Přestřelený a lehce homofobní Ace Ventura slaví 30 let. Postaral se o největší herecký vzestup historie

Začátek roku 1994 v kinematografii doprovázelo vzrušení kolem blížícího se oscarového ceremoniálu, jehož favoritem byl jímavý Schindlerův seznam. Drama o holokaustu v režii Stevena Spielberga si ještě stále podmaňovalo kina, v nichž zářili také Tom Hanks jako umírající gay ve Philadelphii nebo Denzel Washington a Julia Roberts v Případu pelikán. A pak si na nějaký čas uzmul veškerou pozornost dvaatřicetiletý Jim Carrey, jenž se k debutové hlavní roli zvířecího detektiva se slabostí pro říznou muziku propracoval rovnou z televizního komediálního pořadu In Living Color.

Carrey vyrůstal v chudých poměrech a rodiče jej podporovali v jeho snu stát se úspěšným stand-up komikem. Skvěle zvládal například imitování hollywoodských herců a od počátku 80. let obrážel pódia Los Angeles, kde komikům kvetla pšenka jako dosud nikdy. Až v In Living Color po boku bratrů Wayansových, Jamieho Foxxe nebo Jennifer Lopez plně vyjevil svůj hereckých talent, když oživoval populární postavičky včetně požárníka nebo instruktora karate.

Pořad upoutal pozornost producenta Jamese G. Robinsona, jehož společnost Morgan Creek Productions toužila natočit univerzální komedii, již budou především teenageři zbožňovat. Její portfolio zahrnovalo různorodé žánrovky včetně Robina Hooda, krále zbojníků či Pravdivé romance a komedie s populární tváří měla zajistit snadný profit. První volbou pro Ace Venturu byl Rick Moranis z Krotitelů duchů nebo komedie Miláčku, zmenšil jsem děti, jenž úlohu v patnáctimilionové produkci odmítl. Produkce nějaký čas pokukovala dokonce po Alanu Rickmanovi, představiteli Šerifa z Nottinghamu, a možnost přepsání postavy na ženskou se řešila v souvislosti s možným angažováním oscarové Whoopi Goldberg.

Nabídka naštěstí přistála v Carreyho klíně a Robinson dobře poznal, jaký má tenhle výstřední komik potenciál. Najatý režisér Tom Shadyac psal gagy a nepodílel se na žádném celovečeráku, přičemž Carreymu umožnil dle libosti upravovat scénář. Oba tvůrci si rozuměli a herec, jenž vystupování extravagantní postavy založil na pohybech ptactva, dostal prostor k improvizaci a absolutní přepálenosti.

„Věděl jsem, že za tímhle filmem lidé buď půjdou, nebo mě to totálně odepíše,“ přiznal Carrey pro Los Angeles Times krátce po premiéře. „Od začátku mého působení jsem zdůrazňoval, že ta postava musí být rock'n'rollová. Musí být jako 007 mezi zvířecími detektivy. Chtěl jsem, aby byl nezastavitelně směšný, a oni mě nechali vyřádit,“ pokračoval Carrey, jehož okolí mělo při natáčení problémy udržovat vážnou tvář. Veškeré scény si kompletně podmanil i přesto, že vlastně nebyl největší přítomnou hvězdou. Tuto pozici zastával tehdy populární rapper Tone Loc, jenž ztvárnil úlohu Emilia. Carrey se ovšem utrhl ze řetězu a Courteney Cox, která v té době začínala s natáčením Přátel, musel nechávat na scéně samotnou, aby zvládla své repliky vůbec odříkat.

„Stát se Acem pro mě byl ego trip. Na každou situaci reaguje rychlou a vtipnou odpovědí. Umí se prát i milovat. Je prostě nejlepší,“ vyprávěl Carrey, jenž se snažil za každou cenu podchytit také absurdní a viditelně nadnesenou esenci protagonisty. „Akci jsem se snažil udržovat nereálnou a přestřelenou. Když jsem měl reagovat na zjištění, že jsem políbil muže, hnal jsem to k té největší, nejprotivnější a nejvíc homofobní reakci, jakou kdy kdo zaznamenal. Je to tak směšné, že to nejde brát vážně. I když máte garantováno, že to někoho urazí."

Ublížené ohlasy se skutečně objevovaly a někteří lidé si stěžovali na necitlivé a výsměšné vyobrazení transgender komunity. Transgender postava je ostatně záporákem, a když dojde k odhalení záměny pohlaví, postavy reagují s hysterickým fyzickým odporem. Pro Carreyho se jednalo o zřetelně avizovanou nadsázku, ale jeho humor řada soudobých kritiků odmítla a snímek shodila jako dětinský a stupidní. S tím přitom trochu počítal i sám Robinson, jenž po premiéře avizoval triviální tvůrčí záměry. „Upřímně doufám, že na Oscarech ceny vybílí Schindlerův seznam. Ace Ventura je bezmyšlenkovitý projekt. Kupte si kyblík popcornu, sedněte si a prostě se tomu odevzdejte. Nikoho se nesnažíme vzdělávat a cpát mu nějaké myšlenky. Jedná se o hodinu a půl návalů smíchu,“ nechal se slyšet pro LA Times.

Mise se vyplnila na sto procent. Levně pořízený snímek, za který Carrey obdržel 350 tisíc dolarů, si z celého světa připsal 107 milionů. Radovalo se hlavně cílové publikum ve věkovém rozmezí 10 až 20 let, které si lístky kupovalo opakovaně. Carrey se stal zbožňovanou tváří, přičemž tentýž rok měl v rukávu ještě dvě esa. Fantaskní Masku, do niž jej obsadili také na základě In Living Color, dokončil s honorářem 450 tisíc dolarů. Když vyšla v červenci 1994, tržby dvacetimilionové produkce přesáhly 350 milionů dolarů. Carrey rázem natáčel po boku Jeffa Danielse, etablovaného a převážně charakterového herce, také bláznivou komedii Blbý a blbější. Tehdy už jeho výplata činila sedm milionů dolarů a premiéra v prosinci 1994 znamenala další tržební triumf.

Morgan Creek Productions okamžitě odkleplo pokračování Ace Ventury s podtitulem Volání divočiny s dvojnásobným rozpočtem oproti jedničce a patnáctimilionovou výplatou pro Carreyho, jenž směl také vybrat režiséra. Film s obdobnou kadencí bláznivých gagů vydělal v listopadu 1995 212 milionů a herec, jehož ještě před dvěma lety nikdo neznal, dobyl Hollywood. V nadcházející sci-fi komedii Cable Guy byl Carrey vůbec prvním hercem, jehož odměna za jediný film přesáhla 20 milionů dolarů. V takových číslech setrvával i nadále, i když přesedlal i k serióznějším příběhům a pod režiséry jako Miloš Forman nebo Peter Weir dokazoval, že jeho talent opravdu nemá hranic.

Ace Ventura se roku 1996 dočkal animovaného seriálu, a přestože se čas od času mluví o završení trilogie, Carrey je se sequely opatrný a poslední dobou si projekty vybírá zvlášť pečlivě. Neurvalý detektiv v havajské košili se vrátil pouze v televizním filmu Ace Ventura Junior: Zvířecí detektiv z roku 2009, který se umisťuje v žebříčcích nejhůř hodnocených snímků vůbec. Třicet let starý originál naopak stále patří k nejkultovnějším komediím devadesátek.

zdroje: Los Angeles Times, Screen Rant