70%
Za sebe však doporučuju sledování nevzdat a vydržet až do konce, protože Polanski jakožto ohromně zkušený a hlavně rafinovaný filmař začne někdy od poloviny pozvolna (dalo by se říct, že až neznatelně) utahovat zdánlivě nevzrušivému a "profesorsky" chladnému a odtažitému vyprávění šrouby, takže jeho silné jádro začne o to působivěji vystupovat na povrch (dobře vyznít se povedlo například i epizodce s Emilem Zolou, jež dala filmu název).