Recenze filmu Blade Runner

Komentáře a recenze 80

Brenan88

47 170 bodů •22. 10. 2017

7.5

Jakkoliv je Blade Runner audiovizuálně zajímavý a poutavý,tak mne obsahově příliš nezaujal. Herecky velmi solidní a to samé platí i pro režii Ridleyho Scotta. Jenže já se po většinu času docela nudil a přišlo mi,že se toho děje sakra málo. Každopádně tomuto "kultu" nemohu upřít obrovské zásluhy pro žánr Sci-fi.

Chrustyn

44 045 bodů •3. 9. 2007

8

Pro někoho kultovní záležitost pro mě "jen" velice zdařilá sci-fi detektivka s výbornou atmosférou a při dnešním pohledu netradičním Fordem.

martin-mickey-stusak

36 715 bodů •26. 3. 2015

10

Touto vizualitou ponuré budoucnosti s depresivní atmosférou a proroctvím se rozhodně Rydley Scott trefil do černého. Složitostí příběhu není pro každého a tak ctít tento dnes již kultovní snímek dokáže jen opravdový fanoušek žánru sci-fi. Málokoho ponechal klidně spát a to i samotného Rydleyho. Neustále se mu na tom něco nelíbilo a tak i když udělal nový sestřih, po čase vrátil a udělal ho znova. A ani třetí verze mu nebyla ku spokojenosti. Vzniklo jich opravdu hodně a nemělo to konce, až to vyvolávalo dojem, že Rydley snad nebude spokojen nikdy. Dá se říci, že každá verze má svoje a tak těžko říci, která je lepší. Buď jak buď, laťka je postavena opravdu hodně vysoko a nejen na vizuálních efektech, ale i na velmi silném scénáři nesoucí určité poselství. Vznikl snímek, jaký jen tak někdo nezopakuje.

Pete69

33 033 bodů •9. 11. 2017

4

Tento film jsem nikdy nezvládl dokoukat, takže jsem se obrněl a konečně jsem ho viděl celý. Můj obranný mechanismus fungoval dobře, protože pro mě je film takřka nekoukatelný, pomalý, táhlý, nudný a bez obsahu. Prostředí šílené. Chápu, že chtěli ukázat budoucnost jinak, ale proč je vše v mlze a všílených barvách? Film provází divné zvuky. Celé je to pro mě propadák.

kunafix

20 062 bodů •11. 8. 2004

6

No, jak bych začal... Viděl jsem Final Cut... a vůbec to nebylo záživný! Pro někoho možná šokující výsledek, ale já to viděl už podruhé a ani kdysi dávno jsem z toho nebyl nijak nadšenej. Obzvláště mě udivuje to, jak se na internetu řeší to, jestli Deckard je nebo není replikant. I když jeho jméno zní podobně jak Descartes (myslím, tedy jsem) a to by mohlo naznačit, že určitej záměr nanzačit, že by se o tom mohlo diskutovat, spíš mi to celý přijde jako jedna nafouklá bublina, která vznikla až po vstupu do kin a po tom milionu sestřihů, než aby to byl původní záměr tvůrců. Pro mě tam nebyl žádnej důkaz, kterej by naznačoval, že replikant je. Ale nevim, nehodlám to dál řešit. Jdeme dál od těchto dohadů k samotnymu filmu. Na svou dobu jistě dobré zpracování a částečně bych i řekl, že to je nadčasové, ale vadilo mi tam několik věcí: syntetická hudba ee - nelíbila se mi, divná ozvěna v různých prostorách, divné osvětlení, často rozeznatelné papumdekly, auta z překližky, celkově to bylo moc natahovany a zdlouhavy, že by se u toho klidně dalo prstit nafukovací pannu. Což mě přivádí k milostné scéně, která mi díky použití saxofonu přišla dost antierotická. Dále okomentuju tu scénu s hadem, kde sice vystupuje ženská nahoře bez, což by se dalo, ale to její vyfénovany háro z 80. let se nedalo. Ve filmu vystupuje hrozně moc šikmookejch komparzistů, akorát Gaff (Edward James Olmos), kterej asi má taky hrát šikmookýho, šikmookej ve skutečnosti není. Rutger Hauer měl několik nezapomenutelných scén, obzvlášť tu na konci, ale ostatní replikanti byli spíš k smíchu a často byli dost nelogičtí. Tak nějak cítím, že ten film má nějaké poselství a respektuju, že někoho to bere. Mě to moc nebere. Proto se ani nějak extra netěším na pokračování, které určitě všechny fanoušky zklame a mě to bude jedno...

hanys_

18 781 bodů •4. 6. 2012

4

Atmosféra a Vangelisův hudební rukopis samozřejmě fain, ale jinak ten příběh stál za starou belu. Kultovní sci-fi si teda představuju jinak._Druhé zhlédnutí (2017) mě teda o změně názoru moc nepřesvědčilo.

