Pomalý, neakční thriller, který od diváka očekává, ba přímo vyžaduje trpělivost a ohromnou pozornost. Kdo jí filmu nevěnuje, unudí se k smrti a nebude vědět co se na plátně děje.
Filmový počin na základě románu Johna le Carré se plně nese v moralizačním hávu prezentující skutečné důvody rozhodnutí migrantů přicházet k nám. A hlavně, jak to nemají v životě jednoduché. Centrem dění Hamburg, kde se jedné krásné noci objeví muslimský migrant. V Čečensku mučen, v Rusku vězněn a nyní v Německu pronásledován tajnou službou v rámci boje proti muslimskému terorismu a zároveň jinou tajnou službou využít jako návnada, aby se dostal k přímým muslimským teroristům. Jak tohle dopadne a která tajná služba bude mít navrch už je jen otázkou. Scénář je slušný a snímek dobře obsazený, což je záruka skvělého filmového díla. I když se nejedná o přímé špionážní drama plného napětí a akčních scén, je rozhodně na co se dívat. Je to příběh daleko více zohledňující realitu všedních dnů, ve kterém žijeme. Ano, svým způsobem je to pomalý film a však přímo ukazuje boj proti terorismu připomínající touhu o vyřešení ne zrovna lehkého hlavolamu. Styl kamery a vyprávění krapet dávám myšlenku přenesení daného příběhu do artu, avšak tuto hranici jedinkrát nepřesáhne. Snímek má své kvality, ale zkrátka není pro každého. A jedná se zároveň i o filmové rozloučení s Filipem Seymourem Hofmannem, který tu, ostatně jako obvykle, opět doslova zářil.
Film jsem dlouho opomíjel a tak jsem se na něj celkem těšil. Zklamání.. film tu má více než 70% a to většinou bývá záruka toho, že mě bude bavit. Výjimka potvrzuje pravidlo. Tento film mě nudil, měl šíleně pomalý spád a trošku jsem měl pocit, že sleduji laciný dvouhodinový díl nějaké kriminálky Hamburg ovšem s hlubší myšlenkou. 60%.
Nečekané konce jsou vždy plusem, ale ne v případě, kdy se děj utne a skončí to ničím. I když bylo určitě nečekané, že to tak najednou skončilo, je na hovno, že jsme se nedozvěděli, co bylo dál. Tím se z toho stal film, na kterej jsem se vlastně vůbec nemusel dívat. Byla to totiž nuda, bez nějaké větší akce. Spíš se tam kecá, osoby z různejch špionážních agentur tam probíraj, co je pro kterou špionážní agenturu lepší a jak nejlíp využít situace a lidí. Svou unylostí mi to připomnělo Jeden musí z kola ven a hle, ono je to podle předlohy stejnyho chlápka... a už jsme doma. Prostě me to nebavilo. Philip Seymour Hoffman se teda do role hodil, protože působí úplně stejně, jak ten film - suše. Ale jako odchod do filmového nebe si mohl vybrat lepší roli. I když on asi taky nečekal, že umře...
Na Hamburském písečku si hrají dvě bandy agentů, a když se objeví nová bábovička, tak ji chtějí všichni. Ten Corbijnův lehce ospalý styl podobným špionážkám sedět bude, ale tady se to prostě ještě všechno nesešlo.
Trošku utahanej thriller s dobrou myšlenkou a dobrýma hercema, ale na poprvé jsem to nedokoukal a na podruhé jsem se modlil k Aláhovi aby už byl konec. 37%
Kompletně mě to minulo, Seymour mě jako herec nikdy nebral. U filmu se chci hlavně ale bavit a toto byla tak příšerná nuda, že to nejde ani popsat slovy. Nestává se často abych souhlasil s verbalem, ale u tohoto snímku to tak je.
Myslím, že kritikou lehce přeceněný film. Chybí motivace „hrdinů“, rozkrytí minulosti, aby člověk mohl pochopit, proč a jak se kdo chová, kam film míří. Přece jen tempo je pomalejší a změn v ději zas tolik není, aby byl Philip Seymour Hoffman svou lehce otravnou cigaretou udržel pozornost. Napětí nezvýší ani kafe, alkohol. Film je lehce nadstandardní, chybou celého filmu je, že ani jeden z hlavních zločinců není pořádně charakterově a motivačně vybudován.
Protipól atraktivnímu dynamickému Hollywoodu. Film tak věcný a nedořečený, že se od poloviny jeví jako téměř bezdějový, i když se tu hraje o hodně. Zřejmě nejpřekvapivější a nejdrtivější pointa za poslední roky, která přesně odpovídá i struktuře knihy, kde se vše rozetne na posledních dvou stranách.
Pěkně realisticky a profesionálně provedený pohled do zákulisí tajných služeb, jejich pracovní náplně a především pravomocí. Motivace a hlavně hysterie hlavních postav je jasně vykreslená a divák si může vybrat, na čí se přidá stranu. Bohužel je zde moment srovnání mezi realitou a fikcí. Tím momentem je firma Seven Friends. Firma až příliš uměle vložená čistě za účelem zmanipulování diváka na stranu fízlů. Na stranu lidí, pro něž soukromí člověka neznamená nic, pro něž účel světí prostředky a v jejichž rukou není nikdo nevinný. Welcome to the desert of the real world.