Naše malá sestra

75%
Naše malá sestra
Plakát traileru

Rodinné (melo)drama, které na čechovovském půdorysu domu, zahrady a čtyř sester skládá poctu magii všednosti.

Tři sestry žijí společně ve velkém domě ve městě Kamakura. Když jejich otec, který od rodiny odešel před patnácti lety, zemře, cestují na venkov na pohřeb, kde poznají svou plachou nevlastní sestru. Jejich návrh, aby odjela žít společně s nimi, dospívající Suzu s nadšením přijímá. Začíná tak období sladkých i nahořklých dobrodružství… Kore-eda svým formálně precizním a empatickým snímkem definitivně potvrzuje, že je důstojným nástupcem japonských mistrů Kona Ičikawy a Jasudžira Ozua. (Film Europe)




Chrustyn
Chrustyn
43 674 bodů
6
Nenáročná japonská příjemnost, která nijak nestrhne, ale příjemně zahřeje u srdce.
martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
36 594 bodů
10
Artový snímek o třech spolužijících sestrách, které si po smrti svého otce vzali k sobě domů svou nejmladší a navíc nevlastní sestru. Scénář je založený na manga sérii „Umimachi Diary“ Akimiho Yoshidy, takže i když to může být neuvěřitelné, i v tomto případě se jedná o komiksový film. Artový snímek znamená uchycení plného realismu s opravdovou hloubkou, navíc s ohromnou dojemnou atmosférou a smyslem pro jemný, tedy spíše úsměvný, humor v rámci povah a psychologie postav. Snímek prezentuje krásný a dojemný příběh o rodině, ztrátě a vyrovnání se s minulostí. A především je to o síle lásky a sourozenectví. Starší sestry se musí se svou mladší nevlastní sestrou naučit vycházet, neboť žila v jiném prostředí a za jiných podmínek, takže je povahově velmi jiná než ony. Kromě své mladosti je hlavně veselá a nezávislá, zatímco sestry jsou starší, vážnější a zodpovědnější. Naučí se nakonec spolupracovat a vytvořit si vzájemně silné pouto? O tom to právě celé je. Film je skutečně krásně natočený a odvyprávěný. Režisér Hirokazu Koreʼeda se zaměřuje na každodenní život sester a ukazuje, jak se vyrovnávají se ztrátou otce a přizpůsobují se novému životu. Za pozornost také stojí umělecká hodnota. Koreʼeda vytvořil smysl pro místo každého života za souběhu přelomů ročního období. V jarních třešňových květech a naopak v podzimním listí jsou symboly nestálosti, které sice opadávají, avšak život a tradice pokračují a přecházejí z generace na generaci. Je v tom filozofie života a smrti v pojetí japonské kultury, která je nám hodně neznámá. Na příkladu třeba majitelka kavárny čelící vážné nemoci a smrti, které její přítel slíbí, že její smažená makrela bude žít dál v jeho vlastní kavárně. Svým způsobem je to taková směsice štěstí, smutku a hlavně lásky, která zůstane, když někdo navždy odejde. Kdo má v jádru duše alespoň nějakou lidskost a porozumění, toho takto vyobrazené vyprávění dojme a zanechá ne zrovna malý pocit naděje.
tedoun
tedoun
923 bodů
10
je to hezký film ale opravdu hezky - hlavně japonsko milují, je to kulturní země. Hlavně ukazuje život lidé a jejích kulturu v zemi šogunatu, není to nudný film, nadherné podivani . Geniálny film. Už dávno sem neodcházel z kina s takovým hřejivým pocitem na duši. Rozhodne se jedná o jednoznačne nejlepší japonský film, který konečne netlačí na pílu jako v ostatni filmy, ktery dostali do naších kin

Dodatečné informace

Původní název:
海街diary (více)
  • Japonsko Naše malá sestra
  • Japonsko 海街diary
  • Japonsko Little Sister
  • Japonsko Notre petite sœur
  • Japonsko Nuestra hermana pequeña
  • Japonsko Our Little Sister
  • Japonsko Unsere kleine Schwester
Premiéra v ČR:
5. 5. 2016
Distributor:
Film Europe
Země původu:
Japonsko
Tržby:
0,35 mil. USD (celosvětově)
Ocenění:
Žádná ocenění

Podobné



  • Haruka Ayase, která ztvárnila nejstarší dceru Sachi, je v Japonsku známá svou otevřenou, bublinkovou a slunečnou povahou, která se umí rychle zasmát. Když se s ní Koreeda setkal, nabyl dojmu, že Ayase je spíše "ženou období Showa (1926 až 1989)" a svou tichou a introspektivní krásou, elegancí a půvabem má blízko k Ozově múze Setsuko Harové. S tímto vědomím chtěl natočit film ve stylu Ozua. Při natáčení jídelní scény, kdy sestry diskutují o smrti svého otce, umístil jídelní stůl způsobem, který používal Ozu - nechal stůl postavit kolmo k linii matrace tatami. Koreedovi však kolmá kompozice připadala příliš formální a omezující. Proto se rozhodl posunout jídelní stůl a herečky trochu mimo horizontálu, aby scéna působila přirozeněji a připomínala každodenní rodinný život, a nakonec se mnohem více přiblížil tomu, co se svou kompozicí udělal režisér Naruse.
  • Natáčení začalo 2. dubna (scéna prvního dne nového školního roku) a skončilo 24. prosince (scéna z okna, kde se čtyři sestry dívají z okna Suzu a mluví o švestkách po incidentu se švestkovým vínem).
  • Když si Koereda poprvé přečetl manga sérii "Deník Umi-mači", okamžitě ho zaujal příběh, který pojednává o rodině, smrti a opuštěném dítěti, a cítil, že je tím pravým režisérem, který by ho měl převést na filmové plátno. Kontaktoval autora, ale zjistil, že na knihu už má někdo právo. O pár let později se dozvěděl, že práva na knihu byla stažena a je na něm, jestli o ni bude mít stále zájem.