martin-mickey-stusak
36 624 bodů •
7
Snímek režiséra Juliuse Ševčíka je svým námětem a hlavně zpracováním v české filmu doslova jako zjevení. Je vidět, že pokud je k dispozici patřičný rozpočet, je šance vzniku skutečně honosného filmového díla. To se bohužel neobejde bez koprodukce, ale má to i jiné pozitivum. Alespoň někde se v herecké profesi neobjevují stále stejné tváře, což film, který byl navíc natočen v angličtině, posiluje ještě více. Snímek je natočen na základě stejnojmenného románu britského autora Simona Mawera inspirovaného skutečným osudem Vily Tugendhat stojící v Brně, který na pozadí příběhu majitelů vily zrcadlí tragédii celého českého národa. Dějově se sice jedná o čistou fabulaci, neboť je v něm vila přejmenována na Vilu Landauer, a to se také týká i samotného příběhu, avšak svým melodramatickým kouzlem a touhou o ctižádost přesto umí okouzlit. Román je dějově a osudy postav skutečně skvostný a tak do přenesení do filmového scénáře ne zrovna jednoduchý. Avšak stalo se a tak těžko říct, jestli něco bylo vynecháno už scénáristou, či zapracovali střihačské nůžky. Některá dějová odvětví totiž vyznívají dosti zkratkovitě a ve svém vývoji ne zrovna logicky. Vytváří to pocit, že v nich ještě něco chybí. Zkrátka a dobře, jakoby se jednalo o sestřih televizního seriálu. Snaha o jedinečné dílo je však znatelná, což se zase musí nechat. Atmosféra je taková, jaká má být, jen určitý emoční druh přicházejícího nebezpečí poněkud vázne. V těchto scénách je té romantizující atmosféry spíše na škodu. Každopádně se Julius Ševčík pokusil o něco, na co si nikdo jiný doposud netroufnul a tak si alespoň v tomto zaslouží úctu. Jak se říká, chybami se člověk učí, tak příště to snad bude zase o něco lepší.
Le Palais de Verre
