Quisling - Poslední dny (2024)
9
3 083
Uživatel o sobě nic nenapsal.
Uživatel nevyplnil svou lokalitu.Hodnocení 485
Komentáře 468
Quisling - Poslední dny (2024)
9
Výborný Gard Eidsvold jako Quisling snažící se zachránit Norsko před bolševikem, a to za každou cenu. Opět, jako vždycky, účel nesvětí prostředky. A pro nejen duševní zdraví je dobré opustit myšlenku, že zrovna já jsem spasitelem. Skvělá konfrontace s Pederem Olsenem, který naopak řeší vlastní selhání velmi důsledně a necouvá před odpovědností. Erik Poppe zvládl přesvědčivě prezentovat pohled, který není černobílý.
Ta druhá (2024)
8
Empatický dokument přibližující složitou situaci v rodině, kdy jedno dítě vyžaduje náročnou péči. Johanka prožívá úplnou jinou zkušenost, než znají její vrstevníci. Rodiče na ni přenášejí část odpovědnosti za sestru. „Já nejsem její rodič, jsem její sourozenec.“ Někdy je toho skutečně přespříliš. Rozárčin autismus klade velké nároky na všechny. Rodina ukazuje, jak jsou si všichni oporou. Režisérce se podařilo vhodně zprostředkovat Johančino obtížné rozhodování. Studovat ve vzdálenějším místě a tím opustit rodinu právě ve chvíli, kdy matka musí omezit práci, protože Rozárka nedostala výjimku na družinu. Johanka bojuje zápas mezi právem na vlastní život a odpovědností za sestru a přemítá i do budoucna, až rodičům definitivně dojdou síly. Přes všechny problémy slibuje, že Rozárku neopustí, protože ji opravdu má moc ráda, i když to někdy není na první pohled tak očividné.
Dům bez východu (2024)
9
Na dokument odvážně dlouhé, vzhledem k tématu to zase tolik nevadí, protože jen tak se podařilo odhalit hloubku tohoto problému a všechny spojitosti. Zatímco nás politici krmí řečmi o pobíračích dávek, tito lidé platí za bydlení, za tu hrůzu platí víc, než by platili jinde za lepší, ale to si nemůžou dovolit, protože nemají na kauci. Právo silnějšího v praxi. Soudy trvají dlouho, policisty to nebaví, majitel má po ruce vždycky nějakou výmluvu. Navíc s nimi manipuluje, a zneužívá toho, že ti lidé si nedokážou poradit. Je schopen z nich vydřít poslední peníz. Vůči těm, kdo se mu postavili, se chová protiprávně, protože ví, že si to může dovolit. Těžkopádný systém, nejslabší jsou vydáni všanc vydřiduchům, kteří mají žaludek na cokoliv.
Reportáž psaná na benzínce (2024)
8
Vhled do světa lidí, kteří jsou ochotni nezpochybnitelně věřit čemukoliv mimo oficiální zpravodajství. Antisystémoví, bytostně přesvědčení, že právě jejich vůdce má pravdu, přičemž pro něj jsou jen zdrojem příjmů. Smutný paradox frustrovaných lidí. Nevěří vládě, věří těm, kdo žijí z této frustrace a manipulují s nimi. Stačí mít žaludek a ochotu bezostyšně lhát. Nechtějí jim pomoci, jen potřebují naštvaný dav. Tyto týpky reportérka nešetří, naopak k frustrovaným lidem na náměstích přistupuje s ochotou naslouchat.
Tichá pošta (2025)
7
Rodinný film, z kterého navzdory těžké době a nebezpečí, které hrozí zúčastněným, dýchá poetické kouzlo. Nenudí, i když děj je prostý, stačí „jen“ třeba odvést jednu konkrétní osobu z místa A do místa B. Kdyby se to nepovedlo, hrozí smrt nejen zraněnému parašutistovi, ale i řadě dalších zúčastněných. Zvláště nadčasové a bolestivé je připomenutí nesmyslného nahánění nedospělých kluků do války, která je dávno prohraná.
