Slušně natočené dokumentární drama, na první pohled evropské, protože civilnější, které se přesto přesto neubrání patosu v závěru. Nad filmem by se dalo podiskutovat o lecčems ze současných témat (např. Neměli by několikanásobní vrazi a mučitelé dostat trest smrti? Jak funguje politika Západu ve světě? atd), co mě osobně zaujalo nejvíc byl fakt, že rodina by byla schopna zaplatit první nabídku ISIS díky prodeji domu a ukončení spoření, jenže jim v tom překážela 60 procentní dan. To je prostě radost.
Surealistické pohrávání se sny a jejich postupné míchání s realitou, která je sama o sobě lehce sureálná, malinko zestárla, ale ne zas tolik, aby nestálo za to, věnovat mu večer. Vytrvalé pokusy o společnou večeři divák nezapomene, i když těžko říct, jestli prokoukne Bunuelovy filmařské úmysly, oceněné jinak Oscarem za nejlepší cizojazyčný film.
Chtěl tenhle Slámův snímek ohodnotit výš, ale nejde to. Náhled na dopady historické změny ve vesnici na českorakouské hranici v letech 1939-1952 nepostrádá konflikt a syrovost a jedno ze základních poučení, tedy že lidi jsou často svině a že okolností často drtí nevinné, je podáno dostatečně jasně. Nemůžu se ovšem ztotožnit s tím, že řádění české (nejen) lůzy vyznívá hůř něž chování proněmecké suity před a během války a současně se nemůžu zbavit dojmu jisté plákatovosti většiny postav. Přesto jeden z lepších Slámových filmů.
Skeče na youtube jsme sice neviděl, ale postava Laviho je mi sympatická a v rámci schválně přitroublého humoru odvádí film to, co divák čeká, navíc velmi úspěšně (aktuálně tržby 108 milionu Kc při 30 milionovém rozpočtu). Ve snímku se mihne v řada slavných fotbalistů (Rosický, Řepka, Koller..), z logiky věci nejen jako cameo,ale součást děje, dojde, na pokleslý humor, včetně fekálního, nahá prsa ze stryptýzových podniků, ale celkově nejde o trapnou podívanou, ale o zdařilého zástupce nenáročné podívané pro (hodně) nenáročné diváky . Proč ne.
Gary Oldman podává Churchilla tak, že i jeho nepříjemné vlastnosti (a že jich měl .."Jeden mezernik?"... i když ne tolik, kolik jich ve svých historických bádáních nacházejí současní labourističtí historici, o progresivních svrhávačích pomníků ani nemluvě) vezmete jako fakt, součást výbavy výjimečného muže. A když pak nabídne divákovi svoji verzi parlamentní řeči "„Budeme bojovat na mořích a oceánech, budeme s velkým sebevědomím bojovat ve vzduchu. Budeme bojovat na plážích, na polích, v ulicích měst i v kopcích, ale nikdy se nevzdáme! ", o Churchilových retorických kvalitách není pochyb. Pro příznivce politiky a historie jde o výjimečný (i když ne objevný) zážitek, snad jen lehce kýčovitá a historicky nepravdivá cesta metrem tlačí trochu příliš na city.