Recenze filmu Hovory s TGM

Komentáře a recenze 17

Chrustyn

43 674 bodů •17. 9. 2019

6

Neškodná konverzačka, která se snaží zobrazit Karla Čapka a prezidenta Masaryka jako dva normální chlapíky s normálními problémy a vlastně úplně běžným životem. A tak se mluví o politice, běžných starostech i ženách. Film nikam nespěchá, ani nijak negraduje, ale ústřední duo je natolik přesvědčivé, že ani moc nevadí, že se nic zajímavého nedozvíme.

xxmartinxx

22 532 bodů •17. 10. 2018

6

Jsem poměrně nerozhodný. Na jednu stranu to dopadlo mnohem lépe, než jsem v posledních chvílích čekal - tak dobře, že na to jdou uplatňovat nároky, které jsem ani netušil, že bude relevantní uplatňovat. Konstrukce filmu nepůsobí úplně toporně, i když je někdy jasné, že herci čtou slova, která nejsou jejich. Poněkud zvláštní je sledovat, jak Masaryk přeříkává Čapkovy pasáže z knihy, kterou on právě dokončil, a Čapek na ně reaguje jako na něco, co slyší prvně - celý film to posouvá do jakéhosi surreálného věčného dialogu vysunutého z prostoru a času, ostatně to doplňují pseudodobové filmařské postupy. Možná mě trochu mrzí, že teď budou diváci vnímat Masaryka, v realitě stydlivého člověka, který málokdy řekl po sobě dvě věty a vyznačoval se tím, že byl spíš posluchač než vypravěč, jako Hubova mírně arogantního alfasamce pronášejícího dlouhé monology a přerušujícího druhé i ve chvíli, kdy chtějí mluvit o vlastních traumatech. Stejně tak je trochu legrační vidět pokus Kosatíka relativizovat Masarykovu víru v boha, kde skoro explicitně řekne, že je jedno, jestli bůh existuje - i když to je samozřejmě dokonalý opak toho, co Masaryk, pohrdající subjektivisty a relativisty, zastával. Je vidět, že Kosatík hodně chtěl Masaryka zmodernizovat na úkor jeho skutečné filozofie a bere si z něj to, co se hodí ke Kosatíkovým paralelám k současnosti (po projekci říkal, že Masaryk je to samé jako Havel) - a pokud k tomu filmu přistupuju takhle, tedy jako k práci s Hovory ne tak, aby reflektovaly historii, ale aby tvořily s nimi jen částečně související Kosatíkův myšlenkový konstrukt, tak je to ok. Líbila se mi režie a její cit pro expresivitu - vzhledem k umělému scénáři se tu nedá hrát na realismus. Celý film je opravdu jakoby vytržený z jakékoliv přítomnosti, což je nakonec i jeho síla. I když bych asi radši jiný rámcový konflikt než Masarykův zákaz knihu vydat (který zjevně postrádá drama, protože víme, že kniha vyjde) a radši bych nějaký přímý myšlenkový střet - bohužel tady se scénář trochu bojí, že kdyby z deklamování přešel k argumentaci, už by tomu lidé asi nerozuměli. Což není úplně lichá obava, ale i tak mě to mrzí. To vše jsou zatím jen kusé myšlenky, co se mi honí hlavou a budu si v nich muset ještě udělat jasno.

