Vášnivá a inteligentní romance francouzské studentky a mladého Američana, kteří se potkají v rychlíku z Budapeště do Vídně. Čeká je neobyčejných čtrnáct hodin strávených neplánovanou expedicí po Vídni...
Před úsvitem je opravdu dobré romantické dílko. Minimalistické zpracování je v tomto případě ku prospěchu věci. Romantický příběh se odehrává během pár hodin a je nabitý emocemi, dialogy a hlubšími myšlenkami o hledání smyslu života a životních cest dvou mladých lidí.
Moc nevěřím tomu, jak hned ze sebe začli klopit příběhy někomu úplně cizímu. Ale zas na druhou stranu to tak nějak dobře ubíhá a konverzace jsou přirozené, oni jsou přirození a zas jednou mám pocit, že se tohle opravdu mohlo někdy stát. Ale pak si začnu říkat, že nechápu, jak mohli dycky vytáhnout nové a nové témata k rozhovoru. Kurva tohle by měl být návod, jak sbalit nějakou buchtu a oblbnout ji kecama. Ale leda tak návod pro extroverty. A ano, je to poměrně intelektuální. Ukecané až na střechu. Dycky narazí na nějaké pouliční umělce a zajímavej hřbitov nebo podnik nebo nonstopáč nebo něco, kde se můžou zabavit, potkají i králíčka, no to mi přišlo dost utažené za vlas. Prostě když jsem to viděl, vnímal jsem, že se dívám, místo aby mě to nějak pohltilo. Na druhou stranu mě to ani nevyblilo. Průměr.
Na konci filmu Jesse poznamená, že je 16. června. Stejné datum je použito v knize Ulysses od Jamese Joyce, která vypráví o Leopoldu Bloomovi a jeho jednodenní cestě po Dublinu.
Mezi jinými vytáhne Jesse v obchodě i album „Sleepwalkers“ od The Kinks.
Ve scéně, kdy si Jesse stěžuje, že věstkyně nikdy neříkají pravdu, cituje téměř přesně z knihy The Circus of Dr. Lao od Charlese G.Finneyho.