Nemít to přemrštěné dvě hodiny, neváhal bych s pěti hvězdami, protože koncept i jeho provedení je oboje špičkové. Ale ne každý film se hodí pro takové natažení a Idiotům opravdu škodí. Ke konci už to maličko ztrácelo mojí pozornost, což je věčná škoda. Jinak ale typicky netypický Trier s vizí, kterou je velmi zábavné a na konci mrazivé sledovat.
Další z Trierových filmů, kterým nás chce šokovat. A jelikož jsem asi pět minut po shlédnutí filmu civěl mlčky do prázdna, tak se to asi povedlo. Výborné mrazivé drama s dokumentárními prvky, několik šokujících scén (včetně jedné pornografické) a bezchybné výkony. Kratší stopáž by tomu slušela sice o trochu více, ale i tak ve mně tento Trier zanechal velkou stopu.
I když to tak vypadá, tak tohle amatérština není. Záměrná provokace a surovost metod natáčení tohoto filmu, dost zužují spektrum svého publika a ne každý jej vstřebá. Je to o skupince (nudících se, trápících se, hlejcích se... lidí), která dělá tak trochu předvoj novodobým Jackass, ale spíše na psychologické úrovni (i na fyzično dojde ;-)). Mě to příšlo zajímavý, i kdzž s trochu přehnonou stopáží*
Vinterbergův film Festen ze stejného roku a natočen podle stejného dogmatu (Dogme 95) je záživnější. Idioti nemají tak silný tah na branku, syntéza formy o obsahu se zde nedostavila, ve dvou scénách jde vidět mikrofón nad herci a obsahově to není natolik bohaté. Přesto je to zajímavý film, který mě v pár pasážích rozesmál, což se většině filmů nepodaří, páč komediální cit nemá každý tvůrce, co si myslí, že je zábavný a humoristický aspekt bývá ohavně levný. Zde tkví humor v nastalých situacích, které Trier vymyslel a premisy, kolem níž se film točí. Většinu stopáže jsem se však nebavil vůbec a to, o co se pokusila postava Karen na konci mě minulo. A kéž by taky šel Trier dál v intelektuální rovině alá "hledáme v sobě své idioty".
Člověk se musí občas stát idiotem, aby se z něj nestal idiot.
Co dodat?
Jako vždycky - téma bolesti z úplně jiného úhlu.
Člověk jej buď přijme anebo ne.
Lars von Trier není režisér nýbrž výsměšný prznitel duší diváckých. Jeho film Idioti je mistrovské dílo bez použití hloupé moderní techniky. Ono se to člověku imponuje nesmyslnými výbuchy a vytuněnými snad i ponožkami. Není těžké otevřít hubu diváka divokou jízdou v autech připomínajících spíš trysková letadla. Sem tam nějaké ňadro, trocha vášně. Jde hlavně o tržby, ne o diváka. Tedy se může začít vrcholně pohrdat diváckou inteligencí. Ovšem to jsou ti druzí. Je Lars von Trier a pak ti druzí. Jiné dělení ve filmové branži jistě existuje, ale mně je ukradené, protože vylhané. Trier boří mantinely, ale co to dím, klišé věty a jejich pisatelé. Trier neví co jsou to mantinely. Stejně jako dělení filmové branže. Mantinely jsou tu pro druhé, to oni jsou nuceni vytřást ze sebe smrtelný chrapot únavy z vykonaného. Tam kde se Trier teprve rozhlíží a sestavuje úvodní titulky , ostatní se zaprděným obdivem k sobě samým skládají titulky závěrečné. Je možné uvažovat o filmové tvorbě, když točí Trier? Pochybuju. Lze uvažovat pouze o rodinných videích na téma – hele, támhle to buchlo (a krásně přehlušilo naši prázdnotu), támhle se blýsklo poprsí (jen se nekouknout do zrcadla a říct si proč), támhle se rozlévá smích nahraný na magnetofonový pásek (aby hned v zárodku zarazil ten náš, hysterický, zoufalý). Idioti jsou o skupině intelektuálů, kteří svůj život neřeší kravatovým uvázáním se k šibenici kariéry a perspektivní budoucnosti. Nakašlat na budoucnost. Nakašlat na všechno to pozlátko. Jsme, to by mělo být určující. Jsme. Nestačí to, sakra? Intelektuálové si ve filmu hrají na idioty. Na mentálně postižené. Naplněni humanismem se humanismu s ústy dokořán vysmívají. A víte co? Sluší jim to víc, než kdyby se jim z již zmíněného otvoru valily vlny transakcí naučených z učebnic filozofie, advokacie, lékařství čí kýho jiného nesmyslu. Jsme lidé. Baf. Opravdu. Nelžu vám. Nejsme jen chodící konzumenti hraček na zaplácnutí pozornosti. Ale ani vzdáleně. Stačí si jen promnout oči. Jistě, v některých případech by se mělo mnout minimálně smirklpapírem, ale s citem, pro boha. Ale ano, i Lars von Trier má ve filmu Idioti ňadra, i jemu tam trčí výbuchy. Ale ňadra jsou to výsměšně pornografická a výbuchy výhradně existencionální. Skvost filmové tvorby. Poklad, který by se měl poslat na ukázku ufonům do vesmíru.