Zajímavosti o Žaluji!

72%

Zajímavosti 20

  • Účast Romana Polanského na 76. ročníku filmového festivalu v Benátkách byla jeho první účastí na významné filmové akci od května 2018, kdy byl vyloučen z Akademie filmového umění a věd. Během festivalu to prohlásila předsedkyně poroty Lucrecia Martelová: "Neodděluji člověka od umění. Myslím, že důležité aspekty díla se objevují v člověku. [...] Člověka, který spáchá zločin takového rozsahu, který je následně odsouzen, a oběť se považuje za spokojenou s odškodněním, je pro mě těžké posuzovat..." (Založil/a:) Je těžké definovat, jaký je správný přístup, který máme zaujmout k lidem, kteří se dopustili určitých činů a byli za ně odsouzeni. Myslím, že tyto otázky jsou součástí debaty v naší době." Martelová rovněž uvedla, že se nezúčastní slavnostní večeře na podporu filmu. Polanského producenti pohrozili, že film stáhnou z programu festivalu. Martelová později své výroky upřesnila a uvedla: ,,Polanský se chystá do kin: "Podle některých zpráv po dnešní tiskové konferenci se domnívám, že má slova byla hluboce nepochopena. Jelikož neodděluji dílo od autora a v předchozích Polanského filmech jsem rozpoznala mnoho lidskosti, nejsem proti přítomnosti filmu v soutěži. Nemám vůči němu žádné předsudky a samozřejmě se na film podívám jako na každý jiný v soutěži. Kdybych měl nějaké předsudky, vzdal bych se funkce předsedy poroty." Alberto Barbera, ředitel festivalu v Benátkách, již dříve obhajoval zařazení filmu do soutěže a uvedl: "Jsme tu proto, abychom viděli umělecká díla, ne abychom posuzovali člověka, který za nimi stojí. Doufám, že můžeme diskutovat pouze o kvalitě filmu, a ne o Polanském a případu s L.A. County."
  • Na vizuální efekty (VFX) byly z produkčního rozpočtu vynaloženy přibližně 2 miliony dolarů [Variety, 2022].
  • V době své smrti Émile Zola právě dokončil román Vérité o Dreyfusově procesu. Plánoval pokračování, "Justice", které však nebylo dokončeno.
  • Při premiéře v Benátkách sklidil film ovace ve stoje.
  • Když byl film v lednu 2020 nominován na 12 cen César, ženské organizace prohlásily, že francouzská filmová akademie ocenila " zločince a násilníka na útěku". Roman Polanski ani další členové štábu filmu "Žaluji!" se nakonec 45. ročníku předávání cen César nezúčastnili. Nikdo tam nebyl, aby za Polanského ceny převzal. Cena César za nejlepší režii pro Polanského byla diváky přijata špatně. Několik lidí znechuceně odešlo, včetně Adèle Haenelové nominované na cenu za nejlepší herečku.
  • Ďáblův ostrov neboli trestanecká kolonie Cayenne byla francouzská trestanecká kolonie, která fungovala více než 100 let, od roku 1852 do roku 1953, na Ostrovech spásy ve Francouzské Guyaně. Systém Ďáblův ostrov, otevřený v roce 1852, přijímal odsouzené z věznice St-Laurent-du-Maroni, kteří byli deportováni ze všech částí druhého francouzského císařství. Věznice byla nechvalně proslulá jak krutým zacházením personálu s vězni, tak tropickým podnebím a nemocemi, které přispívaly k vysoké úmrtnosti. V nejhorším období dosahovala úmrtnost v tomto vězení 75 % a nakonec bylo v roce 1953 uzavřeno.
  • Alfred Dreyfus zemřel v Paříži ve věku 75 let 12. července 1935, přesně 29 let po svém osvobození. O dva dny později prošel jeho pohřební průvod přes náměstí Place de la Concorde skrze řady vojáků shromážděných na státní svátek Den Bastily (14. července 1935). Byl pohřben v pařížském Cimetière du Montparnasse. Nápis na jeho náhrobku je v hebrejštině a francouzštině. Stojí na něm: "Zde odpočívá podplukovník Alfred Dreyfus, důstojník Čestné legie 9. října 1859 - 12. července 1935. "Socha Dreyfuse držícího zlomený meč se nachází na Boulevard Raspail, n°116-118, u východu ze stanice metra Notre-Dame-des-Champs.
  • Po smrti Émila Zoly 29. září 1902 Alfred Dreyfus původně slíbil, že se pohřbu nezúčastní, ale paní Zolová mu to dovolila a on se pohřbu zúčastnil.
