Úspěšný architekt Steven (Matthew Broderick) požádal svoji přítelkyni o ruku. Reakce byla nečekaná - emancipovaná Robin ho vyhodila z bytu. Při zařizování nového příbytku se pak Steven seznámil s poněkud excentrickým montérem Chipem (Jim Carrey), který mu načerno zapojil několik programů kabelové televize. Steven zaplatil Chipovi padesát dolarů a bláhově se domníval, že už ho nikdy neuvidí. Jak strašlivý omyl! Osamělý Chip začal považovat sympatického zákazníka za svého nejlepšího přítele a nevybíravě se mu naboural do života. Radil mu, jak si poradit se vzpurnou Robin, ztrapnil ho před nejbližšími kamarády a do bytu mu nainstaloval extrémně drahou (a kradenou) televizní aparaturu. Steven je slušný člověk a dlouho se nemůže odhodlat k tomu, aby Chipovi na rovinu řekl, jak se věci mají. Teprve po divokém večírku, na který Chip pozval bizarní skupinu svých zákazníků a také předem zaplacenou prostitutku, která Stevenovi mistrně sehrála etudu "láska na první pohled", se architekt pořádně naštve. Vmete do tváře obtížného podivína holou pravdu, vyhodí ho ze dveří považuje tímto jejich podivný vztah za ukončený. Ale zhrzený Chip se rázem stává Stevenovým úhlavním nepřítelem. Nepřítelem s neuvěřitelně vyvinutým smyslem pro pomstu. Nepřítelem, který dokáže změnit život své oběti v peklo...
Jedna z nejslabších Carreyho kreací. Podivná a hlavně nevtipná komedie, která chtěla být něčím jiným, než pouhou bláznivinou a to je její největší problém.
Ben Stiller se ve svém režijním počinu snažil využít předností Jim Carreyho, ale slabý scénář mu to moc neumožnil. Jim se z námětu svými grimasy sice snažil vytřískat co se dalo, ale spíše z výsledku vynikla vzniklá trapnost a nic, co by skutečně pobavilo. Snad určitou úsměvnost vyvolávají vtípky vizuální, které jakoby hlavní dějový proud doplňovali. Jako třeba parodie na Star Trek. Za Jimem, který táhne celý film, skromně doklopýtavá Matthew Broderick, ale jako ústřední dvojice to prostě nefunguje. Nějaké sympatie k nim ne a ne vyvolat. Příběh v podstatě nemá žádný dějový vývoj, žádné překvapení, žádné pořádné finále. Je to film, který mnohé unaví už po velmi krátké době jeho sledování, právě svou bohapustou nekonečnou stereotypností.
Zrovna Ben Stiller není lepší režisér než herec.. Na druhou stranu Jim Carrey v devadesátkách vládnul komediím a to takovým způsobem, že se mu podařilo přisvojit si tři kultovní role a k tomu uspět i na kritickém poli, kde zase druhé straně ukázal, že kromě jeho ikonického šklebení dokáže zahrát i něco většího.. Cable Guy je super film, na který narazíte v sobotu dopoledne v televizi po tom, co se vzpamatováváte z pátečního večera a pokud vám není neutuchající Jimova energie protivná, bezesporu si to užijete.. Námět není všechno a v tomhle případě je celý příběh takový nedotažený. Všechno stojí na hereckém výkonu Jima Carreyho, kterého pokud nemusíte a jeho exhibování Vám je protivné, budete tohle považovat za jeho nejslabší kariérní kousek.. Jenže já třeba ten Jimův styl žeru! A v kombinaci s chemií, kterou utváří s Matthew Broderickem, kterému zase tyhle role upjatých šedesátníků v mladém těle vyloženě jdou, že ho podezírám, že se ani moc nemusí přetvařovat, jde o bláznivou podívanou, která neustále střídá Carreyho živelnost a Broderickův upjatý přístup.. Jenže proč teda Cable Guy nesklízí u diváků takový ohlas, který absentuje dokonce u fanoušků samotného Carreyho? No především je Cable Guy poněkud všední a skutečně působí jako námět z nouze, který někdo pod nátlakem vypotil. A současně přichází po roku 1994, který se nebojím označit za přelomový v Carreyho kariéře, kdy třemi odlišnými komediemi zbořil filmový svět a ve třech různých způsobem dokázal jaký komediální talent má.. Chip se tak nepřidává k Ace Venturovi, Lloydovi či Stanleymu Ipkissovi a zůstává tak nějak odignorován.. Ale pokud je na potrhlého Jima nálada tenhle nepříliš známý kousek není k zahození.. 60%