liborek_

7 283 bodů •28. 10. 2019

6

Když měl včera pan prezident ten svůj svátek (28. říjen à la ing. Zeman), tak jsem si při té příležitosti chtěl pustit nějaký vhodný vlastenecký film... Mno dobře, chtěl jsem si vyřešit jeden filmový rest... __ Z Hovorů s TGM jsem trochu na rozpacích, ale nemůžu říct, že bych byl úplně zklamaný. Režijní pojetí a stylizace tohoto velmi komorního filmu mě mile překvapily; tempo bylo dobře vypočítáno s ohledem na stopáž & formu filmu a ještě umocnilo jeho poměrně působivou atmosféru, která (poněkud falešně) evokuje idylu prvorepublikového Československa a přenáší nás do jakéhosi poetického bezčasí. Bohužel se ale zopakovala slabina, která je už zřejmě charakteristická pro snímky dělané dle Kosatíkových scénářů: Topornost dialogů, přehnaná edukativnost a příšerná doslovnost (červenými srdíčky počínaje a českým překladem anglické věty - oboje z Masarykových úst - , které by skutečný Čapek musel bez problémů rozumět, konče). Základem filmu, který má stát na neformálním rozhovoru dvou intelektuálů (knižní "Hovory" byly již dopsány a Čapek spěchal na vlak do Prahy za Olgou), byl bohužel Kosatíkův zavedený mechanistický princip: 'narvat do psaného scénáře co nejvíc historiografických informací a/nebo myšlenek posbíraných z různých psaných zdrojů bez ohledu na přirozenost mluveného slova (však oni si s tím herci nějak poradí)...' Tuto slabinu navíc umocňuje Budař v roli Čapka, kterému toho intelektuála (narozdíl od Huby) moc nevěřím... Ve výsledku tak filmové Hovory s TGM představují především jakýsi Kosatíkův osobní statement v krásných kulisách nebo vzkaz dnešním Čechům: Masaryk byl člověk z masa a kostí, odvážný politik, který byl poháněn zdravým lidstvím, ale současně to byl pragmatik a rváč, který se na mnoho lidí díval spatra včetně pěti "mužů 28. řijna" - a také právě na Čapka, jehož servilita je Masarykem napadnuta v jednom z mála dramatických okamžiků filmu. Víc si z tohoto filmu asi vzít nejde. Tož.... Hovory s TGM jsou typickým filmem pro školní projekce za účelem přiblížení osobnosti TGM. Ale těm studentům/žákům by měl(a) pan(í) učitel(ka) zdůraznit, že kniha (!) Hovory s TGM, je úplně o něčem jiném.

Jana Květoňová

7 195 bodů •13. 11. 2018

6

Do kina se to příliš nehodí. Ale kdyby si k tomu člověk k televizi vzal nějaké crackery, tak by se to dalo přežít. Je to asi pro ty, kteří si ty hovory nejsou schopni přečíst. Tady je mají v podstatě v knižně znějících dialozích, ale zhuštěné (Hovory mají v knižní podobě tři díly). Podle mě to ale na film nemá dostatečnou dějovou linii a emoční náboj.V podstatě jde v celém víc jak hodinovém filmu pouze o to, jestli Masaryk dá Čapkovi svolení vydat Hovory nebo ne. Když jsem se dočetla, že Karla Čapka hraje Jan Budař, až jsem se ulekla, že to snad bude nějaká komedie. Je to důkaz, že nejen režiséři mají tendence si herce zaškatulkovávat. Budař je v tom náhodou velmi dobrý, přesvědčivý, své role se chopil skutečně se ctí. Martina Hubu tak nevyzdvihuji, protože jsem ho už jako T.G. Masaryka viděla a vím, že působí autenticky. Nemyslím si, že pokud na ten film půjde kantor se studenty, tak jim to něco dá. Film je pro celkem vymezenou skupinu lidí, kteří mají mimořádný zájem jednak o historii a jednak přímo o tyto dvě postavy. Na jednu stranu to dopadlo ještě docela dobře, obávala jsem se, že to bude mít úroveň Českého století, ale na stranu druhou to chtělo nějaký dramatičtější rámec, nakonec stejně víme, že kniha vyšla, takže překvapení se nekoná. Takže herecké výkony uvěřitelné, kamera Jana Malíře perfektní, ale scénář a celkové zpracování na hraný film slabší.

Petrson

4 166 bodů •27. 1. 2019

6

Když jsou ve scénáři napsány intelektuální a hlubokomyslné dialogy založené na historických faktech, pak asi stačí skutečně jen park k rozjímaní. Kdyby to hrálo celou dobu z gramofonu nebo rádia v parku, vyšlo by to možná nastejno. Tím nechci říci, že Martin Huba, nebo Jan Budař to pojali špatně, tedy hůř než ten gramofon. Naopak. Navíc hezký park a důstojné kostýmy.

• připomenutí historie slovem

• vadil mně lehce "podlézavý" Čapek, kterému šlo převážně o vydání knihy a strach, že někdo jiný ještě píše jinou knihu...určitě tam bylo více, co nabídnout...ale z dramatu to bylo vše

marie-kolarova

2 968 bodů •18. 10. 2018

6

Martin Huba a Jan Budař jsou výborní, oldschoolový vizuál ladí s celkovým pojetím filmu. Jinak se tam neděje vůbec nic, kromě jejich vzájemného dialogu, tedy spíš Masarykovy dominance a Čapkova uctivého naslouchání. Čapek je až moc submisivní, čímž pádem nejprve mdle reaguje na Masarykův zákaz vydat knihu, aby ho pak tak nějak neslaně nemastně přiměl změnit názor. Masaryk se naštěstí dobře poslouchá a má jiskru, chybí tomu ale emoční napětí.