Chrustyn
44 045 bodů •
6
Klasický Loach a jeho pohled na obyčejné lidi na hranici chudoby a jejich boj s byrokracií. Herecky skvělé jinak takové obyčejné vyprávění.
Komentáře a recenze 22
Dle počtu bodů
Pete69
33 033 bodů •
7
Jak to může dopadnout, když poctivě pracujícího muže po infarktu semele byrokratický systém.. Je to memento pro dnešní dobu a na film se mi nedívalo vůbec dobře po lidské stránce. Lépe se mají vyčůránci, než poctiví lidé, kteří se dostanou do nouze. Po filmařské stránce se nejedná o nic extra. Prostě zajímavý scénář, který mě chytil.
hanys_
18 781 bodů •
8
Kdo si někdy zažil srážku s byrokrato-blbcem, bude s Blakem soucítit ještě víc. Připomnělo mi to hodně Smrt pana Lazaresca, tohle bylo jenom víc lidské, a ještě víc současné.
Milandob
8 900 bodů •
6
typicke cierno-biele videne sveta z pohladu "lavicaka" kena loacha. obcas je ta umyselna hra na city tazko prekusnutelna (ale nikdy nesklza k parodii). dave johns je vsak vynikajuci...
liborek_
7 283 bodů •
8
Velká část debaty, kterou v britském tisku rozpoutal Daniel Blake, se točí kolem toho, zda mechanismy ukázané ve filmu odrážejí realitu, nebo jsou výsledkem přehnaného či vyumělkovaného sociál-porna. Představitelé úřadu práce v Newcastle trvají na tom, že film vůbec nezobrazuje realitu, v níž se oni každý den pohybují. Ken Loach naopak kritiky vyzývá, ať prokáží, které konkrétní slovo ve filmu není pravdivé, poukazuje přitom na detailní analýzy komplikovaného britského sociálního systému a přikládá svědectví stovek konkrétních postižených i bývalých zaměstnanců úřadů prace. Nezávislé průzkumy a statistiky svědčí v Loachův prospěch a je nad slunce jasnější, že např. 1.1 milonů návštěv potravinových bank v letech 2015-16 je asi o 1.1 milionů větší, než by se na jeden vyspělý demokratický stát slušelo...__ Loachův film je děsivou toryovsky-kapitalistickou variantou Hlavy 22, v níž se stárnoucí tesař po infarktu snaží vymanit z odosobněného byrokratického systému, jenž jej nutí hledat si práci, kterou ale rozhodnutím jiné autority nesmí příjmout. Jeho marný boj se systémem a neustálými hrozbami likvidačních sankcí se postupně mění na boj o samotnou lidskou důstojnost. Loach je pověstný svým citlivým ale syrovým přístupem a pozoruhodnou estetikou, kterou dokonale zobrazuje dané prostředí. Přesto po skončení filmu leckterému divákovi okamžitě naskočí myšlenka, že Danielův (a s ním provázaný Katin) příběh je extrémní a neuvěřitelnou konstrukcí, která koncentruje do dvou lidí všechny myslitelné problémy příslušníků nižších tříd. Zprvu mě tento zdánlivý koncentrát také přišel přitažený za vlasy, ale - slovy papeže Františka - kdo jsem já, abych soudil? Příslušníkům středních a vyšších tříd, kterým je film zjevně určen (a jimž se možná trochu snaží implantovat pocity viny), se těžko vžívá do situací, ke kterým se z pozic zcela odlišné části spektra společnosti nikdy nedostanou; pohled spatra bývá zkreslující. Otázka "realističnosti" se v takových úvahách dostává do konfliktu s "pravděpodobností" - a tento příběh je zatraceně pravděpodobný.__ Loachův film je zřetelný political statement, vzkaz toryovcům i lhostejným lidem. Není zbytečně doslovný i když ve svém vyprávění i pointě poměrně průhledný a přímočarý. Současně umožňuje nahlédnout do života voličů brexitu, Trumpa, Zemana, Orbána, Kaczynského apod., protože nenechme se mýlit, jejich voliči nejsou jen hloupí, bigotní, rasističtí a ideologičtí kverulantni či vypočitavci, ale z velké části též slušní a poctiví (často starší) lidé, kteří celý život pracovali, ale nerozumí už modernímu světu a nechápou, proč se mají špatně, když byli celý život pracovití. Frustrace v kombinaci s větší náchylností k tomu být manipulován, je jedním z vedlejších produktů předchozích špatných vlád a katalyzátorem současných i budoucích problémů. Kenu Loachovi se podařilo natočit velice aktuální film, ale vzhledem k zeitgeistu a úrovni dnešní politické scény se obávám, že brzy bude muset natočit ještě depresivnější film... __ As soon as you're born they make you feel small/ By giving you no time instead of it all/ 'Til the pain is so big you feel nothing at all/ Working Class Hero is something to be
blackkocour
5 025 bodů •
6
žijeme ve společnosti..
Tomas_313
1 197 bodů •
9.5
Nejnovější počin britského režiséra Kena Loacha dokazuje, že evropský film je ve vrcholné formě a Hollywood se mu v mnoha ohledech nevyrovná. Loachova minimalistická režie živě vykresluje bezvýchodnost situace. Nečiní tak za pomoci velkých gest a patetického vygradování do mezí uvěřitelnosti, příběh naopak vypráví věcně, bez příkras a s využitím těžko postřehnutelných kontrastů materiální chudoby a křiklavého bohatství metropole. Právě díky schopnosti přiblížit hrůznou realitu, která se více či méně týká každého z nás, je film tak silný, vyvolává ohlasy a rozpoutává debaty mezi lidem a uraženými úřady. Nejenom že je snímek neoddiskutovatelně trefný, ve své aktuální kritice tragicky pravdivý, ale díky přirozeným výkonům všech aktérů je pro diváka jednoduché dojít ztotožnění. Tohle není film, tohle je život. 90%
tindersticks
880 bodů •
8
Ken Loach si nebral servítky a sociání drama podal v dosti syrové podobě. Překvapilo mě drsný přístup zaměstnanců anglického Úřadu práce (zde v Newcastlu), jestli jsou tyto postupy podány realisticky, mají se čeští nezaměstnaní jako v bavlnce. Oddychový tenhle náhled na střet nemocného žadatel o (nejprve) nemocenskou a podporu tedy rozhodně není.
Lukreczia
784 bodů •
8.5
Film, který někomu může přijít nudný, má ale obrovský význam a hloubku ve smyslu "musíme si pomáhat" "lidskostí a soudržností navzdory systému". Opravdu krutá realita a až mrazivě aktuální. Může se stát prakticky kdekoliv a komukoliv. Pořád jsem si říkala, kdy hlavního hrdinu napadne podnikat v truhlařině, ale to asi nebyl záměr scénáře. ;) "Kdo ztratí sebeúctu je odepsanej."
Paul G.Amati
156 bodů •
9
Příběh Daniela Blakea z Newcastlu je zdrcující svojí autentičností, bezvýchodností a zrcadlením reality. Pomník všem obětem administračních obětí.
- Real Shit