muzz

18 035 bodů •15. 10. 2014

10

Rozhodně by mě nenapadlo dát filmu o padesát bodů míň jen proto, že je film údajně horší než kniha. Tak to chodí, většinou bývá kniha lepší. Každopádně film je skvělý režijně, herecky, hudebně i předlohou geniálního Philipa K. Dicka (mj. napsal i Total Recall, Matrix, Minority Report, a další pecky). Film jsem viděl v různých variantách, asi nejlepší konec je ten, jak Rick odchází s Rachael ze svého bytu a najde na zemi origami jednorožce a pak je konec. Vyložit si může každý po svém. Každopádně že on je taky replikant jsem přijal až po pátém shlédnutí filmu :)

lamps

15 327 bodů •8. 8. 2016

7.5

Audiovizuální pastva pro oči i uši, která s přibývajícími roky nestárne, ba naopak stále více odkrývá nezaměnitelné kouzlo a funkčnost klasických filmových triků. Herci jsou přesní, kamera umně pracuje s prostorem a Scott udržuje dusivou atmosféru plíživým, takřka noirovským stylem výpravy. Obsahově ale přesto přetrvává zklamání - přestože je příběh v podstatě velmi jednoduchý a mnohem více vědecký než mysteriózní, je trvale nafukován do filozofických a existenciálních rozměrů, které přitom nemá šanci plnohodnotně obejmout a zúročit. Ve finále se kvůli tomu i necelé dvě hodinky zdají trochu příliš, přestože nudit se zásluhou oné nadčasové labužnické formy nikdy vyloženě nebudeme. Přesně proto je Vesmírná odysea úplně jiný zážitkový level, a to má ještě o půl hodiny víc a čtrnáctiletý vývojový handicap...

filmfanouch6

12 654 bodů •18. 8. 2016

8

Po jeho debutu Soupeři a legendárním Vetřelci bylo třetím filmem režiséra Ridleyho Scotta další legendární sci-fi. Dle stejnojmenného románu Philipa K. Dicka vznikl snímek Blade Runner, který je bez diskuzí zásadním milníkem kinematografie a Rick Deckard je po Hanu Solovi a Indianu Jonesovi zřejmě nejoblíbenější postavou ztvárněnou Harrisonem Fordem. Scott dle kyberpunkové předlohy natočil film, který zaujmul nejen dechberoucím vizuálem, ale především i filozofickým přesahem. A přesto v roce 1982 film v kinech tak trochu neprávem propadl a stal se finančním propadákem. Design alternativního roku 2019 nemohl vypadat líp a v roce 1982 divák mohl jen naivně věřit, že přesně takto to bude v roce 2019 vypadat. Při vzpomínání na Blade Runnera si člověk musí vzpomenout na ono skvělé využití neonu, především ovšem právě na futuristický design Los Angeles. Kamera Jordana Cronenwetha je jednoduše skvělá a Blade Runner je neskutečný vizuální zážitek. To ovšem neznamená, že by šlo o film, který tahá nahoru pouze vizuál. Nad filozofickou hloubkou Blade Runnera by se určitě dalo polemizovat, rozhodně jde ovšem o chytrý film. Scénář dvojice Hampton Fancher/David Webb Peoples vytěžil z románové předlohy Dicka maximum a kromě silného vizuálu se film může opřít i o vlastně silné emoce. Příběh, kde několik postav uvažuje o smyslu své existence a začnou o ní pochybovat. I v téhle rovině může mít Blade Runner neskutečný přesah, kdy po filmu též divák může začínat přemýšlet o smyslu své existence. Přitom všem je noirová atmosféra pěkně pomalu budovaná, hraje do toho skvělý soundtrack Vangelise a při sledování je jasné, že jde rozhodně o film, který si svůj kultovní status zaslouží. Právě o skutečné šířce přesahu Blade Runnera se dá polemizovat a říci, že pár momentů z toho hluboký filozofický film nedělá. I když i zde pochopitelně záleží na subjektivním diváckém vnímání. Rozhodně za zmínku ovšem stojí povedený casting. Kromě Harrisona Forda v hlavní roli především také Rutger Hauer ve své nejslavnější roli, kdy jde velmi snadno diskutovat nad tím, zda je jeho ´´ záporák´´ vlastně skutečně záporákem a zda je Rick Deckard skutečně hrdinou. Právě i tahle nejasnost je na Blade Runnerovi velice zajímavá, přesto to ovšem s onou definicí hrdinství a zla není zas tak horké, zároveň ovšem rozhodně ne černobílé. U Blade Runnera je zapnutý mozek tak nějak potřeba, právě i kvůli tomu, že k uvažování nad základními otázkami života film vyloženě vybízí. Blade Runner možná nebyl kdovíjak velkým hitem, o jeho kultovní status ho ovšem nic jen tak nepřipraví. Popularitu tohoto snímku jen podtrhuje fakt, že jsme se v roce 2017 dočkali pokračování Blade Runner 2049, které sice bylo kvalitami velmi důstojné, po vzoru prvního filmu ovšem v kinech snímek brutálně prošuměl. Do jisté míry to ovšem dává smysl. Už ani původní Blade Runner nebyl vyloženě vděčnou diváckou záležitostí a k vyprodaným sálům nevybízí tolik jako Star Wars nebo Vetřelec. Přesto je původní Blade Runner rozhodně jednou z nejzásadnějších sci-fi 20. století a Ridley Scott už tehdy předvedl, že dokáže velké věci a že se jeho filmy rozhodně neztratí v čase jako slzy v dešti......