  • Věznění Alfreda Dreyfuse na Ďábelském ostrově se podepsalo na jeho zdraví. V říjnu 1907, ve věku 48 let, odešel z armády do výslužby. Jako záložní důstojník znovu vstoupil do armády jako major dělostřelectva na začátku první světové války. Sloužil po celou dobu války a byl povýšen do hodnosti podplukovníka.
  • Poté, co byly objeveny a zveřejněny důkazy proti Esterházymu, byl nakonec v roce 1898 podroben uzavřenému vojenskému procesu, který ho oficiálně shledal nevinným. Esterházy odešel v roce 1898 z armády v hodnosti majora - pravděpodobně pod nátlakem - a uprchl přes Brusel do Spojeného království, kde žil ve městě Harpenden v hrabství Hertfordshire až do své smrti v roce 1923.
  • V roce 1906 Picquart vstoupil do prvního kabinetu Georgese Clemenceaua jako ministr války. Tuto funkci zastával po celou dobu trvání Clemenceauova kabinetu, od 25. října 1906 do 24. července 1909. Poté se Picquart vrátil do vojenské služby jako velitel armádního sboru.
  • Film měl premiéru na 76. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách 30. srpna 2019 a získal Velkou cenu poroty.
  • Francouzská ministryně pro rovnost Marlene Schiappaová prohlásila, že film neuvidí, a její názor podpořila i mluvčí prezidenta Emmanuela Macrona Sibeth Ndiayeová. Ministr kultury Franck Riester uvedl, že Polanského minulé činy by měly být brány v potaz i nadále. "Dílo, jakkoli je skvělé, neomlouvá případné chyby jeho autora. Talent není polehčující okolnost, genialita není zárukou beztrestnosti," řekl. Premiér Edouard Philippe nicméně prohlásil, že se na film půjde podívat se svými dětmi, protože se dotýká důležité události v dějinách Francie. [Hollywood Reporter, listopad 2019]
  • Alfred Dreyfus byl 4. června 1908 při slavnostním přenesení popela Émila Zoly do Panthéonu zraněn do ruky střelou pravicového novináře Louise Gregoriho, který se na něj pokusil spáchat atentát.
  • Zolův článek "J'Accuse" z roku 1898 je ve Francii označován za nejvýraznější projev nové moci intelektuálů (spisovatelů, umělců, akademiků) při formování veřejného mínění, médií a státu.
  • Podle Variety [říjen 2018] činil rozpočet přibližně 22 milionů eur (25,3 milionu dolarů).
  • Ve Francii se film jmenuje "J'accuse" a v zahraničí "An Officer and a Spy", původně však měl název "D".
  • V rozhovoru se spisovatelem Pascalem Brucknerem, který byl veden v rámci propagace filmu, Polanski naznačil, že se s Dreyfusovou aférou může snadno ztotožnit díky svým osobním zkušenostem oběti chybného justičního systému: "Většina lidí, kteří mě obtěžují, mě nezná a o případu nic neví. (...) Musím přiznat, že znám mnohé z fungování perzekučního aparátu, které je ve filmu ukázáno, a to mě zjevně inspirovalo." Tyto komentáře byly v médiích kritizovány, ale situace se zhoršila během francouzského uvedení filmu, kdy Polanského komentáře přiměly bývalou herečku Valentine Monnierovou, aby režiséra veřejně obvinila, že ji v roce 1975 zbil a znásilnil. To v kombinaci s novou vlnou zúčtování #MeToo ve francouzské kinematografii zhatilo plánovanou propagaci, Jean Dujardin musel zrušit rozhovor v hlavním vysílacím čase a Louis Garrel natočil talk show, která nakonec nebyla odvysílána. Polanski nová obvinění odmítl.
  • Film vznikl na motivy knihy Roberta Harrise "Důstojník a špion", která vyšla v roce 2013. Jedná se o třetí spolupráci mezi Harrisem a Polanskim po filmech Ghost Writer (2010) a "Pompeje", který byl zrušen kvůli stávce scenáristů v roce 2007.
  • Produkce byla původně koncipována jako anglicky mluvený film s hollywoodskou hvězdou v hlavní roli, který se měl natáčet v Polsku. Později se díky daňovým škrtům film natáčel na původních lokacích v Paříži ve Francii a ve francouzském jazyce s francouzským obsazením.