochu v tom, že se Klusák a Chalupová snaží jen informovat a nezkusit zákulisí sexuálních predátorů a především zjištění kdo jsou ty neznámé osoby trochu prosvětlit. Ve finále ale povedená dokumentární věc, která rozhodně neurazí a co chtěla říct rozhodně řekla.....viděno v kině: 2x
Je určitě dobře, že dokumenty, které upozorní na různá tabu (tak jak to bylo i u šmejdů) vznikají. Tento projekt je velmi dobře natočen. Holky se svých rolí zhostily naprosto skvěle (klobouk dolů i za odvahu). Byl jsem až překvapen, jak jsem se u filmu nasmál, možná to zní divně a na druhou stranu smutně, ale ani u dnešních rádoby komedií se tolik nenasmějete. Na druhou stranu je zde samozřejmě i několik odporných momentů a jeden velmi silný moment. To hovado na konci další kapitola na dlouhou diskuzi. Pokud tento dokument povede k dopadení alespoň některých techtle “predátorů” tak je to jen a jen dobře. Doporučuji na shlédnutí všem rodičům a náctiletým dívkám, ať si připomenou nebezpečí života na internetu...9/10.
Posolstvo českých tvorcov nepozná hraníc. To isté sa, bohužiaľ nedá povedať o neľudskosti internetových predátoroch. Výborný dokument pojednávajúc o téme, ktorá je v našich končinách stále len jedno veľké tabu. Film s jasným posolstvom, ktorý si pred ústa neberie žiadne servítky, vykresľuje realitu tak ako má, no pridáva do toho aj umelecký podklad dotiahnutý do dokonalosti prevedením, originálnym nápadom, experimentom i prinesením divákovi nevšedného zážitku. A to ho neúprosne ťahá nahor oproti jemu podobným. Film odporúčam zhliadnuť priamo v kine a ľudí, ktorí si tento film "spirátia" by som najradšej zabil. Za takúto odvahu si tvorcovia namojdušu zaslúžia dostať zaplatené. Tlieskam herečkám, že sa na tento náročný experiment naozaj dali, a že predviedli tak uveriteľný herecký výkon, že im to každý zožral. Atmosféra nikdy neupadne. Len sa zvyšuje a zvyšuje až do takej miery, že vám to bude nadmieru nepríjemné. Mne samému sa z toho miestami robilo zle, a keď už mňa niečo vyvedie z mieri, alebo ma to vyhodí z vlastnej pohodlnej zóny, potom to už niečo pre mňa znamená. Na dokreslenie atmosféry sa tu raz začas používa hlavne hudba (väčšinou je to len prostý zvuk tak ako znie), ktorá je priam desivá. O tejto téme sa skrátka musí rozprávať a tlieskam všetkým zúčastneným (aj prispievateľom na Hithite), že priniesli pravdu taká aká je bez zbytočných omáčiek, a že sa ju v troch rôznych verziách snažili priniesť pre, čo najširšie publikum. I keď sa vám sex a všetky takéto scény vo filmoch hnusia (ako práve mne) odporúčam zhliadnuť i tak, pretože takýto originálny projekt môžu závidieť aj zahraničné televízie. A keď už česká televízia aspoň chvíľu nevyvádza hovadiny tak to niečo ozaj znamená. Rešpekt pre strihačov, ktorí sa na tento hnus museli pozerať pri strihaní neustále. ... Známka: S+++ a 100% - najlepší realistický film, aký som videl. Kvôli tomuto sa oplatilo prečkať karanténu...