Strach, bezmoc, zoufalství, ponižování trýznění, zneužívání. Tento příběh si nevymyslel scénárista, ale život sám. Psychicky labilní mládenec unesl holčičku a držel ji doma ve sklepě. Celé děctví zmařené. Snímek je pojat tak, jak to skutečně bylo. Žádné zásahy do děje kvůli větší dramatičnosti. I tak se nejeden divák zhrozí nad hrůzným osudem oné dívky. Psychická masáž je tak precizní, že není divu, že se Natascha nepokusila o útěk. Kdo tohle nezažije, plně nepochopí. Krutý životní úděl, který už nikdo nespraví. A my máme možnost vidět, co prožívala, jak trpěla.
Játo věděl, že Neckář je úchyl, teda hlavně tak vypadá teď, co je starej. Ale když byl mladej, tak se nějak podezřele podobal na toho psychopata a sadistu, kterej hrál tady... Samozřejmě, že se film snažil zobrazit ty kentusy a hnusy, co jí ten zmrd prováděl a normálního člověka to musí aspoň trochu šokovat. Týrání hladem, bití, otročení, zneužívání, to všechno tam je vidět v plné kráse. A mladá herečka si asi při natáčení taky moc neužívala, protože vesměs se tam pohybuje napůl nahá nebo je mlácená a tak... za tu vychrtlost si asi může sama. No ale holt je to podle pravdy a tyhle příběhy jsou většinou silny. Němci jsou tím navíc známí, takže bych se nedivil, kdyby v každým 10. sklepě neměli někoho zavřenýho, chch.
Tenhle příběh byl známý většině lidí v celé Evropě, tedy i nám, protože náš bulvár si tohle sousto nemohl nechat ujít. Přijde mi taky tak trochu bulvární, že filmaři nelenili a natočili tento film už sedm let po Natašině osvobození. Něco jiného je vymýšlet si fikci a něco jiného ztvárňovat skutečné úchylné události...
Je to blbé u takového filmu napsat, ale je to hezký film. Hlavně po filmařské stránce, fajn scénář, herecké výkony a tak jako všechno je takové dobré, bez patosu, bez kýče, bez trapností, občas dost syrové a drsné a i na tu stopáž to docela uteče, má to spád. Ale je to prostě obyčejné, i když to tím působí právě tak reálně. Ale ničím to, kromě příběhu, který bohužel napsal sám život, nevyčnívá z podobných filmů.