Chrustyn
44 045 bodů •
6
Malickův složitý a poetický přístup k vyprávění příběhů, pomocí obrazů a vnitřních monologů, mám opravdu rád a obdivoval jsem ho u jeho raných i novodobých děl. Poté co se svým předposledním snímkem "Strom života" absolutně oprostil od klasického vyprávění a vše vsadil na audiovizuální stránku, jsem každý jeho nový snímek, očekával s ohromným nadšením. "To the wonder" už od prvních ukázek sliboval prakticky totožný zážitek, jako "Strom života" jen s tím rozdílem, že se tentokrát Malick uchýlil k vyprávění jednoduššího a pro širší publikum přijatelnějšího příběhu lásky. Vizuální stránka filmu je opět nevýslovná a obrazy, které film divákovi předkládá, jsou nepopsatelné, stejně jako minimalistické, ale pro vyprávění příběhu důležité výkony všech představitelů. Přesto z výsledné podoby nejsem tak nadšený, jako tomu bylo minule. Film totiž (alespoň v mých očích) trpí na jednoduchost příběhu, který jakoby stál na místě a točil se v kruhu. Opakující se interiéry, exteriéry i samotné chování postav, stejně jako minimální vývoj charakterů nebo děje, způsobují to, že je film sice neobyčejný a v mnoha směrech působivý, ale -přestože to u Malicka použiji nerad- častokrát i nepříjemně jednotvárný, až nudný. I když se o to film snaží a název napovídá, zázrak se bohužel nekonal.
K zázraku
A Essência do Amor
À la merveille
Amor Pleno
Askin Izleri
Cudezu naproti
Ime suunas
Mehri to thavma
К удивлению
