V USA by to byla klasická cukrkandlová, rodinná podívaná, která zahřeje u srdíčka. V severském podání to je spíše depresivní, ale i úsměvné zároveň. Bohužel mě to nedokázalo úplně strhnout a hlavní hrdina mi nesedl.
Muž, který neměl v životě vůbec štěstí a přišel o své blízké, není divu, že je zatrpklý a lpí na starých tradicích a pořádku. Musím říct, že pan Ove mě v podání Rolfa Lassgårda hodně bavil. Když se objevila Bahar Pars, jako protipól Oveho, film se ještě více rozsvítil. Lidské, dojemné, pěkné - 90%.
No hřálo to u srdíčka jak exnutá dvojka sava, ale kdo to chce? Tenhle film bude určitě šířit pohodu a přátelství, ale to není vyloženě to, co já od návštěvy kina potřebuju a chci. Já bych radši dobrý a něčím zajímavý film na úrovni scénáře, režie... něčeho.
No původně jsme měl 8, ale teď jsme tenhle skvost viděl ještě jednou a dávám 10. Nedá se nic dělat. Ove si žije po svém, dodržuje pravidla a plní sliby. Po ostatních chce to samé a kdo se mu nelíbí, ten to pozná. Příběh svérázného dědka a jeho proměny. Doopravdy velmi dobrý film.
Ove slíbil umírající manželce, že se brzy uvidí, a docela se snaží tento slib dodržet. Jenže vždycky na poslední chvíli něco zvrtne a chystanou sebevraždu překazí. Nejčastěji Pavarneh, nová sousedka, emigranta z Pákistánu. Film celou dobu rozumně balancuje mezi černohumornými situacemi a dojemně dramatickými scénami s minulosti, přičemž nikdy netlačí na pilu. Ove je sice protiva všech protiv, takže odvaří i nekomplikovanou Pavarneh, divák však přes flashbacky zjišťuje, že ani s Ovem se život nemazlil.
Film ještě o chlup horší než kniha. Viditelná snaha některé slabá/slepá místa knihy vyřešit, ale dopadne to většinou k horšímu. Nezvládnuté scény, totální nevyužití filmových prostředků, zmrvený střih (chápu, že švéďákum zrovna moc nenasněžilo, ale jde to nějak řešit - viz. třeba Tři oříšky pro Popelku - nebo alespoň pohlídat, ať se ve stejných místech otrocky nestřídají scény sněží/sníh a bez sněhu), dialogy nasázené ze vzduchu. Až upjatě okatá úplatnost čtenářům "bestselleru". To, že někdo píše populární blog či sloupek neznamená, že bude umět napsat kloudnou knihu. Potažmo pak ani nemusí vzniknout kvalitní film. Výsledkem (knihy i filmu) je prvoplánová ždímačka na city bez hlubšího významu, explicitní slepenec prostého kalkulu a generických vyprávěčských technik.