Utøya, 22. července

65%
Utøya, 22. července
Norský snímek Utøya, 22. července zachycuje masakr na letním táboře Svazu dělnické mládeže na ostrůvku u Osla v létě 2011. Skutečnou tragédii, při níž přišlo o život sedm desítek převážně mladých lidí, režisér Erik Poppe zpracoval jako drama natočené v reálném čase bez hudby a střihu – vytrvale sleduje mladou Kaju, která se snaží bezhlavé střílení přežít a zároveň najít v chaosu a panice svou mladší sestru. Snímek vznikl na základě reálných svědectví, scénář filmu je založen na hloubkových rozhovorech s přeživšími a snaží se co nejvěrněji zachytit pocity mladých, kteří byli v moment útoku na ostrově. Popisuje události z jejich perspektivy a skládá hold jejich odvaze. (Filmeurope)



Recenze: Utøya, 22. července

Kinobox.cz
30%

Totiž, s tím, jak ubíhají minuty, a kromě prvotního šoku se začne odehrávat i něco jiného, film v mých očích hodně začal ztrácet ze své působivosti. Říkal jsem si "Oukej, tohle vypadá už dost přitažené za vlasy, takoví idioti snad být nemohli." Chápal jsem, že ve filmu jistě je nějaká "umělecká licence", a něco je upraveno, aby to působilo "filmověji dramatičtěji".


Brenan88
Brenan88
47 170 bodů
6.5
Intenzivní divácký zážitek,který umocňuje fakt,že se jedná o skutečnou událost. Hodně tomu napomáhá i práce s kamerou a fakt,že byl celý snímek natočený na jeden zátah - tedy bez střihu. To kdy se poprvé rozezní výstřely a začne pravé peklo na zemi dokáže diváka lehce vtáhnout do děje. Herci i neherci jsou výborní a podávají solidní výkon. Osobně bych si představoval více záběru Breivika,takto sledujeme jen pobíhající přeživší a za zvuku střelby.
Chrustyn
Chrustyn
44 045 bodů
6
Film, kde forma vítězí nad obsahem a kde prvotní nadšení z působivého zpracování, přechází do monotónnosti. Efekt jednoho dlouhého nepřetržitého záběru je výborný a celé dění, kdy ví divák to co ví postavy je působivé, problém je pouze v tom, že se toho člověk rychle přejí a divákova pozornost a soucítění s postavami, začne nepříjemně rychle upadat. Jsem zvědav jak dané téma zpracuje Greengrass, který to pojme přeci jen jinak a věřím, že to v jeho podání dopadne přeci jen lépe a pro diváka atraktivněji. Utøya, 22. července není film, je to zážitek, nepříjemný, mrazivý ale lehce zapomenutelný a to se určitě nedá říct o situaci, kterou zpracovává.
lamps
lamps
15 327 bodů
5
Důkladná lekce v laciném vypravěčském nátlaku na diváka. Věřím tomu, že pokud je sledující výrazně citlivé povahy, tak ho to skolí, a nemohu tomu upřít minimálně důrazné zobrazení zdánlivé nekonečnosti 72 minut hrůzy - to je ale možná způsobeno spíše tím, že je koncept filmu totálně nudný a řada pasáží nekonečných hlavně pro diváka. Takhle silné a objemné téma bylo přetaveno do plochého vyprávění bez argumentu, které se snaží publikum pouze vyčerpat a nepodněcovat v něm žádné interpretace ani zvědavost. Mnohdy je to díky zvolené formě správně autentické a mrazivé, ale většinou jen zdlouhavé, povrchní a nezajímavé - a to je u takového námětu prostě hrozně špatně. 22 July Paula Greengraase je daleko intenzivnějším zážitkem, neboť se svéhlavě nesoustředí jen na efekt a nebojí se zasadit celé události, včetně utrpení nevinných obětí (pro nějž nemohu nalézt dostatečně lítostivá slova) do značně naléhavějšího a vyzývavě argumentačního kontextu (a ne, film neobhájí ani námitka, že má jít jen o syrový popis drastických událostí na ostrově - i takový popis přece potřebuje osobitě komunikovat s divákem a nenechávat ho půlku dění odzívat).

Dodatečné informace

Původní název:
Utøya 22. juli (více)
  • Norsko Utøya, 22. července
  • Norsko Utøya 22. juli
  • Norsko U-July 22
  • Norsko Utoya. 22 de julio
  • Norsko Utøya, 22 juillet
  • Norsko Utøya, 22. júla
  • Norsko Utøya 22. Juli
  • Norsko Utøya: July 22
Premiéra v ČR:
19. 7. 2018
Distributor:
Filmeurope
Země původu:
Norsko
Přístupnost:
15+
Rozpočet:
0,69 mil. USD
Ocenění:
Žádná ocenění

Podobné



  • Brede Fristad (Petter) a Ada Eide (Caroline) spolu pracovali také v epizodě 1.1 Skål for ung kjærlighet (2018), filmu Blank (2018) jako číšník a Guro.
  • Film vychází z masakru na letním táboře Utøya, který se odehrál 22. července 2011, a byl natočen v jediném záběru v reálném čase.
  • Cílem je podpořit porozumění obětem masakru z jejich pohledu. Film vznikl v úzkém dialogu s několika přeživšími, aby se děj co nejvíce přiblížil realitě. Terorista je pouze postavou na okraji.